EU chystá opatření proti závislosti na digitálních technologiích  

2
2903
zavislosti
Foto: Pixabay.com

Nepřítomný pohled, stručné odpovědi, neustálé pípání a jiné zvuky linoucí se z chytrého telefonu. O tom rodiče něco vědí. Na celém světě bojují proti závislosti svých dětí na internetu. Všímá si toho i Evropská komise a už chystá regulace.

Bruselský list Politico se v článku The EU wants to cure your teen’s smartphone addiction na téma digitální závislosti u dětí zeptal na názor i eurokomisařky Věry Jourové. Otázka zněla, jak to vypadá, když se její desetiletý vnuk ocitne před monitorem.

„Nic jiného na světě pro něj neexistuje. Dokonce ani babička,“ odpověděla eurokomisařka.

Země Evropské unie už podle ní podnikají první kroky k tomu, aby zamezily nadměrnému, a potenciálně nebezpečnému, využívání velkých sociálních platforem. Jako je Facebook nebo TikTok. Například Francie, která se zaměřila na výrobce zařízení, po nich žádá, aby do nich zabudovali systém rodičovské kontroly, který se aktivuje vždy, když je zařízení zapnuté. Podobné snahy prosazují nejenom unijní země. Čína zvažuje omezit dětem do věku osmi let čas strávený u obrazovky na 40 minut. Americký stát Utah zase rodičům radí, aby dětem zavedli digitální večerku.

Co dělá Evropská unie proti digitální závislosti

Evropská unie má svoje vlastní plány. Podle listu Politico podniká zásadní kroky v rámci Digital Servis Act [DSA, Zákon o digitálních službách]. Ten se stane koncem tohoto měsíce závazným pro největší onlinové platformy, jako je TikTok, Facebook či YouTube. Jejich provozovatelé budou muset zpřístupnit své systémy dohledu EK. A i ji přesvědčit, že jejich produkty neohrožují zdraví dětí. Jaký bude trest v případě, že by s představiteli Komise nespolupracovali? Pokuta ve výši až šesti procent jejich celosvětového ročního příjmu.

O přesném vztahu mezi používáním sociálních médií a ohrožením zdraví dětí se stále diskutuje. Jisté ale je, že digitální giganti vydělávají peníze na tom, že vábí pozornost uživatelů a udržují ji, jak nejdéle jen to dokáží. Přitom vydělávají peníze od zadavatelů reklamy. Má to však i svoje zápory. Jde o závislosti lidí na nekonečném skrolování v kombinaci s pravidelnou ale nepředvídatelnou zpětnou vazbou od lajků až po různá sdělení. To vše v mozku vyvolává stimuly podobné jako při hře na hracích automatech.

„Vyvolává to dychtivost a bažení, které nezvládnou ani dospělí. To vzbuzuje obavy, že to pro dospívající mladé lidi může mít vážné negativní následky – napětí, deprese a ztíženou možnost soustředění,“ uvádí list Politico.

Adolescenti šťastnější ale nejsou

Zdravotní průzkumy ve Spojených státech, kde je k dispozici dostatek dat, zjistily, že za posledních patnáct let u dospívajících vzrostl pocit nešťastnosti. Situaci ještě více prohloubila pandemie covidu. Častěji se objevují i úvahy o sebevraždě, deprese a poruchy spánku. Nejvíce trend zasahuje skupinu mladých děvčat.

V této době strmě narostlo používání mobilních telefonů, a to i stále mladšími dětmi. Prodlužuje se rovněž doba, kterou na telefonech děti denně stráví. To je velmi varující. Nebezpečný trend se nejvíce projevuje v anglicky mluvících zemích. I když je zřejmý i v evropských státech.

Děti do deseti let nejraději streamují videa a fotografie

A existuje i mnoho matoucích faktorů. Pomíjející stigma ohledně psychického zdraví vede k tomu, že mladí lidé ochotně a otevřeně popisují v průzkumech své pocity. Hrají v tom důležitou roli měnící se politické a sociálně-ekonomické postoje, zrovna tak jako obavy z klimatických změn. Výzkumníci se shodují, že do hry vstupují i technologie, i když to stávající situaci plně nevysvětluje. Neshodují se ale v tom, na co se nejvíce zaměřit.

Obavy z Facebooku přehnané určitě nejsou

Luca Braghiery, asistent na italské univerzitě Bocconi, uvedl, že si původně myslel, že jsou obavy z Facebooku přehnané. Svůj názor ale změnil poté, kdy se mu začal věnovat důkladněji [a svůj účet na Facebooku zrušil].

Braghieri a jeho kolegové si prošli studie psychického zdraví z USA z let 2004 až 2006, kdy se Facebook objevil na amerických univerzitách poprvé. Psychický stav studentů se ve srovnání s „předfacebookovou“ érou podstatně zhoršil. To průzkumníkům umožnilo vyloučit jiné faktory.

Elia Abi-Jaoude, psychiatr a profesor na Torontské univerzitě, uvedl, že tento jev měl možnost zkoumat z první ruky, když začal v roce 2015 pracovat s dětmi a dospívajícími na psychiatrickém oddělení.

„Ocitl jsem se v první linii a byl jsem svědkem dramatického růstu počtu poruch u dospívajících,“ říká profesor.

Setkal se snad se všemi druhy emočních problémů, depresemi a napětím. A čeho se obává nejvíce? Spánkové deprivace, výkyvu nálad a poklesu výkonu ve škole i práci. To vše jsou doprovodné znaky.

„Domnívám se, že většina dnešní populace trpí spánkovou deprivací,“ říká Abi-Jaoude a varuje před nadužíváním chytrých telefonů a sociálních médií.

