Máme potíž udržet základní psychiatrickou péči

0
1544
Tomas_Kasparek
Přednosta Psychiatrické kliniky LF MU a FN Brno a proděkan pro vědu a doktorské studium Lékařské fakulty Masarykovy univerzity prof. MUDr. Tomáš Kašpárek, Ph.D. / Foto: Redakce ZdraveZpravy.cz

„Máme potíž udržet základní síť ambulantní péče, akutních lůžek. Vlastně základní služby, které léčí většinu lidí, jež potřebují psychiatrickou péči,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz místopředseda Národní rady pro duševní zdraví Tomáš Kašpárek.

Odmítá tento stav ale přímo spojovat s výsledky v Česku roky diskutované reformy psychiatrické péče. Naopak podle něj se mnohé za posledních deset let, kdy vznikl strategický dokument reformy, povedlo. Třeba první fáze reformy, která skončila loni v listopadu, a stát ji z velké části financoval z evropských dotací.

„Šlo o takzvané systémové projekty. Jejich výsledkem je, že byla nastavena pravidla, jak psychiatrické služby mají vypadat. Kdo v nich má pracovat, jejich financování. Jaká má být jejich role,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz místopředseda Národní rady pro duševní zdraví, jehož ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] označil za svou pravou ruku a zástupce Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] v oblasti psychiatrie.

Profesor Tomáš Kašpárek, který zároveň působí jako přednosta Psychiatrické kliniky LF MU a FN Brno a proděkan pro vědu a doktorské studium LF Masarykovy univerzity dále říká, že systémové projekty si česká psychiatrie vyzkoušela v praxi.

„To byly ty pilotní projekty na centra duševního zdraví pro duševně nemocné s vážnými duševními nemocemi. Duševní centra pro děti, lidi v ochranném léčení, pro seniory, pro závislosti. To je nový typ služeb, říkáme jim komunitní služby, která tady úplně chyběla,” vysvětluje s tím, že to byl jeden ze základních cílů strategie reformy, která byla definovaná v roce 2011 až 2012.

Psychiatrická reforma v Česku vstupuje do druhé fáze

Podle profesora Kašpárka je psychiatrická reforma aktuálně ve fázi, kdy se do procesu zavádí standardní mechanismy péče a financování. Kdy stát a odborná veřejnost již vědí, co chtějí. A nyní to musí převést do praxe. Na otázku, jestli to není málo poté, kdy podle nedávného vyjádření ministra Válka pro ZdraveZpravy.cz šly do reformy psychiatrické péče v posledních letech přes tři miliardy korun, odpovídá: „Vypadá to jako strašlivá částka, ale ta částka, která nám stále chybí, kterou potřebujeme do toho systému dostat, je řádově jinde.“

Psychiatrická péče se podle něj potýká s obrovským infrastrukturálním a personálním dluhem. A tak peníze, které šly do reformy v minulých letech z evropských fondů, jsou jenom kapkou v moři.

888 milionů jde na lůžka v psychiatrii. Ministr jich chce alespoň sto

Skutečnost je, že náklady na modernizaci psychiatrie jsou nebývalé. Například nyní MZ ČR vypsalo dotační výzvu v objemu 888 milionů korun na podporu a nová akutní lůžka pro děti a dorost. Ministr Válek řekl, že by byl rád, kdyby jich za tyto peníze vznikla alespoň stovka. Pokud bychom ho vzali doslova, náklady na vznik jednoho akutního lůžka pro adolescenta dosahují necelých devět milionů korun.

Kde jsou více než tři miliardy korun

Co se týče již využitých peněz na reformu psychiatrie, pak profesor Kašpárek říká, že část evropských peněz šla na humanizaci a rozvinutí péče akutních psychiatrických klinik fakultních nemocnic. V této oblasti podle něj došlo k významné změně. Část peněz šla na systémové nastavení procesů a část na vznik center duševního zdraví [CDZ].

„To, že vzniklo 30 center duševního zdraví považuji za malý zázrak,“ vysvětluje.

