Zavření škol narušilo zdravý vývoj dětí a mládeže

0
44
deti

Zavření škol narušilo zdraví dětí a mládeže. Podle aktuální studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [OECD] v průměru 34,4 % mladých lidí ve věku 18 až 29 let pocítilo negativní důsledky na duševní zdraví. Buď osobně, nebo ve svých rodinách. Ve věkové skupině 50 až 64 let podíl činil „jen“ 19,4 %.

Loňské a letošní lockdowny kvůli pandemii covidu-19 tvrdě dopadly na děti a mládež. Podle průzkumu provedeného mezi tisícem studentů ve věku 18 až 21 let z 25 evropských zemí, více než 70 procent respondentů cítilo stres kvůli škole nebo situaci doma. A jednomu studentu z každé třídy hrozí propadnutí, protože nemá přístup k počítačovému vybavení.

„Když je student za černou obrazovkou aplikace Zoom, nemůžete poznat, v jakém je duševním stavu. Zda má problémy či jen nechce ukázat ostatním prostředí, v němž žije, protože si chce zachovat soukromí,“ říká poradce pro rozvoj mládeže UNICEF Nina Ferencic.

Ztráta kontaktního vyučování odřízla studenty od systém spolupráce, což mělo vliv zejména na žáky pocházejících z konfliktního prostředí. Jsou tu ale i další problémy. Vzrostl počet týraných dětí. Například v Dětském krizovém centru [DKC] v Praze za loňský první půlrok jich bylo více než za celý předchozí rok 2019.

Na krizi covid doplatily týrané děti. Vzrostl jejich počet

Podle ředitelky DKC Zory Duškové znamenala pandemie s uzavřením škol, výukou na dálku, zrušením kroužků, izolací a omezením kontaktu s vrstevníky pro děti velký stres. V některých rodinách se situace zhoršila a přibylo domácího násilí.

„Děti neměly kam odejít. Nemohly chodit ven. Zůstaly uzavřené s obrovskými starostmi a trápeními,“ uvedla.

Nadváha, obezita i ztráta režimu je aktuální problém dětí

Pandemie významně zhoršila i problémy dětí s hmotností. Což platí i pro Česko. Děti bez prezenční výuky ve školách, bez kroužků a většiny pohybových aktivit čelily stresu i domácí nudě. Což se mnohdy negativně projevilo na jejich váze. Už před vypuknutím pandemie a omezeními statistiky ukazovaly, že nadváhou trpí každé čtvrté dítě v Česku, a každé sedmé dokonce obezitou. Nyní se situace ještě zhoršila.

„Dříve měly děti alespoň minimum pohybu při cestě do školy a ze školy a v hodinách tělesné výchovy. Část z nich pak při kroužcích nebo i při sportovních aktivitách s rodiči. Toto všechno na rok téměř úplně odpadlo. Navíc tento nový životní styl mohl být pro řadu dětí stresující, což znovu podněcuje k nezdravému stravování, vysvětluje primář dětského oddělení z Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice Jan Boženský.

České děti se málo hýbou a přibývají na váze

V důsledku toho pak nejsou výjimka školáci, kteří za uplynulý rok během pandemie přibrali i 15 kilogramů nad doporučenou váhu. O to více je nyní podle Boženského důležité dbát na správný režim dětí, volbu správné stravy a věnovat se pohybovým a jiným volnočasovým aktivitám – pokud možno co nejpestřeji.

„Rodiče, kteří k nám aktuálně na pracoviště přicházejí, téměř vždy řeší celý komplex obtíží, a v drtivé většině jsou stejné. Jejich děti trpí nadváhou či obezitou v důsledku nevhodné stravy i nedostatku pohybu. Problém je, že v důsledku proticovidových opatření ztratily disciplínu, motivaci, režim i sociální návyky,“ říká Boženský.

Upozorňuje, že v těchto případech je potřeba řešit situaci komplexně a celkově změnit životní styl. Což se bez zásahu a pomoci rodičů neobejde. Problém avšak je, že i sami rodiče doplatili na proticovidová opatření. Mnoho z nich muselo zvládat pracovní povinnosti, péči o děti doma a jejich výuku zároveň.

V Česku „seděly“ děti doma vůbec nejdéle

V Česku se všechny děti do škol vrátily teprve letos 24. května. Například někteří žáci základních škol se před tímto rozvolněním v plném počtu setkali ve třídě naposledy 9. října 2020. Ještě hůře na tom je 390 tisíc studentů středních a odborných škol. Ti zůstali doma vůbec nejdéle ze všech.

Stát zavíral mateřinky a omezoval základky protizákonně

Vrátit se zpět do školních lavic přitom nemusí být pro děti tak snadné, jak se může zdát. Třeba už kvůli povinnému nošení roušek a povinnému testování.

Bylo nutné zavřít školy? To se neví, a ani se to neřeší

Přitom stále nebyla zodpovězena otázka, zda bylo či nebylo uzavření škol správné. Například někdejší náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý před nedávnem v diskuzním pořadu České televize uvedl, že podle jeho osobního přesvědčení, je zavření škol nesprávný postup. Už kvůli tomu, že neexistuje přesvědčivá evidence [statistika], která by potvrzovala správnost jejich uzavření. Jeho názor následně potvrzují nízké výsledky pozitivních záchytu covid-19 ve školách.

Na druhé straně například ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS] Ladislav Dušek je přesvědčen, že uzavření škol bylo správným krokem. Podle něj každé omezení mobility mělo v době silného šíření nákazy svůj smysl. Podle jeho slov platí, že pokud bychom nehlídali a zvyšovali mobilitu, tak bychom to viru významně ulehčili.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here