Na roztroušenou sklerózu jako první upozorní léze na mozku

Na roztroušenou sklerózu před jejím plným rozvinutím ukáží u většiny pacientů léze na mozku. Jde o takzvaný radiologicky izolovaný syndrom [RIS], který je zřetelný na magnetické rezonanci. A včasný zásah může zabránit rozvoji nemoci.

Lékaři už dnes vědí, že u zhruba 75 procent pacientů se zmíněnými lézemi na mozku se rozvine do patnácti let roztroušená skleróza s vnějšími projevy, tedy fyzicky. Takového poznatku chtějí využít a pacienty v tomto „předstadiu“ nemoci začít léčit, aby tím zastavili progresi nemoci. U mnohých pacientů by k tomu postačila třeba i jen změna životního stylu, jako je přestat s kouřením, zdravěji jíst a více se hýbat.

„Z četných studií víme, že nemoc se vyvíjí roky předtím, než se ohlásí fyzicky. Lidé častěji navštěvují praktika už 10 let před vypuknutím nemoci, o 50 % častěji psychiatra, jsou unavení, potýkají se s bolestí, infekcemi močových a dýchacích cest, zažívacími problémy, se spánkem,“ popisuje prof. Eva Kubala Havrdová, vedoucí Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

Tyto poznatky medicíny by mohly pomoci v zachytávání rizikových pacientů. Jejich vyšetření na magnetické rezonanci by pak vyloučilo, nebo naopak potvrdilo radiologicky izolovaný syndrom a včasným zásahem zajistilo zamezení rozvinutí nemoci.

„Jsou to léze, které jsou na snímcích dobře viditelné a naznačují, že se u pacienta časem může rozvinout roztroušená skleróza. Někteří jedinci sice mohou zůstat nadále bez projevů, ale u 75 % z nich se během 15 let vyvine první klinický příznak nemoci. RIS nám otevírá terapeutické okno, kdy ještě můžeme zvrátit postup,“ říká prof. Manuela Vaněčková, vedoucí Oddělení magnetické rezonance Radiodiagnostické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

Na roztroušenou sklerózu upozorní snímek z rezonance

Právě rychlost nasazení léčby a změny v přístupu ke svému zdraví jsou podle profesorky v léčbě eresky, jak nemoc lidé také nazývají, zásadní. Onemocnění se projeví, až se vyčerpá mozková rezerva, vysvětluje.

„Naším cílem je začít podnikat kroky ještě v této rezervě. Magnetická rezonance bude našima očima – můžeme sledovat, jak se, sportovní terminologií řečeno, vyvíjí hra na hřišti,“ doplňuje profesorka.

Také ale říká, že pacienti na magnetickou rezonanci přicházejí často i kvůli jinému zdravotnímu problému. Například kvůli bolestem hlavy, onemocnění podvěsku mozkového, poruše sluchu nebo po úrazu.

„Při vyšetření je třeba myslet i na jiné nemoci, podívat se na snímek komplexně,“ dodává.

Roztroušenou sklerózu v Ostravě odhalí i jen z kapky krve

Pokud radiologové na snímku RIS objeví, pak posílají pacienta na další podrobnější vyšetření do specializovaného centra pro léčbu RS. Těch je v Česku celkem patnáct.

„Zánět je v těle už řadu let a postupně ničí mozek. Naším cílem je zastavit ho, ať už léky, nebo úpravou životního stylu. Tedy dietou, dodáním vitamínu D nebo tím, že pacient přestane kouřit,“ říká odborná garantka celostátního registru pacientů s RS prof. Dana Horáková.

Moderní léky na RS lékaři předepíší už i po první atace

U některých pacientů by taková intervence mohla podle lékařů vést k zabrzdění prostupu nemoci. Ve sledování vývoje nemoci lékařům hodně pomáhají údaje shromažďované v registru ReMuS. Nyní je v něm podle jeho ředitele Jiřího Drahoty přes 23 tisíc pacientů. Registr u nás funguje od roku 2013 a dnes už sbírá data ze všech 15 center pro léčbu RS.

„V registru evidujeme 23 391 pacientů a údaje z něj nám umožňují detailně zmapovat samotné onemocnění, účinnost léčby, kvalitu péče i odhalovat potenciální slabá místa ve zdravotním systému,“ říká k registru Drahota.

Účinné moderní léky dostává většina pacientů s ereskou

Ucelené údaje o výsledcích léčby podle něj navíc pomáhají i v jednáních o úhradách léků se zdravotními pojišťovnami. Což je rovněž důležité, dodává.

„Zatím o lidech, u nichž je nemoc v zárodku, nemáme dost informací. To se ale za 5–10 let může změnit. Se souhlasem těch, které začneme v registru sledovat, zjistíme, jak jim zabírá léčba, zda je pro ně bezpečná a další parametry. Budou pod kontrolou lékaře,“ vysvětluje prof. Horáková.

Ataku mívám jednou za jeden a půl roku, říká pacientka s RS

Ostatně i díky registru lékaři vědí, že ze všech pacientů léčených ve specializovaných RS centrech jich připadá 71 procent na ženy a 29 procent na muže. A dále to, že biologickou terapii užívá celkem 17 342 pacientů. Vysoce účinné přípravky tvořily ke konci loňského roku 60,9 % všech nasazených biologických léků.

„Díky novým možnostem a rozšířeným úhradovým kritériím zdravotních pojišťoven se tato léčba dostává i k nově diagnostikovaným pacientům – 80,3 procenta z nich dostává právě vysoce účinnou terapii,“ uvádí ředitel registru.

Celkem v Česku žije přes 26 tisíc pacientů s diagnostikovanou roztroušenou sklerózou. Jde o chronické zánětlivé onemocnění nervového systému, které postihuje často mladší ročníky a více ženy než muže. Jasnou příčinu nemoci vědci zatím neobjasnili. Každý rok v Česku přibude 700 až 800 nových pacientů s RS.

Nemoc se vyskytuje u lidí žijících převážně ve středních a chladnějších zeměpisných šířkách. Mezi rizika vzniku RS patří genetické dispozice EB virus [virus Epsteina-Barrové], kouření a chybějící vitamín D.

–RED–