Opatření proti covidu tvrdě dopadají na děti a mládež
Online, offline, rodiče vyprávějí příběhy – ironické i smutné – o tom, jak děti a mládež ztrácejí půdu pod nohama. Alespoň to tvrdí ve svém článku „Parents, Stop Talking About the Lost Year“ americké The New York Times.
Unie řeší, kolik dávek očkování stačí pro cestování v EU
Podle odborníků není sporu o tom, že jedna dávka je lepší než žádná dávka. Ale stačí na to, aby bylo možné vydat se na cesty? To je otázka, kterou nyní řeší země Evropské unie, dříve než rozhodnou o podmínkách vydávání „digitálního zeleného certifikátu“.
Respirátory FFP2 nejsou povinné, alespoň zatím ne
Respirátory FFP2 nejsou ve veřejné dopravě a obchodech v Česku povinné a jinak tomu nebude ani příští týden. Uvedl to ministr zdravotnictví Jan Blatný. Zároveň nevyloučil nařízení o jejich nošení v budoucích týdnech, a to jak ze strany vlády, tak EU.
Český červený kříž vstupuje do přetížené lůžkové péče
České nemocnice nápor hospitalizovaných covid pacientů ještě zvládají, byť se rezervy intenzivních lůžek dostávají na nulu. Český červený kříž [ČČK] vyškolil několik týmů, které pomáhají se základní péči o pacienty v nemocnicích.
Bulharsko bojuje s nedostatkem peněz na prevenci HIV
Bulharsko se v posledních letech potýká s nedostatkem financí na služby spojené s prevencí HIV. Příspěvky od ženevského Globálního fondu [Global Fund] zemi totiž přestaly přicházet a tamější politici upřednostňují jiné výdaje.
Těhotenství i doba kojení si žádá vyšší přísun vody
Ideálně mají těhotné ženy vypít zhruba 3 litry tekutiny denně, z toho 2,3 litru v nápojích a zbytek ve stravě. Navýšení přísunu nápojů o dalších 400 ml, nejlépe vody, pak vyžadují první měsíce po porodu, kdy žena dítě kojí.
Odmítat očkování nedává smysl, říkají lékaři
V druhé polovině minulého století došlo k obrovskému snížení výskytu infekcí a úmrtích na ně. Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že lidé mají vyhráno. Opak je pravdou. Infekce tu jsou stále s námi a nemůžou na nás pouze tehdy, jsme-li proti nim očkovaní.
Manuál pro školy určuje podobu výuky po prázdninách
Co všechno obsahuje manuál pro provoz škol od září 2020, který vypracovalo ministerstvo školství a zdravotnictví? Ve škole jsou povinné roušky, povinná je i účast žáků na distanční výuce. A nejen to.
ČPZP doporučuje střídmost v jídle a pití o Vánocích
Nadýmání, zvracení, průjem, ale třeba i žlučníkový záchvat. To jsou jen některé zdravotní komplikace, které lidem způsobuje nezřízená konzumace potravin a alkoholu o Vánocích. ČPZP proto nabádá své pojištěnce ke střídmosti.
WHO: Šíření covidu přispívá nízké vnímání rizika nákazy
Až polovina Čechů nezůstává doma, když pociťuje příznaky covidu. To může být hlavní důvod masivního šíření nákazy. Češi málo vnímají rizika covidu, nedodržují opatření a mají nechuť k testování. To tvrdí WHO ve spolupráci s českými institucemi.
Dnes končí kontrola očkování. Rozvolnění přijde i 19.2.
Dnes 10. 2. končí povinnost prokazovat se certifikátem o očkování či prodělaném covidu v restauracích, kulturních a sportovních zařízeních i službách. A 19. 2. se už nebude plošně testovat na pracovištích a ve školách. Skončí i pracovní karanténa.
