Příští rok počítá i Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] se záporným výsledkem hospodaření zdravotních pojišťoven [-8,3 mld. Kč]. Opožděné platby za vykázanou péči v příštím roce ministr zdravotnictví Vlastimil Válek ale vylučuje.
Samotný resort zdravotnictví v důvodové zprávě k návrhu úhradové vyhlášky na příští rok uvádí, že rozpočty veřejných zdravotních pojišťoven skončí na konci roku 2024 v záporných číslech, konkrétně s výsledkem minus 8,3 miliardy korun. Dnes [4.10.] zástupci Svazu zdravotních pojišťoven [SZP ČR] na tiskové konferenci uvedli, že i takový odhad ministerstva je podhodnocený a Svaz hovoří o deficitu přesahujícím 12 miliard korun.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] ale tvrdí, že prognózy zdravotních pojišťoven jsou vždy pesimistické. A nakonec dopadnou podstatně lépe. Řekl to dnes při příchodu na jednání vlády. Nicméně i připouští, že situace je v jednotlivých pojišťovnách rozdílná. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR] je podle jeho slov ve vynikající kondici, jiné jsou naopak ve velmi špatné, řekl. Z toho důvodu, jak uvedl, ustavil poradní orgán skládající se z ředitelů zdravotních pojišťoven a zástupců Rady poskytovatelů.
Ve zprávě k úhradové vyhlášce na příští rok ministerstvo zdravotnictví odhaduje příjmy zdravotních pojišťoven na 499,5 miliardy korun a výdaje 507,8 miliardy. Rozdíl mají pojišťovny pokrýt ze zůstatků z předchozích let. V predikci vychází resort ze srpnové makroekonomické predikce ministerstva financí.
Opožděné platby za péči ministr Válek nepřipouští
Zástupci SZP ČR ale odhadují reálné výdaje pojišťoven v příštím roce na 520 miliard korun.
„Deficit roku 2024 je předem daný… My varujeme, aby v roce 2025 nedošlo k hotové katastrově. Úhradová vyhláška pro rok 2024 je poslední možností, jak finančně stabilizovat systém veřejného zdravotního pojištění. […] Měli bychom se vrátit k oněm původním pěti procentům,“ uvedl k predikci rozpočtu na příští rok prezident Svazu Ladislav Friedrich.
Podle něj zůstatky na základních fondech rychle klesají a na rezervních fondech pojišťoven je zhruba šest miliard korun. A ty by podle prezidenta SZP ČR nepokryly ani plánovaný deficit, natož ten reálně očekávaný.
„Podle našich odhadů se minimálně dvě pojišťovny mohou dostat do situace, kdy budou docela bez rezerv,“ tvrdí Ladislav Friedrich.
Peníze nejsou. A ty, co jsou, rychle docházejí, varují pojišťovny
V souvislosti s deficitním rozpočtem zdravotního pojištění a předpokladem, že se dvě z šesti zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven ocitnou na konci příštího roku možná i bez rezerv, se nabízí otázka, zda nedojde k ohrožení plateb poskytovatelům za vykázanou zdravotní péči. Podle ministra Válka taková situace v příštím roce nemůže nastat.
„Musíme posilovat odolnost jednotlivých pojišťoven, musíme možná nějak zasáhnout do mechanismu přerozdělení peněz,” uvedl před jednáním vlády.
Úhradová vyhláška si žádá změnu, tvrdí ministr Válek
Za nutné považuje vytvořit strategii, která by umožnila vznik úhradové vyhlášky na více let dopředu. Nikoli pouze na rok, jako je tomu nyní.
Ministerstvo vydává úhradovou vyhlášku podle výsledků dohodovacího řízení mezi zdravotními pojišťovnami a zástupci 14 segmentů zdravotní péče. Dohodu ale letos uzavřeli jen gynekologové, lékárny, zdravotní dopravní služba a hemodialýza. Ministerstvo tak pro všechny segmenty v návrhu stanoví průměrný meziroční nárůst úhrad o šest procent.
Zdravotní pojišťovny skončí příští rok nejspíš v záporných číslech
Významně vyšších meziročních nárůstů se dočkají obory stomatologie, následná lůžková péče a praktičtí lékaři, a to o osm procent. Pro segmenty domácí paliativní péče a ošetřovatelské péče v sociálních službách poskytující služby na pomezí sociální a zdravotní péče došlo k nárůstu o 16 procent. To z důvodu vládních priorit těchto segmentů, vysvětluje důvodová zpráva k návrhu úhradové vyhlášky.
„Chceme, aby část oblasti sociálně-zdravotního pomezí se dostala do financování ministerstva zdravotnictví. A přestaly problémy například pro hospice, které se opakovaně objevují,” vysvětlil ministr s tím, že u tohoto segmentu je strategie jasná.
„Rozhodnutí ministerstva zdravotnictví je, že navýšení bude, tuším, o 16 procent,” dodal.
I v budoucnu chce podle něj úřad nadále více podporovat hlavně primární péči a také jednodenní medicínu.
–RED/ČTK–