Také ale upozorňuje na nedořešené financování vzniku nových center. Tvrdí, že z 90 procent funguje dobře už financování CDZ ze strany zdravotních pojišťoven. Stále se ale řeší financování sociálních služeb v těchto centrech.

„Ten systém funguje tak, že si musíte na krajském úřadě registrovat novou sociální službu. A přes krajský úřad na ni dostat finance. Kraj nedostává na sociální služby finance ve smyslu tohle je na sociální služby pro duševně nemocné, tohle je pro sociální služby na sociálně slabé. Dostane jeden balík. Záleží na něm, jakým způsobem ten balík rozdistribuuje. Tohle je to úzké hrdlo, na kterém se nyní musí intenzivně pracovat, aby mohla vznikat snadněji centra duševního zdraví,“ vysvětluje.

Výbor: Fungování center duševního zdraví je i věcí MPSV

Financování CDZ je podle něj velice složité. Například CDZ v Brně, které spoluzakládal, těží ze svého napojení na velkou fakultní nemocnici. Potvrzuje i to, že problém nejsou jen finance.

„V současné době tu nejsou takové personální kapacity, aby tu vznikly všechny služby v psychiatrické péči, jak jsou naplánovány, a v čase, v němž jsou naplánovány,“ shrnuje aktuální situaci v Česku z hlediska diskutované reformy.

A shrnuje ji i z hlediska lékařů a pacientů: „My v současné době máme problém udržet základní síť ambulantní péče, akutních lůžek. V podstatě těch základních služeb, které léčí valnou většinu lidí, kteří potřebují psychiatrickou péči.“

Tomáš Kašpárek radí rodičům s nemocnými dětmi

V podcastu ZdraveZpravy.cz prof. Tomáš Kašpárek říká, kam se při dnešním nedostatku dětských psychiatrů i pediatrů v Česku má obrátit rodič, jehož dítě vykazuje příznaky duševní poruchy. Podle něj na otázku není jednoduchá odpověď. Cest je prý hned několik. Každému zafunguje něco jiného.

„Někdo má ve svém okolí krizové centrum. Půjde na krizové centrum, kde je odborník, který mu řekne, jestli už jde o projevy duševní nemoci. A je potřeba hledat dál psychiatrickou péči, nebo jde spíše o složité období, které je potřeba zvládat nějakou jinou podporou,“ vysvětluje.

Než dítě přijme dětský psychiatr, uběhne i půl roku

Upozorňuje na nově vznikající týmy včasné pomoci pro děti. To jsou speciální sociálně komunitní týmy, které podle jeho slov dokáží zvládnout mnoho složitých situacích. Hodně pomůže i pediatr, který rozliší, zda jde o duševní nemoc nebo složité období.

„Pomůže dětský psychiatr, ale dostat se k dětskému psychiatrovi v některých regionech je skutečně problém. Proto si myslím, že v těch akutních situacích určitě není na škodu vyhledat i dospělého psychiatra. Ten posoudí, jestli jde o akutní situaci, kterou je třeba řešit na akutním lůžku. Případně řekne, že je třeba počkat a hledat jiné služby,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz profesor Tomáš Kašpárek.

Daniel Tácha

Prof. MUDr. Tomáš Kašpárek, Ph.D. pracuje jako přednosta Psychiatrické kliniky LF MU a FN Brno. Je proděkan pro vědu a doktorské studium Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Vystudoval 3. lékařskou fakultu UK. Tam ho výrazně ovlivnila osobnost prof. Cyrila Höschla a prof. Jana Libigera. Právě ti v něm probudili zájem o studium psychiatrie. Ve své vědeckovýzkumné činnosti se věnuje zobrazovacím metodám ve výzkumu schizofrenie, zejména morfologie mozku a problematice neurofyziologických korelátů emocí ve zdraví a nemoci. Získal cenu Americké psychiatrické asociace a Psychiatrické společnosti ČLS JEP za výzkumnou práci.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here