„My musíme žít, potkávat se a poslouchat muziku a povídat si a milovat se, protože jinak ten život nestojí za to, aby byl žit,“ řekl včera [26.8.] v pořadu Českého rozhlasu Půlhodina v souvislostech biochemik, vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu organické chemie a biochemie [ÚOCHB] AV ČR a prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum Jan Konvalinka.

V rozhovoru zhodnotil aktuální situaci kolem koronaviru v Česku i Evropě, účinnost a smysl stávajících preventivných opatřeních, včetně nošení roušek. Vyjádřil se k prvním vakcínám proti covidu-19, které ohlásila Čína a Rusko. Odhadl i dostupnost účinné vakcíny v Česku.

Roušky: Ano, ale komunikace o nich byla nešťastná

„Roušky jsou odpověď na zvýšený počet infikovaných a za druhé na to relativně vysoké epidemiologické riziko, které nastává s návratem dětí do škol,“ uvedl Jan Konvalinka.

Děti jsou podle něj i názorů většiny odborníků v bezpečí před nákazou. To v tom smyslu, že drtivá většina z nich neonemocní covidem-19. Nebo neonemocní vážně či dokonce vůbec ne. Zároveň je třeba dodat, že ale infekci mohou šířit a nakazit svoje rodiče nebo i prarodiče. Odkud se pak nemoc může šířit dále do citlivé skupiny populace.

„V tomto smyslu mně roušky a ta preventivní opatření dávají smysl,“ řekl.

Také ale i dodal, že způsob komunikace o zavedení roušek byl nešťastný. Jako významný prvek preventivních opatření označil takzvaný pohotovostní semafor.

„Máme okresy s nulovým výskytem viru a je nesmysl, aby kraj nebo okres, kde infekce není, podléhala stejným restriktivním opatřením jako zbytek země,“ upřesnil.

Mírnější průběh nemoci covid-19 je diskutabilní

Ke zprávám o tom, že nový koronavirus mutuje a slábne řekl, že vědci v současné době nedokážou jasně říci, čím je to způsobeno. Zmínil příklad Spojených států, kde je nyní čtyřikrát více nakažených za den, než tomu bylo v dubnu. Ale současně více než dvakrát méně lidí tam na koronavirus umírá. Z čehož je zřejmé, že nemoc se rychle šíří, ale pomaleji přibývá hospitalizovaných i obětí. A stejný trend je pozorovatelný i v ČR. A je tedy otázkou, čím by to mohlo být. Vědci podle slov Jana Konvalinky zvažují vícero teorií. Jedna z nich je, že virus skutečně slábne. Pro to ale není molekulární důkaz.

„Virus opravdu mutuje, ale mutuje mnohem méně rychle než jiné RNA viry. Rozhodně méně než virus chřipky a dramatiky méně než třeba virus HIV, se kterým máme desetileté zkušenosti,“ upřesnil Jan Konvalinka.  

Dodal, že virus má totiž opravný mechanismus. A tak mutuje velmi pomalu a biologové mají dnes desítky tisíc sekvencí toho viru od pacientů. Ale nemají mutaci, která by dokazovala, že ten virus slábne.

„Nemají jediný důkaz o tom, že by byl méně patogenní, tedy způsoboval menší chorobu.“

Mladí se nového koronaviru nebojí

Průměrný infikovaný covidem-19 je dnes o 15 až 20 let mladší, než byl v březnu a dubnu letošního roku. To si Jan Konvalinka vysvětluje tím, že se mladí přestali bát. Začali chodit do restaurací, stýkají se volně. Znamená to, že většina společnosti žije normálně. Tím se virus šíří, což se dalo čekat. A tím pádem máme více pozitivních zejména u mladých, z nichž mnozí nemají ani žádné příznaky.

Vědci navíc již několik měsíců pracují s poznatkem, že koronavirus podstatně lépe zvládají ženy a děti v porovnání se starší generací a muži. Jasné vysvětlení k tomu ale vědci zatím nemají, i když Jan Konvalinka jedno nabízí: „Pravděpodobně to budou biochemické faktory, které mladé lidi chrání a starší lidi je nemají a vědci bádají nad tím, které to mohou být.“ 

J. Konvalinka: O testování a diagnostice

V České republice bylo dle jeho slov vydáno obrovské úsilí k vybudování testovacích kapacit a stále se na tom pracuje. Zmínil však, že jsme pro to mohli udělat ještě více, především v době, kdy se zdálo, že je virus na ústupu.

„Mohli jsme toho udělat víc. Myslím si, že jsme se měli lépe připravit,“ zhodnotil praxi.

Podle jeho názoru na jaře a na počátku léta, kdy bylo méně nakažených a choroba zdánlivě ustupovala, se měl v Česku využít čas právě k protestování velkého počtu obyvatel. A to hlavně z důvodů zkoušky pro případ, že nastane krizová situace. A k té podle odhadu Jana Konvalinky na podzim velmi pravděpodobně dojde. Chladné počasí a rozvoj dalších respiračních chorob způsobí, že tady budou desetitisíce lidí s teplotou. Zjistit pak, o kterou nemoc jde, zda o běžnou chřipku nebo covid-19, bude podle něj těžké.