Modré světlo u dětí blokuje melatonin, ty pak nespí

Panika z nových technologií ale není nic nového. Byla tu i dříve, i když dnes nám připadá docela nicotná.

„Ve 40. letech jsme se obávali, že závislost u dětí způsobí poslech rozhlasu. V 60. letech zase televize, A teď tu máme závislost na telefonech. Tak se ptám. Je to dnes něco jiného? A pokud ano, jak?“ ptá se Amy Orbenová z Cambridžské univerzity.

Nezavrhuje možné nebezpečí sociálních médií, ale volá po jemnějším přístupu k nim. To znamená zaměřit se na nejzranitelnější osoby, specifické platformy a rysy, které představují největší rizika.

Nacházíme se v záplavě dat

Dalším problémem doby je záplava dat. Existuje ale zásadní neshoda mezi všeobecným přesvědčením a aktuálními důkazy o zdravotním nebezpečí užívání sociálních médií. Proto Orbenová vítá chystané unijní předpisy. Vedle různých opatření nová pravidla EU poprvé povolí výzkumníkům získávat data, která jsou dosud pohřbena hluboko na serverech společností.

Orbenová tvrdí, že se veškerá pozornost zatím zaměřuje na negativní dopady užívání digitálních médií, to na úkor jejich pozitivního přínosu. Průzkum, který vedla v době lockdownu, například ukázal, že teenageři s přístupem k laptopu, byli tehdy šťastnější s ním než bez něj.

„Ne všechny děti jsou riziku plynoucímu z používání chytrého telefonu a sociálních médií vystaveny,“ řekla Patti Valkenburgová, šéfka Centra pro výzkum dětí, dospívajících a médií na univerzitě v Amsterodamu na červnovém jednání Komise.

Úspěch dětí určuje i jejich aktivita na sociálních sítích

„Ale v případě dospívajících musíme přijmout preventivní přístup. Skutečnost, že by mohlo dojít k jejich ohrožení, ospravedlňuje kroky nutné k minimalizaci možného rizika,“ dodala.

Co dělají provozovatelé sociálních sítí proti závislosti

Tváří v tvář rostoucímu tlaku směrem k platformám, jako jsou Instagram, YouTube a TikTok, již tato média zavedla různé nástroje, aby zmírnila obavy. Jedním z nich je také rodičovská kontrola. Od roku 2021 YouTube a Instagram posílá teenagerům využívajícím jejich platformu upozornění, že je čas na přestávku. TikTok letos v březnu oznámil, že mladiství musí po hodině používání sítě zadat heslo, aby mohli dále sledovat videa.

Brzy ale budou muset sociální média v prevenci digitální závislosti zajít ještě dále. Koncem srpna budou mít velké onlinové platformy v Evropské unii více než 45 milionů uživatelů. Jde o Instagram, Snapchat, TikTok, Pinterest a YouTube. Tyto platformy budou muset splňovat mnohem více pravidel.

Vůbec poprvé v historii jejich fungování předají podle normy DSA Evropské komisi roční vyhodnocení vlivu svého designu, algoritmů, inzerce a servisních podmínek na společenské záležitosti, například na ochranu dospívajících a jejich duševní pohodu. Poté navrhnou a do praxe zavedou konkrétní opatření pod dohledem auditu, Komise a výzkumníků.

Opatření by mohla zahrnovat i pojistku, že algoritmus nedoporučí videa o dietách pro dospívající dívky nebo automatické vypínání, aby děti nekoukaly na videa příliš dlouho.

Platformy také nebudou moci sledovat online aktivitu dětí, aby jim poté nemohly zasílat personalizovanou reklamu.

Brusel promluví i do designu

Manipulativní design jako nekonečné „timelines“, které drží hráče u obrazovky, je popisován jako návykové jednání a nebude povolený. Brusel již nyní spolupracuje s vývojovými společnostmi, průmyslovými asociacemi a dětskými skupinami na vypracování pravidel designu platforem tak, aby dospívající chránil. Code of Conduct on Age Appropriate Design [Kodex vhodného designu pro dospívající], který EK zveřejní v roce 2024, poskytne výslovný seznam opatření, která Evropská komise doporučí sociálním médiím a která budou splňovat požadavky nového zákona.

Avšak ani nový zákon EK nebude kouzelný proutek, který by si rodiče jistě přáli. Nepokrývá totiž jiné populární „hračky“, online hry, textové aplikace a ani samotná digitální zařízení.

Deprese děti přivádí i k sebevraždě, chybí pomoc

Zatím není ani jasné, jak konkrétně chce Evropská komise sociální média kontrolovat. Neví se, co se stane, pokud usoudí, že nevyhovují požadavkům zákona a že jejich činnost děti a dospívající negativně ovlivňuje. Externí auditoři a výzkumníci by také mohli mít problémy se získáváním údajů. Otázka i je, kolik společností půjde proti svému obchodnímu modelu, aby ochránily duševní zdraví svých uživatelů.

Michal Achremenko

2 KOMENTÁŘE

  1. Další krok k tomu, aby ta “slavná” EU ovládla už i naše děti hned od začátku. Hezky se naučte už od malička, co smíte a nesmíte. Rodiče vůbec neposlouchejte, my vám nařídíme co je správné. Komunismus hadra.

  2. Byli jsme prý poslední generace neovlivněná počítači a internetem.

    Měli jsme obří hřiště oplocený železnou oponou a nikdo se nebál o děti.
    Les,skály,průzkum skládky, bunkr v kanále,bitky ala střdověk, praky…

    Bohužel moje děti mají hřiště mnohem menši.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here