Poslanec STAN Jan Kuchař vložil do aktuálně projednávané legislativy o léčivech přílepek, jimž by se opět zavedl takzvaný chráněný distribuční kanál [CHDK] u léků. To přesto, že názory na zavedení tohoto chráněného kanálu se hodně liší.
Například předseda představenstva Grémia majitelů lékáren [GML] Marek Hampel prosazuje zavedení CHDK. A tak i inicioval petici, která jeho zavedení prosazuje. Podle něj petici podepsalo už více než 500 majitelů lékáren a desítky odborných zástupců. Zda je to pravda, není známo. Petice není veřejně dostupná, ale je jen na vyžádání. Stránky GML se o této petici například vůbec nezmiňují.
Pak jsou tu ti, kteří jsou proti zavedení CHDK. Dlouhodobě ho odmítají například výrobci léků. Jedním z důvodů, proč nechtějí jeho znovuzavedení, je například to, že by jeho obnova znovu podnítila praxi takzvaných reexportů léků. To je kšeftování s léky do zahraničí za vyšší ceny. Hlavní argument proti pak zní, že CHDK jde na ruku distributorům a pak už nikomu jinému. Rozhodně ne pacientům, kteří se potýkají s výpadky léků. Tím proti CHDK dlouhodobě argumentuje třeba výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář [více zde a zde].
Zdravé Zprávy se s otázkami ohledně smysluplnosti CHDK obrátily na Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR], ale i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [ÚOHS]. Ten se totiž chráněným distribučním kanálem již v minulosti podrobně zabýval. A nejen jím. Stanovisko ministerstva k chráněnému distribučnímu kanálu, které jsme již obdrželi, zveřejníme příští týden v pondělí [22.1.]. Níže nyní publikujeme odpověď mluvčího antimonopolního úřadu, pana Martina Švandy, na otázku – Je podle ÚOHS vhodné, aby se chráněný distribuční kanál znovu vrátil do české legislativy? Pokud ne/ano, proč?
Co říká o chráněném distribučním kanálu ÚOHS
V prvé řadě musíme uvést, že rozhodnutí, zda je třeba zavést chráněný distribuční kanál v zájmu lokální dostupnosti léčiv, spadá výhradně do kompetence zákonodárců. K hodnocení tohoto záměru ze strany ÚOHS je třeba připomenout, že úkolem ÚOHS je primárně ochrana hospodářské soutěže a potažmo i konečného spotřebitele, nikoliv však již jednotlivých účastníků trhu. V ideálním případě by měl trh fungovat přirozeně prostřednictvím svých mechanizmů. Regulace je však v některých oblastech nezbytná, zejména jedná-li se o životy a zdraví. Ač chráněný distribuční systém nemusí sám o sobě být špatný, vždy záleží na konkrétních parametrech jeho přijetí a kontextu dalších zavedených regulatorních opatření.
V souvislosti se snahou o opětovné uzákonění chráněného distribučního kanálu Úřad upozorňuje, že v nedávné době byly zavedeny novelou zákona o léčivech dva nové instituty chránící lékárny před případnou diskriminací ze strany distributorů. Jedná se o zákaz zvýhodňování lékáren obecně [§ 77 odst. 1 písm. h) ZoL]. Ten jde dokonce nad rámec § 11 odst. 1 ZOHS, neboť se týká ochrany i před jednáním nedominantních soutěžitelů. A dále o omezení objednávek lékáren u léčiv s omezenou dostupností [§ 82 odst. 3 písm. h) ZoL]. S ohledem nedávné přijetí novely funkčnost obou opatření a jejich dopady na trh zatím nemohly být ověřeny v praxi.
Zavedení chráněného distribučního kanálu by aktuálně znamenalo v krátkém časovém intervalu další regulaci vztahů mezi stejnými tržními subjekty [distributoři a lékárny]. Poměrně problematický pak může být také navrhovaný plošný zákaz vývozu u léčiv, jejichž dostupnost není ohrožena, přičemž je třeba zdůraznit, že Evropská komise novou legislativu v této oblasti bedlivě sleduje.
ÚOHS: Zavedení CHDK považujeme za nevhodné
Lze uzavřít, že v aktuální legislativní situaci je z pohledu ochrany hospodářské soutěže, resp. Úřadu přijímání chráněného distribučního systému nevhodné. A to proto, že se jedná o regulaci, která neřeší problematiku dostupnosti léčiv pro pacienty, ale pro distributory.
Navíc se z návrhu zdá býti jasné, že se jedná o regulaci, která by se nastavovala plošně. A ne jen pro případy potřebné ochrany. Což z pohledu klasického fungování trhu přináší negativní efekty a omezuje smluvní volnost a hospodářskou soutěž. Naopak současnou novelu zákona o léčivech lze v tomto ohledu považovat za vyváženou. Neboť regulaci umožňuje pouze v odůvodněných případech hrozícího nedostatku konkrétních léčiv pro české pacienty.
Daniel Tácha
