Výdaje na zdravotní péči masivně nevzrostly pouze loni kvůli pandemii covidu-19, ale významně rostly již předloni. Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] za rok 2019 stouply o 44 mld. korun na celkových 478 miliard korun.

Výrazný nárůst výdajů na zdravotní péči v Česku je patrný již druhým rokem v řadě. Oproti roku 2018 vzrostly o 10 procent na 478 miliard korun. Veřejné zdroje se meziročně zvýšily o 34 miliard, soukromé o deset miliard korun. Přes výrazné nárůsty výdajů na zdravotní péči jsou i tak podle aktuální publikace ČSÚ při přepočtu na jednoho obyvatele dlouhodobě pod průměrem zemí Evropské unie.

Celkové výdaje na zdrav. péči v ČR v letech 2010 až 2019 [v mld. Kč/podíl na HDP]

[Zdroj: ČSÚ 2021, zdravotnické účty 2010 – 2019]

Což platí i ve vztahu výdajů na zdravotní péči k hrubému domácímu produktu [HDP], který v ČR předloni stoupl na 8,31 procenta. Vyjdeme-li z dostupných dat za rok 2018 zjistíme, že například Švýcarsko vůči HDP vynaloží na zdravotní péči 11 procent, Německo 11,5 procenta a Francie 11,3 procenta. Většina unijních zemí se pak pohybuje kolem 10 procent. Naopak třeba Rumunsko vydalo na zdravotní péči k HDP 5,6 procenta. Nutno také dodat, že v jeho případě výdaje na zdravotnictví rostou v EU vůbec nejrychleji.

ČSÚ shrnuje: Zatímco v absolutních hodnotách každoročně výdaje na zdravotní péči v Česku rostou, jejich podíl na hrubém domácím produktu [HDP] se v čase nemění. Mezi lety 2010-2013 docházelo ke stagnaci, kdy se tento poměrový ukazatel pohyboval v průměru 8,37 procenta HDP. V roce 2014 došlo k poklesu podílu na HDP na 8,06 procenta. V dalším roce 2015 pak došlo k vůbec nejvyššímu poklesu podílu na HDP [-0,42 procentního bodu].

Výdaje na zdravotnictví v roce 2018 byly 430,9 mld. Kč

V letech 2015 až 2017 tvořil podíl na HDP v průměru 7,6 procenta. O 0,43 procentních bodů došlo ke zvýšení v roce 2018, podíl na HDP tedy po několika letech znovu přesáhl hranici 8 procent. Co se týče podílu na HDP v roce 2019, došlo meziročně ke zvýšení o 0,28 p.b. na 8,31 procenta a šlo o nejvyšší podíl na HDP od roku 2014.

Výdaje na zdravotní péči od zdravotních pojišťoven

Tuzemské zdravotní pojišťovny v letech 2010 až 2019 vydaly na zdravotní péči v České republice celkem 2,5 bilionu korun.

„V roce 2019 zdravotní pojišťovny financovaly téměř dvě třetiny veškeré zdravotní péče v Česku. Meziročně jejich výdaje vzrostly o 26 miliard korun na rekordních 310 miliard,“ upřesňuje předseda ČSÚ Marek Rojíček.

Předloni v součtu na léčebnou péči vynaložily pojišťovny 162 miliardy korun. V meziročním srovnání výdajů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči podle typu poskytnuté péče vzrostly právě především výdaje na léčebnou péči [+14,4 mld. Kč].

Struktura výdajů na zdravotní péči ze zdrojů zdravotních pojišťoven 2019 [v %]

[Pozn. PZT jsou prostředky zdravotnické techniky, ČSÚ 2021]

Navýšení zapříčinilo převážně zvýšení výdajů za ambulantní léčebnou péči [+10,4 mld. Kč]. U ambulantní péče rostly nejvíce výdaje na specializovanou péči [+6,4 mld. Kč].

K druhému nejvyššímu zvýšení v roce 2019 došlo u výdajů za léčiva a ostatní zdravotnické prostředky [+6,5 mld. Kč]. To bylo způsobeno především zvýšením výdajů na léčiva a zdravotnický materiál [+5,5 mld. Kč].

Nejvyšší nárůsty a nejnákladnější léčba

Podle dat ČSÚ procentuálně nejvíce předloni meziročně vzrostly výdaje zdravotních pojišťoven za preventivní a rehabilitační péči. Průměrné výdaje zdravotních pojišťoven na jednu osobu dosáhly 29 tisíc korun. Na jednu pojištěnou ženu bylo v průměru pojišťovnami vynaloženo 29,8 tisíce korun. Což je o 6,2 procenta [+1,8 tis. Kč] více než na jednoho muže. Z hlediska věkových skupin vydaly pojišťovny nejvíc peněz na zdravotní péči o osoby mezi 70 a 74 lety [36,2 mld. Kč], nejméně za osoby ve věku 20 až 24 let [6,1 mld. Kč].

Celkové výdaje na jednoho obyvatele v Česku byly ale o poznání vyšší. Na nich se podílel spolu s pojišťovnami stát [platba za státní pojištěnce], municipality i domácnosti.

Výdaje na zdravotní péči na jednoho obyvatele v ČR v letech 2010-2019 [v Kč]

[Zdroj: ČSÚ 2021, zdravotnické účty 2010 – 2019]

Ze statistiky z roku 2019 dále vyplývá, že nejnákladnější léčbu z hlediska zdravotních pojišťoven, které nesou největší díl nákladů za zdravotní péči, si v roce 2019 vyžádaly nemoci oběhové soustavy. Do ní patří například srdeční infarkt nebo mozková mrtvice. V roce 2019 na ně pojišťovny vydaly v součtu 28,5 miliardy korun.

„Průměrné výdaje zdravotních pojišťoven na jednoho muže trpícího onemocněním oběhové soustavy dosahují podle aktuálních dat 3 000 korun. U žen jsou o 600 korun nižší,“ upřesnil ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ Martin Mana.

Podle něj druhou finančně nejnáročnější diagnózou jsou novotvary, jejichž léčba stála pojišťovny 24,7 miliardy korun.

Výdaje na zdravotní péči rostou i domácnostem

Náklady na zdravotní péči předloni vzrostly i domácnostem. Občané ze svých peněženek na zdraví vynaložili celkem 63,7 miliardy korun. To je 13 procent celkových výdajů na zdravotní péči v zemi. Výdaje domácností přitom meziročně vzrostly o 11 procent [+6,4 mld. Kč], což je nejvíce od roku 2010. Za posledních deset zaplatily domácnosti za zdravotní péči celkem půl bilionu korun.

Výpadek příjmu kvůli péči o dítě řeší komerční pojištění

Průměrné výdaje domácností na zdraví na osobu se za poslední tři roky zvýšily o bezmála jeden tisíc korun, tedy na šest tisíc korun v roce 2019. Lidé předloni doplatili 12,9 miliardy korun za léky na předpis a za volně prodejná léčiva vynaložili dalších 16,5 miliardy. Meziročně výdaje českých domácností za léky stouply o rekordní čtyři miliardy korun [+15,6 %] a každý obyvatel za ně v roce 2019 v průměru zaplatil 2 758 korun.

–RED–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here