Masarykův onkologický ústav zahájil onkoprojekt za půl miliardy

0
2949
onkoprojekt
Marek Svoboda, hlavní řešitel projektu Salvage a ředitel Masarykova onkologického ústavu, představuje nový onkoprojekt za bezmála půl miliardy korun. / Foto MOÚ

Nový onkoprojekt Salvage – Záchrana životů prostřednictvím výzkumu v oblasti včasné detekce a prevence rakoviny: Molekulární, genomické a sociální faktory – cílí na výzkum v oblasti primární, sekundární a terciární onkologické prevence.

Onkoprojekt financuje Operační program Jan Amos Komenský. Celkové náklady na projekt, který potrvá do roku 2028, činí bezmála půl miliardy korun [488 016 955 Kč]. Onkoprojekt cílí na lepší porozumění příčinám vzniku přednádorových stavů a nádorů. Zároveň vyzkoumá možnosti jejich ovlivnění, to na úrovni buněk, jedinců a celých populací.

„Propojujeme laboratoře s klinickou praxí a excelentní vědecké týmy napříč republikou. Důležitý je i mezinárodní přesah. O něm svědčí i to, že slavnostnímu zahájení projektu věnovala pozornost Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny [IARC] sídlící v Lyonu,“ uvedl profesor Marek Svoboda, hlavní řešitel projektu Salvage a ředitel Masarykova onkologického ústavu [MOÚ].

Projekt zahrnuje spolupráci hned několika subjektů, a sice Fakultní nemocnice Motol a Fakultní nemocnice Olomouc. Zapojí se do něj rovněž Karlova univerzita, Lékařská fakulta v Plzni, Masarykova univerzita, Ostravská univerzita, Univerzita Palackého Olomouc a Univerzita Pardubice.

Onkoprojekt Evropská unie podpořila v naději, že přispěje k naplňování hlavních cílů Evropského plánu boje proti rakovině, EU Mise Rakovina a Koncepce zdravotnického výzkumu ČR 2030. A současně přinese výsledky uplatnitelné v klinické praxi. Od projektu si odborníci slibují navázání mezinárodní spolupráce a posílení onkologického výzkumu.

Onkoprojekt a jeho první směry výzkumu

Plány projektu zahrnují tři výzkumné záměry. První z nich má na starosti Ústav molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci [ÚMTM UPOL].

„Náš výzkum přináší vhled do molekulárních základů prekancerózních a časných rakovinných lézí a interakcí mezi nádorem a hostitelem. Tyto procesy jsou zásadní pro pochopení procesu maligní transformace. To je důležité pro zlepšení prevence, detekce a léčby rakoviny,“ vysvětlil Zdeněk Škrott, který vede první výzkumný záměr.

Podle něj tato část projektu prozkoumá roli genomové integrity, proteotoxických stresových reakcí a buněčné senescence v časné onkogenezi. Soustředí se ale i na prozkoumání molekulární diverzity v prekancerogenních a rakovinných lézích a stromálních buňkách. V plánu je i genomická, epigenetická a proteomická analýza za účelem identifikace nových markerů a vylepšení diagnostických a léčebných přístupů.

Počet onkologických nálezů roste. Péče v krajích zaostává

Druhý výzkum se zaměřuje na zkoumání interakcí mezi nádorem a hostitelem, důležitosti nádorového mikroprostředí a imunitního dohledu.

Cílem druhého výzkumného záměru je aktualizace a rozšíření dosavadní informace a provedení nové analýzy národních, regionálních a kohortově specifických údajů o incidenci, úmrtnosti a přežití na nádorová onemocnění. To proto, aby bylo možné prozkoumat časové změny, geografické rozdíly a sociální nerovnosti v rizicích nádorových onemocnění,“ vysvětlil vedoucí výzkumného programu Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Martin Bobák.

Součástí projektu je i analýza rizikových faktorů

Ve druhé výzkumné části onkoprojekt slibuje přípravu analýzy souvislosti mezi tradičními a novými rizikovými faktory a biomarkery s vybranými hlavními typy nádorů. Zároveň chce odhadnout podíl případů, které lze přičíst těmto rizikovým faktorům. Zaměří se ale i na výzkum úlohy lidského expozomu [faktorů vnějšího prostředí a vnitřní expozice chemickým látkám, pozn. red.]. A zacílí i na roli mikrobiomu u vzniku nádorových onemocnění.

Střevní mikrobiom je za nejednou nemocí, tvrdí lékaři

Martin Bobák uvedl, že vědci budou hledat i příčiny rozdílů ve využívání screeningu v populaci podle zeměpisné polohy, věku a socioekonomických a psychosociálních faktorů. Posoudí trendy a determinanty změn v přežití hlavních typů nádorů. To hlavně ve vztahu k metastazujícím nádorům, prognóze rakoviny a způsobům péče o pacienty s rakovinou.

„K dosažení těchto ambiciózních cílů výzkumný záměr č. 2 využije širokou škálu stávajících i nově získaných datových souborů a jejich propojení,” vysvětlil Bobák.

Podle něj je porozumění trendům incidence, mortality a kumulace různých typů nádorových onemocnění a jejich přednádorových stavů a trendům výskytů rizikových faktorů v české populaci důležité pro orientaci strategie kontroly nádorových onemocnění.

Třetí výzkumný směr onkoprojektu Salvage

Třetí a poslední výzkumný záměr projektu míří na včasnou detekci přednádorových stavů a časných nádorů, jejich prevenci a terapii. Zahrnuje neinvazivní diagnostiku nádorů a prekanceróz pomocí tělních tekutin, inovativní detekční metody, multiomickou analýzu prekancerózních lézí a využití cirkulujících nádorových buněk a exosomů.

Projekt se dále zaměří na terapeutické intervence, včetně využití některých již existujících léků za účelem chemoprevence, a vývoj inovativních terapeutik. V tomto případě vede výzkumný tým docent Marián Hajdúch z ÚMTM UPOL spolu s dalšími členy konsorcia.

Moravské nemocnice sdružily síly v novém neuroonkologickém centru

„Stávající aktivity zahrnují přípravu nebo spuštění několika klinických studií na biobankování a časnou detekci nádorů. To například pomocí zjištění přítomnosti viru HPV v dutině ústní, který způsobuje nádory v oblasti dutiny ústní a krku,“ uvedl.

A jsou tu i další oblasti, které projekt vyzkoumá. Jednou z nich je realizace validační klinické studie na biomarkery časné detekce nádorů plic z vydechovaného vzduchu. Dále kohortová preventivní studie na jedincích ve vysokém riziku nádorových chorob.

„Ti se rekrutují z pacientů vyléčených z rakoviny v dětském věku nebo z rodin s prokázaným dědičným rizikem vzniku nádorů,“ uzavřel docent Hajdúch.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here