Císařský řez je mimořádný zásah, ne standard, upozorňují lékaři

0
3779
cisarsky_rez
Foto: Pixabay.com

Některé rodičky přivádí na svět děti císařským řezem, aniž by jim výkon lékař doporučil s ohledem na zdravotní stav ženy a dítěte. Odborníci ale upozorňují, že císařský řez je mimořádný zásah uplatňovaný pouze v opodstatněných případech.

Ročně se v Česku nepřirozenou cestou, tedy císařským řezem narodí každé čtvrté dítě. Prakticky to znamená, že z loni 99 834 nově narozených dětí jich přibližně 24 960 lékaři na svět přivedli právě chirurgicky otevřením břišní stěny rodičky. I když současná gynekologicko-porodnická praxe v Česku patří k těm nejlepším ve světě, nic se nemění na tom, že k císařskému řezu se má přistupovat vždy jen ve skutečně nutných případech.

„Císařský řez je ve srovnání s normálním porodem až čtyřikrát rizikovější,“ řekl na mezinárodní multioborové konferenci Porod 2023 v Ostravě doc. Ondřej Šimetka, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Lékařské fakulty Ostravské univerzity a FN Ostrava.

Loni se v Česku narodilo nejméně dětí za posledních 17 let

Zároveň i dodal, že v případech, kdy je nutné takový zákrok skutečně provést, tak dramaticky snižuje úmrtnost a nemocnost dětí i matek. A pro matku skýtá i ochranné efekty, především pánevního dna. Podle docenta Šimetky počty provedených císařských řezů v Česku prudce narostly v 90. letech. Později se trend zastavil a nyní si delší čas drží 25procentní podíl na veškerých porodech v tuzemských zařízeních.

Před císařským řezem „na přání“ rodičky lékaři varují

S ohledem na zvyšující se průměrný věk žen přivádějící na svět první dítě a s přibývajícím počtem obézních žen a jejich nedobrou fyzickou kondicí se lékaři obávají, že počty provedených císařských řezů mohou v budoucnu narůstat. Což nepovažují za ten správný směr, kterým by se mělo české porodnictví a ani žádné jiné vydávat. Jak již bylo řečeno, s císařským řezem jsou spojena mnohá rizika pro matku i její dítě.

„Císařský řez je velká břišní operace, u které je potřeba vždy pečlivě zvážit, zda je opravdu třeba. Slouží k záchraně života rodiček a dětí a k snížení jejich nemocnosti. Doprovázet ho ale může i řada komplikací,“ upozornil doc. Šimetka s tím, že právě proto se k výkonu musí přistupovat s rozvahou a jen ve skutečně opodstatněných důvodech.

Komplikace se podle něj mohou objevit nejen při provádění samotné operace. Ale dětem, které se rodí císařským řezem, hrozí podle něj vyšší riziko rozvoje astmatu, intolerance složek potravy, autoimunitních onemocnění, obezity a diabetu. Dlouhodobé dopady má císařský řez i na matky. Ať už u nich jde o sníženou plodnost, nebo například o špatné zahnízdění placenty v dalším těhotenství, upozorňuje přednosta.

„Za špičku v oblasti porodnictví je považována Skandinávie, kde se císařské řezy neprovádí tak často jako u nás. Špatně na tom však nejsme, protože se v jejich počtu držíme pod průměrem Evropy,“ přibližuje přístup k výkonům v České republice doc. Šimetka.

I v Česku ženy žádají o utajený porod, ale ne všechny

Velkou roli v četnosti porodů císařským řezem podle něj hraje zvyšující se věk žen v době jejich prvního těhotenství, který u nás překročil třicítku. Problémem je rovněž stoupající obezita rodiček.

„Tyto faktory, které mají na provádění císařského řezu velký vliv, je potřeba neustále připomínat. Už teď se u nás rodí císařským řezem každé čtvrté dítě. A my bychom byli velmi neradi, kdyby jich v budoucnu přibývalo,“ řekl na konferenci.

Císařský řez není standardní výkon

Císařský řez provádí lékaři na gynekologicko-porodnických klinikách v anestezii. To buď celkové, nebo částečné, kdy anestetikum podají do páteřního kanálu. Tím zajistí znecitlivění dolní poloviny těla ženy. Zákrok vylučuje situace, kdy už je část hlavičky dítěte sestouplá hluboko v pánvi. Při takovém výkonu totiž hrozí vážné poranění ženy stejně jako novorozence. K císařskému řezu specialista ženu doporučí například při nepoměru velikosti hlavičky plodu a pánve ženy. Dále při některých onemocnění matky, poruše placenty či pupečníku a mnohdy i při vícečetném těhotenství.

Nutné je dodat, že i děti přivedené na svět pomocí císařského řezu zvládají kojení. I když to od matky vyžaduje větší míru trpělivosti, jelikož v prvních čtyřech týdnech od výkonu nedosahuje mlezivo a mateřské mléko takových kvalit jako po přirozeném porodu v termínu. Dokládají to výsledky pětileté studie vědců z Fyziologického ústavu [FÚ] AV ČR. Za období nasbírali a zanalyzovali vzorky mléka a mleziva od 137 dárkyň z Ústavu pro péči o matku a dítě v pražském Podolí.

V první části naší studie jsme sledovali, jaký vliv má předčasný porod nebo porod císařským řezem na kvalitu prvotního mléka – mleziva. Matky nám poskytly jak vzorky mleziva, tak zralého mléka,“ řekla ke studii Kristýna Brejchová z FÚ AV ČR.

Sledování a hodnocení získaných vzorků podle Brejchové ukázaly, že nestandardní druhy porodů, jako je porod před lékařem určeným termínem nebo pomocí císařského řezu, dopadají i na složení mleziva a následného mléka.

„V těchto případech neměla mléčná žláza matky dostatek času k zahájení tvorby plnohodnotného mléka,“ vysvětlila souvislosti výzkumnice.

Vědci řeší optimální délku kojení novorozenců

Podle ní takové zjištění rozhodně není důvodem pro nekojení novorozence. Právě naopak. Výsledky výzkumu totiž ukázaly, že nejpozději do čtyř týdnů od přivedení dítěte na svět se množství živin v mateřském mléce u nestandardně rodících matek podobná tomu u žen rodících v termínu a přirozeným porodem.

Specialisté na ostravské odborné konferenci hovořili také o tom, jak císařský řez provést co nejbezpečněji a nejpřívětivěji pro ženy, jejich děti i jejich rodiny. Na konferenci se sešli hlavně gynekologové, porodníci, neonatologové, porodní asistentky, dětské sestry, fyzioterapeuti a psychiatři. K diskuzi odborníci přizvali i nezdravotníky, kteří dnes do porodů často vstupují. Jako jsou laktační poradkyně nebo duly.

–VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here