NERV navrhuje školné na českých veřejných vysokých školách

0
3866
skolne
Spolek Medicinaulici: Medicinaulici z 1. LF UK ošetřovali a pečovali o lidi bez domova prostřednictvím Street Medicine. / Foto: 1. LF UK

Národní ekonomická rada vlády [NERV] opět otevřela téma zavedení školného na tuzemských veřejných vysokých školách. Jedním z argumentů jsou nízké výdaje na terciární vzdělávání v ČR. Činí 0,86 procenta hrubého domácího produktu. 

K NERV se přidávají i další analytici, kteří se zpoplatněním veřejných vysokých škol souhlasí. Platí to i pro lékařské fakulty? Ano, platí. Ty se navíc vyznačují tím, že desítky procent studentů po ukončení studia zamíří do zahraničí. Nejčastějšími důvody pro práci v cizině jsou lepší platové a životní podmínky. I když se situace podle Barometru mezi studenty HealthCare Institute [HCI] lepší, stále chce v Česku zůstat po studiích 88 procent studentů medicíny.

Situaci na českých lékařských fakultách dále definuje i vysoký počet studentů ze Slovenska. Jejich počet se podle hrubých odhadů pohybuje mezi jednou třetinou až polovinou všech studentů. A studenti ze Slovenska na vysoké škole studují bez přímé finanční spoluúčasti. Finančně si na studia přispívají jen zahraniční studenti, kteří absolvují program v angličtině.

„Je to správně. Mnozí z nich patří mezi ty nejlepší studenty. A je na nás, abychom slovenským lékařům vytvořili takové podmínky, aby od nás neodcházeli,“ uvedl v nedávném podcastu Zdravé Zprávy prezident České lékařské komory [ČLK] Milan Kubek.

Dodává, že příspěvek státu na studenty medicíny, která patří mezi nejdražší studijní programy vůbec, je nízký. Regulérní se tak stává debata o zpoplatnění studia na veřejných vysokých školách, mezi které patří i všech osm lékařských fakult v Česku.

Je dobře, že se opět začalo mluvit o zpoplatnění školství. Vysoké školy by totiž určitě zpoplatněny být měly. Argumentem není jenom navýšení příjmů veřejné kasy a žádoucí zkvalitnění výuky. Argumentem je i motivační prvek, který zpoplatnění má. Mladí lidé budou po zpoplatnění důsledněji zvažovat, co vlastně studovat,“ přidává pro Zdravé Zprávy pohled ekonomů Lukáš Kovanda z Trinity Bank.

Školné na tuzemských veřejných vysokých školách

Odborníci dále upozorňují, že ČR dlouhodobě bojuje s velmi vysokou studijní neúspěšností, a to zejména v bakalářských a doktorských programech. Kvůli tomu se celé vysoké školství České republiky prodražuje, každý neúspěšný student totiž tuzemské rozpočty stojí několik desítek až stovek tisíc korun.

Data z posledních let ukazují, že až 60 procent bakalářských studií končí v České republice nezdarem. Největší neúspěšnost opakovaně hlásí hlavně technické obory, mezi kterými dominuje zejména informatika.

I kvůli tomu české vysoké školství dlouhodobě bojuje s nedostatkem financí. Což se děje v době, kdy Česká republika vydává na terciární vzdělávání jen 0,86 procenta hrubého domácího produktu [HDP]. To je výrazně méně než průměr Evropské unie, který činí 1,27 procenta.

Mírně přibývá studentů mediků, kteří chtějí zůstat v ČR

Národní ekonomická rada vlády konkrétně navrhuje, aby se během dvou let zavedl systém státem regulovaných vratných studentských grantů na živobytí. Zároveň se její členové domnívají, že by se mělo uvažovat také o zavedení vratných grantů na úhradu školného, a to na tuzemských veřejných i soukromých vysokých školách.

Do úvahy připadá i zavedení pravidelného fixního poplatku ve výši pět až deset tisíc korun, to za každý započatý rok studia, jenž by se zároveň s každým dalším semestrem překračujícím standardní studijní dobu progresivně zvyšoval. Tím by členové Národní ekonomické rady vlády chtěli omezit výjimečně dlouhá studia.

Pro rozpočty až 7,5 miliardy korun navíc

Členové NERV spočítali, že takové opatření by každý rok přineslo do státního rozpočtu až 7,5 miliardy korun. Záleží ale na tom, jaký konkrétní model by se v praxi zvolil.

Zavedení poplatku na českých vysokých školách by v praxi mělo další pozitivní dopady. Česká republika totiž dlouhodobě vykazuje dlouhou průměrnou dobu studia. Věk příchodu na trh práce je vysoký, a to právě zejména v případě osob s vysokoškolským vzděláním. Mnoho studentů si zároveň svůj pobyt na vysoké škole mnohdy [ne]dobrovolně prodlužuje. To rovněž celý systém prodražuje a komplikuje.

Na lékařskou fakultu v Plzni se hlásí rekordní počet uchazečů

Syndrom prodlouženého mládí je i pro českou společnost velmi příznačný. V praxi to vypadá tak, že velká část studentů využívá vysokoškolské vzdělání jako záminku k odložení dospělosti a těží z výhod, které status studenta nabízí.

Pokud mladý člověk na vlastní kůži pocítí, že vzdělání vážně není zadarmo, že je to naopak jedna z nejlepších investic života, bude k němu přistupovat zodpovědněji a z celospolečenského hlediska přínosněji,“ doplňuje pro Zdravé Zprávy Lukáš Kovanda.

V každém případě je tedy možné uvést, že díky zavedení školného by se v praxi mohly zkrátit neefektivně dlouhé doby studia na tuzemských vysokých školách a snížit značné míry neúspěšnosti. Příchod lidí na trh práce by se zvýšil, a tím by došlo k nárůstu objemu vybraných daní i sociálního a zdravotního pojištění.

Jiří Lacina, RED

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here