Poslední dny farma průmysl zaznamenal hned několik důležitých zpráv. Firmy dál oznamují nové akvizice, ale i informují o propouštění. Pozornost se upírá zejména na dva globální giganty – americkou Eli Lilly a dánský Novo Nordisk.
Právě tyto firmy patří mezi hlavní rivaly na trhu s léky na hubnutí. Zatímco ještě loni tomuto trhu jasně dominoval dánský Novo Nordisk, nyní trh zejména v USA přebírá Eli Lilly. Ta navíc testuje novou tabletu na hubnutí. Pokud s ní uspěje, půjde o průlomový lék. Preparáty na hubnutí od dánské firmy totiž stále mají jen injekční formu.
Americká Eli Lilly posiluje v Indii
Významná zpráva přišla od americké společnosti Eli Lilly. Ta oznámila, že v nadcházejících letech investuje více než miliardu dolarů [cca 21 mld. Kč] do rozšíření své výrobní a dodavatelské kapacity v Indii. Eli Lilly potvrdila výstavbu nové výrobní a kontrolní infrastruktury ve městě Hyderabad. To je hlavní město indického státu Ándhrapradéš.
„Indie je pro nás centrem rozvoje odborných kapacit a výroby,“ uvedl Patrik Jonsson, prezident Lilly International.
Obezita není kosmetický, ale zdravotní problém, upozorňují lékaři
Nový závod v Hajdařině městě bude podle něj řídit síť smluvní výroby v celé Indii a zároveň jí poskytne technické, analytické a kontrolní kapacity. Nábor do nové pobočky začal okamžitě. Firma hledá inženýry, chemiky, analytiky a experty na kvalitu. Podle vedoucího analytika společnosti XTB Jiřího Tylečka rozhodnutí americké společnosti nijak nepřekvapuje. Je to právě Indie spolu s Čínou a dalšími asijskými zeměmi, které dnes do USA, ale i Evropy dodávají většinu účinných látek.
„Společnost se připravuje na růst konkurence ze strany indických výrobců generik, kteří chystají levnější verze přípravku Wegovy od společnosti Novo Nordisk, což je konkurent jejímu léku Mounjaro, jakmile příští rok vyprší patent na účinnou látku semaglutid,“ vysvětluje Tyleček pro Zdravé Zprávy.
Eli Lilly zvedla tržby. Zveřejnila i výsledky studie tablety na hubnutí
Investice Eli Lilly v Indii přitom cílí právě na zvýšení produkce léků na obezitu a cukrovku, ale i Alzheimerovu nemoc, rakovinu a autoimunitní onemocnění.
„Eli Lilly sice v současnosti nevlastní výrobní zařízení v Indii, ale aktivně spolupracuje s kontraktačními výrobci, kteří mají bohaté zkušenosti s výrobou složitých léčiv a injekčních forem,“ doplňuje.
Eli Lilly nedávno spustila v Indii prodej svého vlajkového léku na hubnutí Mounjaro. Indie se má stát podle odhadů do roku 2050 druhou největší populací obézních lidí na světě.
—
Indická expanze přichází v době, kdy Eli Lilly masivně investuje i v USA – jen minulý měsíc oznámila výstavbu závodu za 5 miliard dolarů [cca 105 mld. kč] ve Virginii. Což je součástí celkového plánu expanze za 27 miliard dolarů [cca 567 mld. Kč] v příštích pěti letech.
„Tyto kroky jsou reakcí na nové 100% clo na dovoz značkových a patentovaných léků do USA. To platí od 1. října pod vedením administrativy Donalda Trumpa,“ vysvětluje Tyleček.
Novo Nordisk propouští i v USA
Novinky přišly i z dánské společnosti Novo Nordisk. Ta oznámila novou akvizici, ale i další propouštění. Po Evropě, kde propustí tisíce lidí, došlo i na snížení personálních kapacit v USA. A to navzdory tomu, že i Novo Nordisk kvůli politice prezidenta Trumpa investuje v Americe miliardy dolarů.
Aktuální personální škrty v USA se týkají i výroby v klíčové americké lokalitě v Severní Karolíně. Agentura Reuters uvedla, že firma už propustila několik desítek zaměstnanců z výrobních a podpůrných pozic v tamějším závodě Clayton. To je největší výrobní závod firmy na americkém území. O práci podle dostupných informací přišli pracovníci na úseku kontroly kvality, operátoři linek, projektoví koordinátoři a HR pracovníci.
„Škrty jsou součástí globální restrukturalizace. Tu Novo Nordisk oznámil v září a dotkne se až 9 000 pracovních míst po celém světě, tedy zhruba jedenácti procent všech zaměstnanců,“ říká pro Zdravé Zprávy Jiří Tyleček.
