Z našeho pohodlí, pocitu relativního klidu a dostatku nás vyvedla vlna infekčního onemocnění Covid-19. Co pro sebe můžeme udělat, abychom už tak svízelnou situaci nezhoršovali sami sobě i našemu okolí? Psycholog Petr Kornacki ze společnosti New Perspective nabízí několik psychologických rad, jak na Covid-19.

Smiřme se s faktem, že ať chceme, nebo nechceme, zažíváme všichni pocit osobního ohrožení. Je ohroženo to nejcennější, co máme – naše zdraví. A tak přicházejí různé pocity. Jako je tíseň, úzkost, obavy, rozmrzelost, strach i panika. U někoho se zase obráceně objevují tendence situaci zlehčovat, či nebrat vážně. Jak na Covid-19?

Přijměme naše pocity a emoce, ať jsou jakékoliv

Všechny naše současné pocity na Covid-19 jsou přirozené a v pořádku, pokud stavy, které vyvolávají, nejsou extrémně silné. A dále: Mluvme o svých pocitech, platí, že „sdílená starost = poloviční starost“. Jedna věc je, nějak se cítit, druhá věc je, pocitům podlehnout.

Aby nás pocity nezavalily, snažme se zároveň podívat se na sebe s nadhledem. Například tím, že si uvědomíme, jaké těžké situace jsme už v životě zvládli, jak jsme toho docílili. Uvědomte si, že v tom nejste sami, že jsme všichni na jedné lodi. Pocit soudržnosti pomáhá i uzdravuje. Je-li toho na vás moc, volejte Linku první psychické pomoci 116 123 nebo Pražskou linku důvěry 222 580 697.

Dejme svému dni řád a strukturu

Určeme si, v kolik hodin budeme vstávat my dospělí, v kolik budou vstávat naše děti. V kolik hodin budeme chodit spát a držme se toho. Karanténa rozhodně není prázdninový režim, dovolená. Proto si i rozvrhněme čas pro naše aktivity, jídlo a odpočinek. Rozlišujme pracovní dny v týdnu a dny volna o víkendu. Zabraňme tomu, aby nám dny splývaly.

Nesuplujme práci učitelů více, než je pro nás přijatelné. Výuka na dálku není podle ministerstva školství pro děti povinná. Mnoho rodin kvůli nutnosti dál pracovat z domova, má i omezený časový prostor. [Navíc ne každý učitel má v sobě tolik odpovědnosti, aby udělal něco navíc, než jen zadal úkoly po mailu. To znamená, že ne každý učitel se s dětmi online spojí, aby jim s výukou pomohl. To jsou spíše výjimky, pozn. red.] Na druhou stranu, nezanedbávejme vzdělávání dětí. Kdo si neví rady, nalezne zajímavé náměty pro online vzdělávání třeba zde.

Buďme aktivní a věnujme se i naším blízkým

  • Nyní máme čas pro všechny věci, které jsme odkládali. Máme i čas na své blízké, rodinu. To znamená můžeme si v klidu uklidit, srovnat a vytřídit si oblečení či věci v domácnosti. Máme prostor se v klidu rozhodnout, co skutečně k životu potřebujeme, co můžeme někomu darovat, prodat nebo rovnou vyhodit.
  • Můžeme se vzdělávat. Mnoho muzeí, galerií či institucí nabízí virtuální prohlídky např. pomocí online platformy Google Arts & Culture, tak se v klidu projděte po Louvre, Ermitáži a podobně. Využijme online přenosy z divadel, kin nebo nahrávacích studií. Nezapomeňme číst, pro pohodlnější z nás tu jsou audioknihy.
  • Zapracujme na vztazích v rodině. Máme čas být spolu blíž, tak si více povídejme například o historii našich rodin, z nichž pocházíme. Zavzpomínejme si třeba na členy rodin, kteří už nejsou mezi námi. Jaký měli život, co se jim povedlo, co pro ně nebylo jednoduché, a přesto to zvládli. Zde se mohou zapojit i děti a dospívající. Ti mohou napsat příběh, natočit příspěvek na telefon, kameru a podobně.
  • Společně vyrábějme – nejlépe věci, které se dají dále použít. Může to být šití roušek nebo krmítko pro ptáky. Děti budou mít dobrý pocit, že někomu pomohly, něco vylepšily.
  • Společně tvořme – např. origami, malujme s menšími dětmi, kde byste chtěli strávit dovolenou, s dospívajícími se můžete pustit do abstrakce atp. Hrajme společenské hry od jednoduchého prší, či pexesa až po vědomostní nebo deskové, strategické hry.
  • Máme i čas na své blízké, kteří nejsou s námi. I když jsou osobní kontakty omezené, pro komunikaci tak můžeme využít telefon, ale i virtuální komunikační služby. Jako je třeba Skype, TeamSpeak nebo specifický Discord aj. Nezapomínejme také na pravidelný kontakt dětí s prarodiči, když není možný osobní tak využijte telefon, Skype aj.

Cvičme a pohybujme se, to zabírá nejen na Covid-19

Rozhodně nerezignujme na pohyb, zkusme si třeba společně zacvičit jógu. Nebo si najděme nějaký online program, ve kterém nepotřebujeme žádné cvičební pomůcky. Mysleme na to, že nás nikdo nebude kontrolovat, jestli cvičíte správně. Vyberte si takový, který obsahuje jasné a srozumitelné instrukce, uvádí, o jaká cvičení jde a pro koho jsou určené.

Získávání informací o aktuální situaci nepřehánějte. Doporučuji tak 15 min denně, protože negativní informace spojené s nedostatkem pohybu a smysluplného společenského vyžití výrazně snižují naši imunitu.

Vyjděme si sami nebo i s dětmi, klidně na střídačku, když nyní můžeme ven pouze po dvou, na procházku do přírody. Nejlépe do nejbližšího okolí. Pobyt v přírodě není zakázán a je nejlepší prevencí ponorkové nemoci.

Buďme TADY a TEĎ!

Nekoukejme moc dopředu, neřešme pořád dokola, co všechno ještě může přijít. To, že situace není jednoduchá je jasné, že budeme žít nějaký čas v omezeních taky. Tak se dívejme, co máme k dispozici právě teď a tady a naložme s tím v rámci možností konstruktivně a s nadhledem. A ještě rada na závěr, to je to nejdůležitější. Nezapomeňme na smích, upřímný a od srdce, ten uzdravuje a pomáhá.

Autor: Petr Kornacki, psycholog, New Perspective

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here