Odkládání elektronizace zdravotnických dat Ministerstvem zdravotnictví ČR [MZ ČR] považuje Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ] za vážné riziko. Lékaři totiž stále nemohou ani v kritických situacích pracovat s existujícími daty o pacientovi.
Zákon upravující elektronizaci zdravotnictví v Česku platí přes dva roky. Přesto systém postrádá jednotné komunikační prostředí pro vzájemné sdílení zdravotnických údajů.
„Nadále tak trvá stav, kdy lékaři nemohou v kritických situacích efektivně získat všechny potřebné a již existující informace o pacientovi,“ konstatují zástupci NKÚ v tiskové zprávě.
Ti při kontrole prověřovali MZ ČR i jemu podřízený Ústav zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] a jejich hospodaření s penězi určenými právě na realizaci vybraných dvou ze čtyř cílů „Národní strategie elektronického zdravotnictví“ v letech 2019 až 2022. Konkrétním cílem č. 2 je „Zvýšení efektivity zdravotnického systému“ a cílem č. 3 „Infrastruktura a správa elektronického zdravotnictví“.
„Celkem 159 milionů korun vynaložených na plnění vybraných strategických cílů elektronizace zdravotnictví k jejich splnění nevedlo. MZ ČR tento úkol odložilo až do roku 2026,“ shrnuje výsledky kontroly NKÚ.
O elektronizaci zdravotnictví se hodně mluví
Návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví připravilo MZ ČR podle závěrů NKÚ opožděně a oproti původnímu záměru v pozměněné podobě. Vypustilo mimo jiné části upravující emergentní záznam [základní údaje o pacientovi sloužící hlavně pro záchranné složky, pozn. red.]. Dále také osobní zdravotní záznam a index zdravotní dokumentace.
„Nebyla tak naplněna jedna ze základních vizí, a to vize pacientsky orientovaného zdravotnictví,“ upozorňují kontroloři NKÚ.
Poslanci zkritizovali ministra Válka za přílepek o elektronizaci
Ministerstvo zdravotnictví společně s ÚZIS nevytvořily spolehlivý a jednotný systém, který by poskytovatelé zdravotních služeb používali pro sdílení dat o konkrétním pacientovi. S výjimkou úzkého segmentu dokumentace sloužící k zajištění výkonu a řízení hygienických a protiepidemických činností, uvádí NKÚ.
V důsledku absence jednotné a bezpečné komunikační technologie nemohou poskytovatelé zdravotní péče stále sdílet informace o pacientech a další zdravotnické údaje. To je nejen neekonomické a zbytečně zatěžuje a prodražuje zdravotní systém, ale i ohrožuje pacienty v kritických momentech. Kdy informace o pacientovi sice již existují, ale lékaři se neukáží.
Na jednotné elektronické prostředí čekají i nemocnice
Chybějící centrální informační systém poškozuje hospodaření a práci samotných nemocnic. I ty se na přístup k jednotnému systému připravují. Příkladem je pražská Nemocnice Na Homolce. Ta už sice vybudovala nový nemocniční informační systém, ale vzhledem k neexistenci jednotného prostředí pro bezpečné sdílení zdravotnické dokumentace nemůže údaje sdílet, jak předpokládá zákon o elektronizaci zdravotnictví. Projekt moderního nemocničního informačního systému Nemocnice Na Homolce rovněž zkontrolovali kontroloři NKÚ. Na jeho realizaci nemocnice vydala 91,3 milionu korun.
Již k 1. lednu 2023 mělo ministerstvo zdravotnictví vytvořit mohutný základní IT systém pro vzájemné sdílení zdravotnických dat. Jde především o kmenové zdravotnické registry [registr poskytovatelů zdravotních služeb, registr zdravotnických pracovníků a registr pacientů]. Dále o služby vytvářející důvěru, centrální služby elektronického zdravotnictví nebo žurnál činností. K tomu ale nedošlo a ministerstvo zavedení tohoto základního pilíře pro stavbu zdravotnických dat odložilo o dva roky na leden 2026. Posunutí termínu vysvětlilo tím, že na realizaci projektu chce čerpat peníze z Národního plánu obnovy. Pro poskytovatele, pacienty a ostatní zapojené subjekty to ale znamená, že elektronizace zdravotnických údajů se v Česku odkládá o minimálně dva roky.
–VRN–
