Evropské špičky, mezi nimi i čeští vědci, prozkoumají přínosy psychedelické léčby psilocybinem v paliativě. Ve výzkumu se odborné týmy zaměří na čtyři nemoci, čeští vědci mají sledovat účinky psilocybinu u pacientů s roztroušenou sklerózou.
Výzkum zabývající se využitím psilocybinu při tlumení depresí a úzkostí u nevyléčitelně nemocných pacientů v paliativní péči financuje Evropská unie [EU] z programu Horizont [Horizon]. Dotaci získá konsorcium celkem 19 organizací z programu zaměřeného na výzkum a vývoj inovací více než 6,5 milionu eur [cca 161,2 mil. Kč]. A mezi nimi i vědci z Národního ústavu duševního zdraví [NUDZ].
„Psychedelika se již ukázala jako efektivní ve zmírnění úzkostí a existenciálního distresu u onkologických pacientů s terminální diagnózou, ukazují se však jako velmi nadějná i u jiných diagnóz,“ říká k projektu vedoucí Centra výzkumu psychedelik NUDZ v Klecanech Tomáš Páleníček.
Je to právě NUDZ, který se zařadil mezi čtyři vybrané výzkumné instituce, které se do výzkumu využití psilocybinu v paliativní péči u pacientů s určitými nemocemi zapojí.
„V NUDZ se naše týmy věnují výzkumu psychedelik již zhruba 20 let. Včetně studií u pacientů, a to jak v indikaci deprese, tak i v rámci paliativní péče,“ dodává Páleníček.
Účinky psilocybinu na paliativní pacienty
I to je jeden z důvodů, proč se mohl tým z NUDZ zapojit a podílet se na přípravě zmiňované studie. A je to vůbec poprvé, kdy Evropská unie financuje multicentrickou klinickou studii zaměřenou na psychedeliky asistovanou terapii, dodává vedoucí Centra výzkumu psychedelik NUDZ.
Odbornou studii s názvem PsyPal koordinuje University Medical Center Groningen v Nizozemsku ve spolupráci s HumanKindLabs. Hlavní náplní výzkumu bude zjistit, zda terapie psilocybinem ulevuje paliativním pacientům od depresí a úzkostí.
Paliativa není „jen“ péče o pacienta, který za pár dní zemře
Odborné týmy se zaměří konkrétně na čtyři různá nevyléčitelná onemocnění v jejich pokročilém stadiu. A sice na chronickou obstrukční plicní nemoc [CHOPN], roztroušenou sklerózou [RS], amyotrofickou laterální sklerózou [ALS] a atypickou Parkinsonovou chorobou [APD].
Všechna čtyři onemocnění jsou nevyléčitelná a vážně mění životy. Později vedou až ke ztrátě samostatnosti a těžkému psychickému strádání. Odborné studie naznačují, že příznaky deprese a úzkosti postihují 34 % až 80 % pacientů s těmito nemocemi.
Začátkem letošního roku začnou čtyři partnerské instituce s léčbou více než 100 pacientů. Každá z těchto institucí se zaměří na jedno ze jmenovaných onemocnění. University Medical Center Groningen provede studii u pacientů s CHOPN, portugalská Champalimaud Foundation u lidí s atypickou Parkinsonovu chorobu.
Český NUDZ se ve studii zaměří na pacienty s roztroušenou sklerózou. A pacienty s amyotrofickou laterální sklerózou mají sledovat vědci z University of Copenhagen a Bispebjerg Hospital v Dánsku.
„Projekt představuje velkou výzvu i na mezinárodní úrovni, neboť jde skutečně o první takto rozsáhlý veřejně financovaný výzkum. Pokud budou naplněny hypotézy, může do budoucna pomoci velké části populace,” vysvětluje možný přínos studie Tomáš Páleníček.
Psilocybin je účinná látka z lysohlávek
Do studie zapojení pacienti podle něj absolvují dvě terapeutická sezení. Při nich jim lékaři podají buď psilocybin, to je účinná látka obsažená v lysohlávkách, nebo placebo. Tedy lék bez účinné látky.
„Do studie jsou s námi zapojeni kolegové neurologové z 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kteří budou v rámci své specializace vybírat vhodné pacienty dle kritérií pro zařazení do studie,“ vysvětluje Páleníček.
Nábor pacientů začne podle jeho odhadu na přelomu roku 2024/2025. Bližší informace o studii budou podle Páleníčka dostupné na webových stránkách NUDZ.
„A budeme určitě využívat i šíření informace mezi kolegy a neurologickými pracovišti, pomocí sociálních sítí a dalších mediálních prostředků,” říká doktor Páleníček.
Zároveň připomíná, že projekt PsyPal patří k první klinické studii zkoumající bezpečnost a účinky psilocybinu u pacientů, kteří nepodstupují onkologickou léčbu. Jeho kolega Robert Schoevers, vedoucí psychiatrie na UMCG a hlavní výzkumník projektu, pak dodává.
„Rádi bychom zjistili, zda můžeme těmto pacientům ulehčit jejich utrpení a zároveň prozkoumat dlouhodobé výsledky této léčby pro pacienty a jejich rodiny. Tento aspekt se často přehlíží, ale je nesmírně důležitý.”
–RED–
