Národní ústav pro výzkum rakoviny rekapituloval loňský rok

0
754
Narodni_ustav_pro_vyzkum_rakoviny
Ilustrační foto: Freepik.com

Národní ústav pro výzkum rakoviny [NÚVR] shrnul, co dělal loni. A představil plány pro letošek. Již nyní mimo jiné připravuje projekty se zaměřením na onkologii pro středoškoláky a jejich učitele nebo začínající vědce.

Ústav ve svém shrnutí loňského roku nadále deklaruje úsilí o lepší přístrojové vybavení českých onkologických pracovišť, ale i o publikování nových vědeckých poznatků. Proto cílí na vznik dalších onkologických výzkumných týmů a na podporu mladých vědců. Co se týče loňského roku, ten profesor Aleksi Šedo, ředitel NÚVR, hodnotí jako úspěšný.

„Daří se nám plnit přesně to, proč NÚVR vznikl – propojovat český onkologický výzkum a budovat synergie, díky kterým zlepšujeme podmínky pro vědeckou práci. Na jejím konci, jak věříme, budou objevy užitečné pro diagnostiku a léčbu onkologických nemocí,“ uvedl.

Podmínky k tomu NÚVR má. Na jeho fungování EU z programu Next Generation uvolnila 1,4 miliardy korun. Ústav vznikl v roce 2022 za podpory Programu podpory excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví – EXCELES. Program přímo financuje Národní plán obnovy [NPO].

Nové moderní přístroje a jejich přínosy

Zástupci onkologického ústavu shrnuli konkrétní přínosy za loňský rok. Jako první uvedli investice do technologického vybavení na pracovištích v Brně, v Olomouci a v Praze. Sem patří například nové přístroje, které umožňují přesnější pohled do dění v buňkách nebo čtení genomu. Vědci je využívají k lepšímu stanovení diagnostiky nádorového bujení.

„V nové proteomické laboratoři se zabýváme experimentálním studiem bílkovin přítomných v buňkách, tkáních nebo krvi. […] Přístrojové vybavení pracoviště je unikátní nejen v Česku, ale v celém regionu střední a východní Evropy,“ popsal Laboratoř proteomiky na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy prof. Šedo.

Celý onkologický výzkum se soustředí pod NÚVR

Podle něj nový moderní hmotnostní spektrometr, který rozšířil studia „metabolických cest“, získala i laboratoř Ústavu Molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého v Olomouci. Pracoviště se zaměřuje zejména na analýzu nádorových biomarkerů z tekutin a tkání člověka odebraných neinvazivním způsobem, například z dechu nebo slz.

Novinky jsou také v brněnském uzlu NÚVR – pracovišti CEITEC a Masarykově univerzitě. Tam odborníci instalovali moderní sekvenační systém, který „čte“ celý lidský genom při nízkých nákladech. Přístroj za pouhé dva dny přečte až 48 genomů najednou. To dosud nebylo možné.

Provázanost pracovišť do jednoho celku

Zástupci NÚVR si pochvalují i provázanost vědeckých týmů. Výsledky to přináší například v podobě publikací ve špičkových odborných časopisech. Jako jsou například:

  • Nature Communications,
  • Blood, Journal of Clinical Oncology,
  • Clinical Cancer Research,
  • Nucleic Acid Research.

„Je to potvrzením toho, že onkologický výzkum má v Česku světovou úroveň,“ uvedl vědecký ředitel NÚVR Ondřej Slabý.

Vědci zjistili, proč rakovinové buňky odolávají radioterapii

Jedna z publikovaných prací, na které spolupracují odborníci z pražského uzlu NÚVR spolu se Stanford University v USA, se zaměřila na nové přístupy k vizualizaci nejběžnějšího mozkového nádoru glioblastomu během operace. To je důležité zejména kvůli rozlišení zdravé a nemocné tkáně při operaci. Výzkum cílí na to, aby operatéři při zákroku spolu s nemocnou tkání neodebírali tkáň zdravou.

Národní ústav pro výzkum rakoviny a jeho aktivity

Zástupci Ústavu zmiňují další konkrétní výzkum, na němž se podílejí. Vědci z brněnského uzlu ústavu vyvinuli nový bioinformatický nástroj PredictONCO. Ten napomáhá se stanovením individuálního léčebného plánu pomocí cílených protinádorových léčiv pro konkrétního pacienta. Děje se tak na základě analýzy mutací nalezených v nádorovém genomu pomocí sekvenačních metod.

„Často se stává, že je v nádoru odhaleno mnoho genomových variant. A o nich nelze jednoznačně říci, zda jsou z hlediska biologie nádoru významné, či nikoli. Případně, zda má smysl proti nim nasadit cílenou protinádorovou léčbu,“ vysvětlil David Bednář, vedoucí výzkumné skupiny Přírodovědecké fakulty MU.

Počet onkologických nálezů roste. Péče v krajích zaostává

Proto se používají různé bioinformatické nástroje, které umí předpovědět, jak moc je daná mutace důležitá. Tyto systémy v současnosti ale nejsou dostatečně přesné a spolehlivé. Naopak systém PredictONCO využívá k predikci významnosti genomových mutací metody bioinformatiky a proteinového modelování a kombinuje je s umělou inteligencí.

„Díky tomu se výrazně zvyšuje přesnost těchto předpovědí. Což dává naději, že lékaři budou moci navrhnout individualizované léčebné plány u většího počtu onkologických pacientů, než je tomu v současnosti,“ doplnil Bednář.

Spolupráce s institucemi a podpora talentů

Lékařský ředitel NÚVR docent Marián Hajdúch doplnil, že onkologický ústav navázal těsnou spolupráci s medicínskými infrastrukturami na podporu translačního výzkumu [EATRIS], klinického výzkumu [ECRIN] a biobankování [BBMRI].

Doplnil, že loni NÚVR uspořádal dvě mezinárodní letní školy. Šlo o mezinárodní vědeckou konferenci Czech Annual Cancer Research Meeting. A šlo i o první ročník konference OnkoPacient, na níž se akademici setkávají s pacienty a pacientskými organizacemi.

Ceny ministra za výzkum a vývoj ve zdravotnictví dostalo pět vědců

„Jedním z našich cílů bylo rovněž podpořit mladé talenty a rozvíjet akademickou onkologii. Proto máme radost, že pod vedením vědců z NÚVR obhájilo svou doktorskou práci jedenáct kolegů a kolegyň. Vznikly i tři juniorní výzkumné skupiny,” vyjmenoval doc. Hajdúch.

Zdůraznil, že se podařilo otevřít i dva doktorské studijní programy Experimentální a klinická onkologie na Univerzitě Karlově v Praze a Molekulární a translační medicína na Univerzitě Palackého v Olomouci.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here