Přesolování u dětí často končí nadváhou a obezitou

0
103
presolovani
Foto: Pixabay.com

K nadváze a obezitě dětí přispívá přesolování. Domácnosti solí až třikrát více, než lékaři doporučují. Po příliš slaných jídlech mají děti žízeň a sahají po slazených nápojích. Zlozvyky si nesou do dospělosti. Podle lékařů by pomohlo i Nutri-Score.

Přibližně 30 procent českých dětí má nadváhu a necelých deset procent je obézních. Pro srovnání uveďme, že v 90. letech měli praktičtí lékaři v ordinacích kolem 3,5 procenta obézních dětí. Za posledních 25 let se počet dětí s obezitou v Česku podle lékařů až ztrojnásobil. Obézních dětí stále přibývá, navíc ve stále mladším věku.

A je to právě nadváha a obezita, které často stojí za zdravotními komplikacemi, především kardiovaskulárními onemocněními, u pacientů již ve velmi nízkém věku. Podle dětského lékaře Jana Jandy z FN Motol a 2. LF UK na nemoci srdce a cév, jako jsou infarkty, srdeční selhání a náhlé cévní mozkové příhody neboli mrtvice, lidé v Česku umírají často už ve věku 40 až 50 let.

„Tyto stavy mívají své kořeny už v dětském a dorostovém věku. Při zvýšeném konzumu soli již u dětí vzniká návyk na slané, který vede v dospělosti k nadměrnému solení. Podobně je tomu s nadměrným slazením, které vede k nadváze a obezitě. Obě ochucovadla jsou legitimací k hypertenzi čili vysokému krevnímu tlaku, a ten cestou k závažným poškozením organismu,“ vysvětluje souvislosti prof. Jan Janda.

Obezitu u dětí již diskutují i poslanci zdravotního výboru

Dětští lékaři podle něj musí na taková rizika upozorňovat rodiče dětí. Samotné děti pak vést ke zdravému životnímu stylu, tedy k omezení soli, kontrole tělesné hmotnosti a ke zdravé stravě. Se slovy profesora Jandy souhlasí jeho kolega z pediatrické kliniky FN Motol a 2. LF UK prof. Tomáš Seeman.

„Výskyt obezity u dospělých i dětí v posledních dekádách stoupá a dosahuje až 60 procent populace. Nadměrný příjem soli u obézních jedinců způsobuje, že mají vyšší riziko vzniku hypertenze než neobézní lidé,“ potvrzuje prof. Seeman.

Přesolování: Od kolébky až do hrobu

Ačkoli se závažné komplikace vyvolané vysokou konzumací soli projevují zpravidla až v dospělosti, na problémy zadělávají mnozí rodiče dětem už před narozením. Nadváha nebo už zřetelná obezita u matek před těhotenstvím a v jeho průběhu zvyšují riziko nadváhy a obezity jejich dětí. To platí i při hypertenzi matek v těhotenství. Také jejich děti pak mají tendenci ke zvýšení krevního tlaku, který je pak provází do dospělosti.

Obézními se v Česku stávají už i předškolní děti

A přesolování se v Česku týká už předškolních dětí a batolat. Recentní studie Zdravotně sociální fakulty v Českých Budějovicích publikovaná v roce 2021 sledovala denní příjem soli u kojenců, batolat a dětí předškolního věku. Její výsledky ukázaly, že u kojenců činil příjem soli cca 0.5 g/den a odpovídal doporučení WHO. Oproti tomu příjem soli ve všech dalších věkových skupinách významně překračoval doporučení. Například u dětí z dětských domovů přesáhl v průměru 8 g za den.

„V rámci prevence nadměrného příjmu soli nejlépe fungují postupy, které kombinují individuální práci s pacientem, edukaci veřejnosti a zároveň tlak odborníků na reformulaci potravin nabízených na trhu,“ tvrdí Eliška Selinger z Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu [SZÚ].

Nutri Score Česko odmítá, podle lékařů by ale pomohlo

Právě jedním z takových užitečných nástrojů je podle ní aktuálně debatované zavedení označování potravin štítkem Nutri-Score.

Povinné značení Nutri-Score ministerstvo odmítlo

„Označení má za cíl nejen přinést spotřebiteli možnost efektivně srovnat celkovou nutriční kvalitu produktů v momentě nákupu a podpořit jeho svobodnou a informovanou volbu, ale zároveň jasně vede a motivuje výrobce k úpravě složení potravin v souladu s nutričními doporučeními,“ vysvětluje přínosy Nutri-Score štítku i do české praxe Eliška Selinger.

Bohužel české ministerstvo zemědělství povinné zavedení štítku Nutri-Score nepodporuje. Argumentuje, že by značení rozdělovalo potraviny na dobré a špatné.

„Praxe ukazuje, že spotřebitelé rozumí systému, jak je nastaven. Má jasná pravidla, máme tabulku nutričních hodnot,“ řekl náměstek Sekce potravinářství MZe ČR Jindřich Fialka na jednání s Potravinářskou komorou ČR, zákonodárci a některými českými europoslanci.

Tomáš Popp: Základní suroviny jsou nejzdravější

Ministerstvo se chce s Potravinářskou komorou raději více zaměřit na ochranu názvů potravin živočišného původu. Názvy potravin, jako je například veganský steak považuje Komora za diskriminující pro potraviny živočišného původu. A tak zhoršující se zdraví české společnosti opět zůstává v pozadí politického zájmu.

Více solí muži, ani ženy se ale přesolování nevzdávají

Odborníci ze Světové zdravotnické organizace [WHO] doporučují přijímat nanejvýše pět gramů soli denně. To odpovídá zhruba jedné čajové lžičce. Vzhledem k tomu, že sůl je obsažena téměř v každé potravině, nejvíce pak v hotových potravinách a polotovarech, snědí ji lidé až třikrát více než doporučují odborné společnosti. Konkrétně v Česku ženy denně přijmou v průměru 10 gramů soli, muži dokonce 14-15 g soli za den.

„Snížení příjmu soli má nejen pozitivní vliv na zdraví, ale také významný ekonomický přínos z odvrácených nemocí a úmrtí. Prostředky investované do prevence nadměrného konzumu soli jsou nákladově vysoce efektivní,“ doplňuje i ekonomický pohled na věc doc. Jaroslav Kříž za Společnost hygieny a komunitní medicíny ČLS JEP.

Byť je všeobecně známo, že nadměrná konzumace soli přispívá ke kardiovaskulárním i dalším často metabolickým poruchám, lidé se přesolování nevzdávají. Mnozí lékaři tak hovoří o pocitu, že lidé varování slyšet nechtějí a nevěnují jim dostatečnou pozornost.

–VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here