
V přímém přenosu pro účastníky ostravského chirurgického kongresu operoval vážnou kýlu v jizvě u pětašedesátileté pacientky švédský chirurg Björn Törnqvist. Tyto kýly se odstraňují otevřenou operací, švédský expert to ale zvládl robotem.
Operace vedená švédským odborníkem na robotickou chirurgii kýl Björnem Törnqvistem trvala bezmála tři hodiny. A šlo o v Česku zatím výjimečný výkon. Kýly v jizvě totiž chirurgové odstraňují otevřenou operací.
„Na základě provedených vyšetření a postupného zhoršování lokálního nálezu byla indikována k této operaci. V drtivé většině případů se tento typ kýl operuje otevřeně. Miniinvazivní, tedy laparoskopická operace, je pro tento typ kýl technicky mimořádně náročná až neproveditelná,“ říká k operaci přednosta Chirurgické kliniky FN Ostrava a LF OU doc. Lubomír Martínek.
Výkon operatéři naplánovali tak, aby jej mohli, to v přímém přenosu, sledovat účastníci 2. ročníku Národního chirurgického kongresu v Olomouci. A podle docenta Martínka už mají tamní chirurgové vytipovaných 20-30 pacientů, u nichž by mohli rozsáhlou kýlu odoperovat rovněž pomocí robota.
Kýla neboli hernie je zdravotní problém, kdy dochází k vytlačování tkání nebo orgánů z jejich přirozeného místa skrze oslabené oblasti. Například povolenou břišní stěnou nebo tříslem. Vyklenutí na těle pacienty pobolívá, zvlášť při námaze.
Ostravští chirurgové odstraňují i vážnou kýlu roboticky
K robotické operaci kýly používají ostravští lékaři robotický systém s dokonalým 3D zobrazením operačního pole. Díky flexibilním nástrojům robota nyní dokáží odstranit i rozsáhlé kýly v jizvě miniinvazivně. Ostravská fakultní nemocnice se tak stala jednou ze čtyř nemocnic v Česku, které tuto moderní metodu zavádějí do praxe.
„Využili jsme přítomnosti doktora Törnqvista, který má s těmito výkony největší zkušenosti. Operace proběhla hladce a výsledek je výborný,“ hodnotí výkon docent Martínek.
Vysvětluje dále, že chirurgové při odstraňování komplikované kýly obvykle nejprve uvolňují celý kýlní vak a jeho obsah přemisťují zpět do dutiny břišní. Následně uzavřou defekt v břišní stěně a oslabené místo překryjí síťkou. Miniinvazivní operace zvládají výkon rychleji s méně bolestmi a pacienti zůstávají v nemocnici podstatně kratší dobu.
„Rozdíl mezi pacienty operovanými klasicky a roboticky je opravdu výrazný. Zatímco po otevřené operaci bývá nutná týdenní hospitalizace, pacientku z kongresového přenosu jsme propustili domů už druhý den po zákroku. A upřímně řečeno, zvládla by to i během toho prvního,“ shrnuje docent Martínek.
Samotná pacientka, pětašedesátiletá Darja Waczyńska z Metylovic na Frýdecko-Místecku [foto vpravo, archiv pacientky], k operaci říká, že kýla se u ní objevila v jizvě po operaci neuroendokrinního nádoru tenkého střeva. A nyní po operaci, jak říká, se cítí skvěle.
„Dneska se díky operaci cítím skvěle. Opticky vypadám lépe a bez kýly se mi hlavně lépe žije. Nic mě teď nebolí a jsem opravdu spokojená,“ dodává s tím, že opatrná musí být hlavně na to, aby nezvedala těžké věci a příliš nenamáhala břišní svaly.
Ke kýle jsou náchylní lidé s nadváhou a obezitou
Kýla se objevuje nejčastěji v oblasti třísel, kdy se hovoří o tříselné kýle. Trpí jí více dospělí a častěji muži. Další často léčenou kýlou je střední břišní kýla, ta vzniká na střední linii břicha většinou v oblasti jizvy po chirurgickém zákroku. Pak je tu pupeční kýla, která se objevuje kolem pupečníku, většinou u novorozenců s nižší porodní hmotností.
Další z kýl je brániční kýla, která vzniká, když část břišních orgánů vstoupí do hrudní dutiny skrze slabé místo v bránici.
Ke vzniku kýly obecně přispívá časté namáhání břišních svalů. Více jí trpí pacienti s chronickým kašlem nebo zvýšeným nitrobřišním tlakem. Objevit se ale může i u gravidních žen. Ve vyšším riziku rozvoje kýly jsou lidé s nadváhou a obezitou a pacienti s jizvou na břiše po náročnější operaci.
Už i velké břišní kýly se v ČR operují s menšími dopady na pacienta
Počínající kýla o sobě dává vědět vyčnívajícím nebo oteklým výstupkem na břiše nebo v tříslech. Někteří pacienti si stěžují na pocity těžkosti v břiše a bolesti v místě kýly. Zvlášť při námaze, zvedání těžších předmětů a při zakašlání. V pozdějším stadiu se dostavuje častý pocit na zvracení nebo zvracení.
Při podezření na kýlu by měl pacienti navštívit svého praktického lékaře, který ho vyšetří pohmatem v postižené oblasti. To jak ve stoje, v leže i při zakašlání a při stlačení. Při pozitivním výsledku přichází na řadu ultrazvuk břicha nebo rentgenové vyšetření s kontrastní látkou. Při podezření na špatnou průchodnost střev pacienta doporučí ještě na endoskopické vyšetření.
Riziko rozvoje kýly mohou snížit i samotní pacienti. Například tím, že si budou udržovat zdravou váhu. Nadváha a obezita významně zvyšují nitrobřišní tlak. Rovněž je namístě nezvedat těžké předměty a posilovat břišní svaly ideálně pravidelným cvičením.
–VRN–