„I když nyní budujeme kapacity, jak je otestovat a odlišit nemoci, ale v praxi je to nevyzkoušené. Mohlo se to odzkoušet, a to se neudělalo,“ uvedl.

Diagnostika a možnost testování ze slin

V souvislosti s testováním Jan Konvalinka upozornil na jeho důležitost a nutnost. Podle něj je třeba, aby byly k dispozici testy s vysokou mírou citlivosti, ideálně ze slin, které dokáží nový koronavirus rychle odhalit. I když se na nich pracuje, tak jejich průkaznost zatím není příliš vysoká.

„Testování je strašně důležité. Diagnostika je možná důležitější než lék nebo vakcína,“ řekl s tím, že metody testování viru ze slin již dnes existují a fungují. Doposud však neprokázaly dostatečnou citlivost.

U jedinců s nižším množství viru, osob bez příznaků, kdy už jsou infekční, ale viru mají málo, infekci nerozpoznaly. Proto se stále hledají metody, při kterých by citlivost byla stejná jako u testu z nosohltanu. Podle Jana Konvalinky je podstatné, aby metoda testování byla rychlá a netrvala několik hodin či dnů. Ideální je, aby výsledek testu byl zhruba do půl hodiny. Například diagnostikou z papírku či zkumavky se vzorkem slin.

„Bylo by jasné, jestli v tu chvíli, kdy se test dělá, ne včera nebo předevčírem, ale v tu chvíli, jestli jste pozitivní, nebo nejste,“ uvedl.

Opatření proti koronaviru nejsou v Evropě jednotná

Zklamáním podle něj je, že nemáme proti covidu-19 společnou politiku v Evropě, každý stát si to řeší po svém.

„Je velmi nepříjemné, že v našem evropském domě, nemáme společnou politiku. Je to krátkozraké. Ve většině zemí je to podobné a moc to nedává smysl. Mohli bychom mít ty hranice propustné. Neděje se to a je to podle mě chyba,“ řekl.

Cestou ke zvládnutí nákazy je podle něj dodržování preventivních opatření. Zejména pak jednoduchými opatřeními hygienické povahy, jakou jsou roušky v metru. Měření teploty ale podle jeho slov příliš smyslu nedává.

„Není rozumné měřit teploty, to smysl nedává. Měření není přesné a člověk může být velmi silně infekční i přes to, že nemá teplotu,“ vysvětlil.  

Dodal, že je třeba nastavit a přijmout především inteligentní opatření, která mají efekt a přitom lidi neomezují a nebrání ekonomice stejně jako životu.

„My musíme žít, potkávat se a poslouchat muziku a povídat si a milovat se, protože jinak ten život nestojí za to, aby byl žit,“ vysvětlil.

O ruské vakcíně a nejen o ní…

Ohlášení nové vakcíny ze strany Číny a Ruska jsou podle Jana Konvalinky spíše politickou akcí. Velké země chtěly vyhrát závody, tedy být první. Číňané v době, kdy měli ukončené testy prvního stupně, ohlásili schválení vakcíny a začali ji testovat na vojácích. Rusové jsou v podobném stadiu, ukončili první fázi testovaní a ohlásili schválení vakcíny.

„Dobře znám sílu ruské vědy a konkrétně u vakcinologie jsou Rusové vynikající. Gamalejův ústav v Moskvě je opravdu vynikající, jsou tam lidé, kteří mají zkušenosti a nepochybuji, že mají kapacitu a schopnosti k tomu, aby účinnou vakcínu udělali,“ uvedl.

Ale má to podle něj své háčky. V tuto chvíli není ruská vakcína dost otestovaná, aby mohla být schválena.

Vakcína Sputnik V se ještě dotestuje na 40 tisících lidech

Jinak ale Rusové dle jeho slov postupují stejným způsobem jako farmaceutické firmy na západě: „Vezmou virus, který normálně způsobuje banální onemocnění, geneticky ho upraví tak, aby byl stoprocentně nepatogenní. Vloží do něj genetickou informaci koronaviru a ten adenovirus se použije. On je nosič, který s sebou nese genetickou informaci toho koronaviru a vytvoří protilátkovou a buněčnou imunitní odpověď proti tomu koronavirovému proteinu.“  

Úsilí, kapacity a finanční prostředky, které se do vakcíny od počátku pandemie vkládají, jsou podle něj fascinující. Její vývoj pak dle jeho názoru vypadá velmi optimisticky.

„Je slušná šance, že na konci tohoto roku nebo na počátku příštího roku budeme mít vakcínu, která bude současně dostupná pro desítky milionů lidí,“ odhadl.

–VRN–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here