NRDZ vyzvala kraje k hlubší spolupráci na psychiatrické péči

0
275
NRDZ
Centrum duševního zdraví provozuje FOKUS Tábor jako nestátní nezisková organizace zaměřená na odbornou pomoc lidem s vážným duševním onemocněním. / Foto: FOKUS Tábor

Na Ministerstvu zdravotnictví ČR [MZ ČR] proběhlo jednání Národní rady pro duševní zdraví [NRDZ]. NRDZ jednala hlavně o roli krajů a jejich zapojení do plnění akčního plánu pro duševní zdraví a lidskoprávní oblast.

Národní rada pro duševní zdraví koordinuje politiku duševního zdraví a podpory osob s duševním onemocněním v rámci mezinárodních vztahů a řídí implementaci strategických dokumentů pro tuto oblast.

„Jednání se významně dotýkalo také resortu práce a sociálních věcí a školství, jejichž zástupci nechyběli ani na tomto zasedání Rady,“ uvádí ve zprávě MZ ČR.

Ve věci pokračování takzvané reformy psychiatrické péče jsou ale důležité i kraje. Rezort zdravotnictví proto požádal Asociace krajů ČR o pokračování součinnosti a spolupráce s relevantními ministerstvy při plánování služeb, jež se v oblasti duševního zdraví v čase vyprofilují.

„Role krajů je pro nás velmi důležitá. Vnímáme však potřebu větší koordinace. Chceme propojit sociální služby a zdravotní péči. A to tak, aby se pacientovi dostalo kompletní péče a nemusel v nemocnici setrvávat delší dobu, než je nezbytně nutné,” řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09].

Co se také řešilo na jednání NRDZ

Jednání na MZ ČR se za kraje zúčastnil hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták [Piráti]. Dříve působil jako náměstek pro sociální věci. Mezi diskutovaná témata patřilo nastavení sítě služeb v oblasti duševního zdraví a plány v oblasti zdravotních, sociálních i zdravotně sociálních služeb.

Aktuální problém spočívá například v pokračování financování nových center duševní zdraví [CDZ] poté, co jim skončila podpora z evropských zdrojů. Zatímco zdravotní pojišťovny proplácejí zdravotní péči poskytnutou v těchto centrech, tak financování sociálních služeb systémové řešení stále postrádá.

„Ten systém funguje tak, že si musíte na krajském úřadě registrovat novou sociální službu. A přes krajský úřad na ni dostat finance. Kraj nedostává na sociální služby finance ve smyslu tohle je na sociální služby pro duševně nemocné, tohle je pro sociální služby na sociálně slabé. Dostane jeden balík. Záleží na něm, jakým způsobem ten balík rozdistribuuje. Tohle je to úzké hrdlo, na kterém se musí intenzivně pracovat, aby mohla vznikat snadněji centra duševního zdraví,“ uvedl v nedávném podcastu ZdraveZpravy.cz místopředseda Národní rady pro duševní zdraví profesor Tomáš Kašpárek.

Máme potíž udržet základní psychiatrickou péči

Nejasný finanční plán panuje i u financování krajských a školních metodiků v oblasti prevence dětského duševního zdraví. Podstatným bodem jednání byla kontrola kvality péče a dodržování lidských práv v zařízeních poskytujících péči lidem s duševním onemocněním. I v této oblasti dochází v psychiatrické péči k problémům.

„Proto jsou nyní vytvářeny metodické dokumenty, které se zaměřují na dílčí práva pacientů a pomáhají zdravotnickým zařízením správně nastavit vnitřní postupy. V nedávné době se jednalo například o přítomnosti zákonných zástupců a osob blízkých u dětí při poskytování zdravotních služeb. Dnes vznikla meziresortní skupina, která bude koordinovat implementaci jednotlivých opatření,” uvedl na jednání na MZ ČR prof. Kašpárek.

Nutno dodat, že ne vždy se nové metodické plány potkávají s plným pochopením u provozovatelů zdravotních služeb. Nedávno se například ozvaly nemocnice proti rozšíření práv rodičů u jejich hospitalizovaných dětí.

Kondice psychiatrických služeb v ČR

„Máme potíž udržet základní síť ambulantní péče, akutních lůžek. Vlastně základní služby, které léčí většinu lidí, jež potřebují psychiatrickou péči,“ shrnul v podcastu ZdraveZpravy.cz Tomáš Kašpárek.

Odmítá tento stav ale přímo spojovat s výsledky v Česku roky diskutované reformy psychiatrické péče. Naopak podle něj se mnohé za posledních deset let, kdy vznikl strategický dokument reformy, povedlo. Třeba první fáze reformy, která skončila loni v listopadu, a stát ji z velké části financoval z evropských dotací.

„Šlo o takzvané systémové projekty. Jejich výsledkem je, že byla nastavena pravidla, jak psychiatrické služby mají vypadat. Kdo v nich má pracovat, jejich financování. Jaká má být jejich role,“ vysvětlil.

888 milionů jde na lůžka v psychiatrii. Ministr jich chce alespoň sto

Profesor Kašpárek, který zároveň působí jako přednosta Psychiatrické kliniky LF MU a FN Brno a proděkan pro vědu a doktorské studium LF Masarykovy univerzity dále říká, že systémové projekty si česká psychiatrie vyzkoušela i v praxi. Psychiatrická péče se podle něj ale potýká s obrovským infrastrukturálním a personálním dluhem. A tak peníze, které šly do reformy v minulých letech z evropských fondů, byly jen „kapkou v moři“. Řeč je přitom o čtyřech miliardách korun a možná i větším objemu peněz.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here