![Bolest hlavy nemusí být vždy způsobena pouze změnou počasí nebo deficitem spánku. Bolest hlavy může ukazovat i na hlubší zdravotní problém, jako je zánět nosních dutin, mozkových blan či nádor v mozku. Za bolestí hlavy ale často stojí i migréna, která z běžného života vyřazuje více než deset procent naší populace. S bolestí hlavy se setkává až 80 procent lidí po celém světě. Může za ni změna počasí, migréna nebo i takzvaný cluster headache. To je syndrom nakupených bolestí hlavy, který se projevuje opakující se jednostrannou bolestí v některé části obličeje. Při bolestech hlavy je ale třeba myslet i na jiné vážnější nemoci, u nichž je bolest hlavy průvodním jevem. V tomto případě jde o takzvané sekundární bolesti hlavy. Ty mohou být způsobeny jak nějakým vážným onemocněním, jako je nádor nebo zánět mozku, tak například i vysokým tlakem, zánětem dutin, chřipkou nebo i onemocněním oka. „Při bolesti hlavy je nutné odlišit nebezpečnou sekundární bolest hlavy, jež je způsobena jiným onemocněním, od té primární bolesti hlavy. Jako je je migréna, cluster headache, které jsou velmi nepříjemné, ničí život, ale neohrořují člověka na životě,“ vysvětluje členka výboru Czech Headache Society a primářka Neurologické kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice Jolana Marková. Kdy si vzít lék na bolest a kdy už navštívit lékaře Podle lékařů je na místě vyhledat lékaře vždy, když člověk poprvé zažije dosud nepoznanou velmi intenzivní a trvalou bolest hlavy. Tedy bolest kterou nezná a třeba ji doprovázejí i vysoké horečky. V takové situaci je podle odborníků na místě zvážit i přivolání zdravotnické záchranné služby a následným podrobnějším vyšetřením zjistit, co stojí za bolestí hlavy. „Na moderních zobrazeních, na CT vyšetření mozku či magnetické resonanci, nenajdeme u primární bolesti hlavy žádný patologický nález, jsou tam normální nálezy. U sekundárních ale vidíme mozkový nádor, krvácení do mozku a jiné stavy přímo působící v centrálním nervovém systému,“ popisuje diagnostické metody Jolana Marková. Jiný případ podle ní pak je, když se silné bolesti hlavy odeznívají, ale opakují se vracejí. Tehdy by měl člověk navštívit svého praktického lékaře a poradit se s ním. Praktický lékař by přitom také měl umět rozpoznat o jakou bolest hlavy jde a pacienta odkázat na další odborná lékařská pracoviště. Praktik by měl ale umě také rozpoznat základní znaky migrény. V tomto případě pak pacientovi předepsat běžné léky [včetně typických antimigrenik], aby ataky bolesti hlavy byly méně četné a silné. V tomto případě pak postačí, když člověk zůstane v péči svého praktika. Je to migréna a co dál V případě častějších a intenzivnějších ataků migrény, případně pokud jde o pacienta s aurou, by měl pak praktik předat pacienta do péče neurologa kvůli vyloučení jiného postižení. Neurolog následně zváží nasazení preventivní profilaktické léčby migrény. Pokud ano to nepomůže, přicházejí na řadu specializovaná centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy. Těch je v ČR dnes celkem 30. „V těchto centrech je lékař – specialista, který se zabývá léčbou migrény a diagnostikou ostatních primárních bolestí hlavy, které nejsou tak časté. Jako je například již zmíněný cluster headache,“ říká Jolana Marková. Upozorňuje přitom na příklady z praxe, kdy není diagnóza dlouho stanovena a cesta pacienta k té správné léčbě je dlouhá. Přitom dle jejích slov existuje