Podle něj překvapuje, že firma propouští i v USA, tedy na hlavním trhu pro její lék Wegovy, který je v Evropě známý pod značkou Ozempic. Přičemž je to právě závod Clayton, který zajišťuje výrobu semaglutidu – účinné látky ve Wegovy a Ozempicu. Rovněž zajišťuje finální úpravy a balení injekčních forem a do budoucna má hrát klíčovou roli při výrobě nové tabletové verze Wegovy.
Trump se dohodl s Pfizerem na snížení cen léků pro Američany
„Ironií je, že tento krok přichází pouhé tři týdny po oznámení investice v přepočtu za více než 86 miliard korun právě do rozšíření závodu Clayton. Ten měl v roce 2024 přibližně 2 500 zaměstnanců a plánoval přidat dalších tisíc pracovních míst,“ doplňuje analytik XTB.
—
Současně s informacemi o propouštění Novo Nordisk oznámil novou akvizici. Firma se dohodla na koupi americké biotechnologické firmy Akero Therapeutics. Za její převzetí zaplatí až 5,2 miliardy dolarů [cca 109 mld. Kč]. Touto akvizicí firma podle analytiků snižuje svou závislost na příjmech z prodeje léků na hubnutí.
Akero se zabývá léčbou jaterních onemocnění. V současnosti testuje lék efruxifermin na nemoc jater označovanou jako MASH.
„MASH tiše ničí životy a efruxifermin má potenciál to změnit tím, že zvrátí poškození jater,“ uvedl šéf společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar [bratr Mehrdada Doustdara, který vede MSD v Česku, pozn. red.].
Ten firmu vede od letošního července. Jeho nástup souvisí s restrukturalizací jedné z nejhodnotnějších evropských firem podle tržní kapitalizace.
Ani AstraZeneca nezůstává stranou
Zajímavé zprávy přicházejí i z britsko-švédské společnosti AstraZeneca. Ta uzavřela licenční dohodu s americkou biotechnologickou firmou Algen Biotechnologies. Její celková hodnota činí až 555 milionů dolarů [cca 11,6 mld. Kč]. Cílem spolupráce je vývoj genových terapií zaměřených na poruchy imunitního systému.
„AstraZeneca tímto krokem získává exkluzivní licenci na využití technologie Algenu, nikoliv však podíl ve firmě samotné,“ vysvětluje pro Zdravé Zprávy Tyleček.
Po Roche, Novartisu, Mercku posílí výrobu v USA i AstraZeneca
Podle něj Algen využívá vlastní nástroj AlgenBrain, poháněný umělou inteligencí, který propojuje genové mutace s potenciálními terapeutickými cíli. Tato platforma by mohla urychlit vývoj nových genových terapií v oblastech s vysokou medicínskou potřebou.
Na některé léky nebudou brzy peníze, říká onkolog Michal Eid
Analytici uvádějí, že tato dohoda je dalším krokem AstraZenecy v oblasti genových a buněčných terapií. Například letos v březnu firma koupila belgickou společnost EsoBiotec až za jednu miliardu dolarů [cca 21 mld. Kč]. AstraZeneca reflektuje rostoucí důraz velkých farmaceutických firem na využití umělé inteligence ve vývoji léků, doplňuje analytik.
Potíže Rocket Pharmaceuticals
Za povšimnutí stojí i zpráva o tom, že společnost Rocket Pharmaceuticals stahuje v USA svou žádost o schválení genové terapie RP-L102 pro léčbu vzácné dědičné nemoci Fanconiho anémie. Podle vyjádření firmy není důvodem rozhodnutí bezpečnost nebo účinnost přípravku, ale obchodní strategie. Již dříve, v červenci, Rocket stáhl také svou evropskou žádost o schválení stejného přípravku.
Genová terapie odvrátí i úplnou slepotu. A máme ji i v Česku
Fanconiho anémie je vzácné genetické onemocnění, které postihuje kostní dřeň a vede ke snížené tvorbě krvinek. Podle odhadu se vyskytuje přibližně u jednoho z 136 000 novorozenců na celém světě.
Rocket uvedla, že zastavila interní investice do tohoto programu a hledá externího partnera, se kterým by mohla případně pokračovat v dalším vývoji. Možnost opětovného podání žádosti o schválení podle ní zůstává otevřená, pokud najde vhodného partnera.
Mimo to firma v nedávné minulosti čelila problémům i u jiného kandidáta – genové terapie RP-A501 pro Danonovu chorobu. V rámci klinické studie došlo k úmrtí pacienta. Což vedlo k dočasnému zastavení zkoušky ze strany americké FDA. Ta klinický zákaz v srpnu zrušila.
„Tato série kroků naznačuje, že Rocket přehodnocuje své priority a finanční alokace ve vývoji genových terapií, pravděpodobně s důrazem na projekty s vyšším komerčním potenciálem nebo menším regulačním rizikem,“ uzavírá přehled novinek ve farmaceutickém sektoru pro Zdravé Zprávy Jiří Tyleček.
–DNA–
