Nemocenské je v plusu. O jeho převodu na pojišťovny je ale ticho

0
984
nemocenske
Foto: Pixabay.com

Systém nemocenského pojištění skončil letos v prvním čtvrtletí v přebytku 230 milionů korun. Ročně se v nemocenském pojištění protočí zhruba 40 miliard korun. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení [ČSSZ].

Naposledy nebyl účet nemocenského pojištění po prvním kvartále ve schodku v roce 2017. Z deficitu se systém dostal po sedmi letech. Důvodem, proč je nyní nemocenské pojištění v plusových číslech, je obnovení nemocenských odvodů pro zaměstnance. Ty od letoška zavedl ve výši 0,6 procenta z vyměřovacího základu vládní takzvaný ozdravný balíček. Zaměstnavatel nadále hradí z vyměřovacího základu 2,1 procenta a zaměstnanec od letoška nově dalších 0,6 procenta. V průměru na nemocenském pojištění zaplatí zaměstnanec necelé tři tisíce korun ročně.

„Po letošním obnovení nemocenských odvodů pro zaměstnance se příjmy za první tři měsíce meziročně zvedly téměř o 27 procent. Vybralo se 12,88 miliardy korun, tedy asi o 2,72 miliardy korun víc než před rokem,“ vyplývá z údajů ČSSZ.

Z nemocenského pojištění se vyplácejí nemocenská, mateřská, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, otcovská a běžné a dlouhodobé ošetřovné. Výdaje byly v letošním prvním čtvrtletí vyšší asi o procento. Za první tři měsíce se na dávkách vyplatilo téměř 12,7 miliardy korun, před rokem to bylo 12,5 miliardy.

Letos ale došlo i ke zvýšení redukčních hranic pro výpočet dávek nemocenského pojištění. První redukční hranice je na částce 1 466 korun, druhá redukční hranice na 2 199 korun a třetí redukční hranice se dostala na 4 397 korun. Rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění se nezměnil a zůstal na částce 4 000 korun.

Nemocenské pojištění a jeho bilance v posledních letech

V roce 2020 po vypuknutí pandemie covidu se příjmy meziročně propadly a výdaje naopak výrazně vzrostly, schodek tehdy v prvním kvartále přesáhl 2,3 miliardy korun. V dalším roce deficit za první tři měsíce překročil 4,4 miliardy korun a předloni se blížil 4,1 miliardy korun. Loni pak klesl na 2,3 miliardy korun.

Výdaje nemocenského pojištění ale začaly převyšovat příjmy už před covidem v době hospodářské expanze. V roce 2018 v prvním kvartále to bylo o 40 milionů korun a následující rok již o jednu miliardu. Důvodem byl v minulém volebním období růst výdajů a snížení příjmů. Zvedla se nemocenská a nově se zavedla otcovská dávka a dlouhodobé ošetřovné. Na druhou stranu došlo ke zrušení třídenní karenční doby u zaměstnanců.

Podle ČSSZ se v příjmech systému odráží také vysoká zaměstnanost a růst výdělků. Pojistné v prvním čtvrtletí povinně posílalo 279 100 zaměstnavatelů a téměř 4,6 milionu zaměstnanců. Meziročně jich přibylo. Jak už bylo řečeno, zaměstnavatel hradí z vyměřovacího základu 2,1 procenta a zaměstnanec od letoška 0,6 procenta. Živnostníci platí nemocenské odvody dobrovolně. V prvním kvartále jich bylo k pojištění přihlášených 97 600, to z 1,13 milionu osob samostatně výdělečně činných [OSVČ]. Počet meziročně klesl. Průměrný vyměřovací základ pro odvody se zvýšil z loňských 34 480 na 36 926 Kč.

Výdaje nemocenského pojištění ovlivňuje nemocnost, počet narozených dětí i výše příjmů. Nemocenské podpory odpovídají stanovenému procentu z výdělků. S jejich navyšováním se zvedá i pobíraná částka. Celkem za první čtvrtletí sociální správa vyplatila 1,07 milionu nemocenských dávek. Minulý rok jich bylo o 75 000 víc. Proti loňskému prvnímu kvartálu ubylo nemocenských, běžných ošetřovných, mateřských i otcovských. Víc bylo naopak dlouhodobých ošetřovných, jejich počet je ale nízký. Celkem se jich poskytlo za první tři měsíce 4 938.

Zaměstnanci získávají všechny nemocenské dávky. Oproti tomu živnostníci, pokud si hradí odvody potřebnou dobu, mohou pobírat všechny podpory kromě běžného ošetřovného. I to by se jim mělo podle projednávané novely ale začít od příštího roku vyplácet.

Nemocenské má přejít na zdravotní pojišťovny

Ekonomové dlouhodobě upozorňují, že systému nemocenského pojištění by prospělo, pokud by se převedl na zdravotní pojišťovny. Tuto možnost nahodile v čase zmiňuje i samotné Ministerstvo zdravotnictví ČR. To dokonce analyzuje sloučení odvodů na nemocenské pojištění s odvody na zdravotní pojištění.

Ministerstvo analyzuje nemocenské a zdravotní pojištění v jednom

Oporu této snaze dávají doporučení Národní ekonomické rady vlády [NERV]. Podle ní by tato změna podpořila ekonomický růst a zpřehlednila celý systém. Zdravotní pojišťovny by totiž firmám zasílaly údaje o důvodech pracovní neschopnosti.

„Doporučujeme převedení financování a administrace nemocenského pojištění na zdravotní pojišťovny,“ stojí v návrhu na zlepšení ekonomické situace v Česku.

Zdravotní pojišťovny by tak podle NERV mohly sledovat, a tak ovlivnit, chování jednotlivých lékařů. Jejich přístup k vypisování pracovní neschopnosti pojištěncům se v praxi totiž docela různí.

„Pokud má někdo možnost ovlivnit chování lékařů, jsou to zdravotní pojišťovny, nikoliv Česká správa sociálního zabezpečení,“ zdůvodňují návrh členové NERV.

NERV: Sociálnímu systému uleví převod nemocenské na pojišťovny

Jako další výhodu, kterou by tato systémová změna přinesla, jmenují vládní poradci převedení alespoň části současných nákladů sociálního systému do zodpovědnosti zdravotních pojišťoven. Což by podle nich vedlo k rozšíření jejich perspektivy za hranice systému veřejného zdravotního pojištění.

„Taková změna je vysoce žádoucí – při rozhodování o úhradě nových medicínských technologií by neměly být započítávány pouze úspory a náklady v rámci veřejného zdravotního pojištění, ale i další veřejné výdaje,“ argumentují vládní rádci.

Jak ale v minulosti již několikrát uvedli zástupci Svazu zdravotních pojišťoven ČR pro Zdravé Zprávy, o této změně se sice hodně mluví, ale v jejím případě se nepodnikají žádné praktické kroky.

–ČTK/DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here