specifická léčba, která by pacientům od bolesti velmi pomohla. Jaké léky se užívají na migrénu Ke zmírnění méně častých a mírnějších forem migrény lékaři doporučují užít volně prodejná analgetika. Když ta nezaberou, pacientům mohou pomoci nesteroidních antirevmatika, případně specifická antimigrenika, což jsou takzvané triptany. „Triptany jsou léky, které uleví při migréně, ale u žádné jiné bolesti nepomohou,“ vysvětluje Jolana Marková. Pokud pacient trpí častějšími záchvaty, většinou více než pět dnů s migrénou do měsíce, pak lékaři doporučují již zmíněnou preventivní profylaktickou léčbu. „Jde o denní užití léku, o kterém je prokázáno, že sníží počet frekvencí záchvatů alespoň o polovinu. Sníží intenzitu bolesti a délku trvání záchvatu,“ vysvětluje Jolana Marková. Dodává, že je prokázáno, že pozitivní efekt mají i léky ze skupiny antidepresiv. Dalšími jsou blokátory kalciových kanálů, které reagují spíše na cévy, anebo metablokátory. „Těmito léky ovšem disponuje pouze neurolog. V centrech také nasazují i novou biologickou léčbu migrény, která působí na jeden mediátor bolesti. A buď obsadí receptor, tak že ten mediátor se nezachytí a ten proces nerozběhne, anebo obsadí ten mediátor a ten se nemůže uvázat na ten receptor,“ vysvětluje princip biologické léčby migrény. Dodává, že zkušenosti z klinických studií jsou zhruba za dva roky, ale i tak výsledky této léčby vypadají dle jejích slov nadějně. Zabírají i režimová opatření K farmakologické léčbě migrény je nutné dodržovat i určitá režimová opatření, která jsou ale velmi individuální. Jedno je však společné vše a tím je odbourání stresu. Ten je totiž dle lékařů i zkušeností pacientů jedním z největších spouštěčů migrény. „Pomáhá duševní vyrovnanost a spokojenost sama se sebou,“ tvrdí Jolana Marková s tím, že každý si musí zjistit a vypozorovat, co mu neprospívá. Velmi často spouští migrénu například alkohol s bublinkami, noční flámování a kouření. Za zmínku pak stojí i takzvané víkendové migrény, ke kterým dochází u některých pacientů změnou spánkového režimu. Stačí například, že pacient v týdnu vstává pravidelně v šest hodin ráno, ale o víkendu si přispí a vstane v 8 hodin. Pak u některých migreniků dochází k ataku. Tolerance bývá podle zkušeností lékařů tak hodina až hodina a půl. O migréně jen krátce Pro migrénu je typické, že mimo její ataky je pacient zcela bez obtíží. Migréna se projevuje náhlou pulsující bolestí hlavy, která narůstá až do silné tlakové bolesti hlavy. Často ji doprovází přecitlivělost na světlo, zvuky, vůně a pachy. Pravidelným příznakem pro migrénu je nevolnost a někteří pacienti zvrací i s použitím tabletky. Některým se po zvracení uleví, některým nikoliv. Za zmínku stojí i to, že někteří pacienti trpí migrénou s aurou. Jde o příznaky, jež předcházející vlastní bolesti hlavy v čase zhruba 5 až 60 minut. Projevují se poruchou zraku, typické jsou svítící rozvlněné barvy, někdo má výpadek zorného pole. Migrénu podle klasifikace členíme na migrénu s aurou a bez aury a dle frekvence na epizodickou [do 14 dnů v měsíci s bolestí hlavy] a chronickou [15 a více dnů bolesti v měsíci]. Migréně mohou předcházet i takzvané prodromy, což je období do 24 hodin před samotnou bolestí hlavy. Při níž má někdo žízeň, někdo úzkost, někdo chuť na sladké či často močí. Tyto příznaky podle lékařů často zůstávají po celou dobu života, proto dokáží pacienti přicházející atak odhadnout. Migréna rozhodí člověku běžné fungování i na několik dní U migreniků je si třeba uvědomit, že i poté co bolest hlavy odezní, tak není pacient zcela v pořádku. Někdy potřebuje i několik dní k tomu, aby se dostal zpět do své normy. I to je důvod, proč je potřeba především tu častou a silnou migrénu léčit. Časté ataky totiž mají dopady do soukromého života, i profesního života nemocného. Přitom se dá říci, že i zbytečně, protože je tu léčba, která minimálně počet ataků udrží na stejné úrovni, sníží, docela odstraní nebo zmírní jejich dopady. „Nutné je proto najít adekvátní léčbu rychle tak, aby nebyl pacient diskriminován v práci a nepřišel o zaměstnání. Migréna je nejen bolest, ale zatěžuje i psychiku, protože se pacient bojí, kdy to na něj přijde a bojí se i o své zaměstnání,“ uzavírá Jolana Marková. Veronika Táchová](https://www.zdravezpravy.cz/wp-content/uploads/2019/08/Ryza-bydžovská-e1591775074348-218x150.jpg "Atak migrény mi spustí i emoce. Smutné i radostné")
Atak migrény mi spustí i emoce. Smutné i radostné
„U mě je hlavním spouštěčem migrény stres. Ale i cestování, když jedu dál než 100 kilometrů. Je to i menstruační cyklus, velká horka, změny počasí, ale i emocionální výkyvy," říká Rýza Blažejovská z Migréna-help.
Žloutenku typu C má tisíce lidí. Mnozí o tom ale neví
Vymýtit hepatitidu neboli žloutenku ze společnosti se jen těžko podaří, snížit její výskyt na minimum ale reálné je. A to pomocí prevence, testováním a včasnou léčbou. A to se týká i žloutenky typu C.
Není tu jen rakovina. EU trápí i obezita. Politici to ignorují
Po lockdownech, zavřených školách, práci z domova a jiných vládních opatřeních v době dvouleté pandemie covidu, stojí před evropskými zeměmi další problém. Je jím nadváha a obezita Evropanů.
Rakovinu nesmíte brát tragicky, říká žena, která ji porazila
Mnohým lidem s vážnou nemocí pomůže léčba v klinické studii, v níž farma firmy testují nová léčiva. Kvůli byrokratickým překážkám a rostoucím nákladům v Česku se vstup do studií ale čím dál více nabízí pacientům v zahraničí.
8 tipů na zdravé uspořádání prostoru ve vašem domově
Vědecké studie ukazují, že správně uspořádaný domov snižuje úroveň stresu a zlepšuje celkovou pohodu. A k duševní pohodě přispívá i efektivní úložný prostor a celkový interiérový design.
Dárci plné krve chybí, krevní plazmy je nadbytek
Transfuzní oddělení upozorňují na kritický nedostatek plné krve. Problém je v nízkém počtu dárců. Naopak dárců krevní plazmy je nadbytek, jakkoli je procedura jejího odběru náročnější.
Švýcaři očkují na 89 let staré lodi MS Thurgau
Ve švýcarské části Bodamského jezera se rozhodli využít loď, která v zimě není v pravidelném provozu, k očkování proti covidu-19. Švýcaři z regionu se tak mohou nechat očkovat na palubě výletní lodi MS Thurgau.
Zrak je základ. Dostupnost péče se ale zhoršuje
Na dnešek připadá Světový den zraku. Důvod k oslavám ale není, to kvůli nedostupnosti péče o zrak. Například v Oblastní nemocnici Mladá Boleslav aktuálně omezili provoz oční ambulance. Proč? Chybí oční lékaři.
Covidu přibývá. Ministerstvo ruší povinnou izolaci
V Česku se v posledních sedmi dnech potvrdilo 6 877 nových infekcí covidu. To je skoro o 1 500 víc než v předchozím týdnu. Pondělních 1 823 pacientů s covidem představuje nejvyšší denní nárůst od října 2022.
- Reklama -
reklama
POSLEDNÍ ČLÁNKY
NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY
- Reklama -
