Jsou záhady covidu rozluštěny? Ano, ale stále ne docela

0
1260
covidu
Foto: Freepik.com

Když v březnu 2020 Světová zdravotnická organizace [WHO] označila šíření covidu-19 za globální pandemii, nebylo o novém koronaviru nic známo. Proč se šíří tak rychle a do jaké míry může člověka ohrozit? Nyní už je vše jasnější.

Pojednává o tom článek The New York Times Four years on, the mysteries of Covid are unraveling. Podle něj čtyři roky od covidu vědci některé z největších záhad tohoto onemocnění již odhalili. Podívejme se na to, co jsme se o této nemoci dozvěděli.

Většina lidí prodělala covid alespoň jednou. Zatímco většina z nakažených trpěla příznaky podobnými chřipce, jiní byli hospitalizováni s vážnými dýchacími potížemi. Našli se ale i tací, kteří neměli příznaky žádné. Nabízí se proto otázka, proč se individuální zkušenosti s nemocí tolik odlišují?

NYT to částečně vysvětlují tím, že jsou lidé vystaveni různým dávkám viru, ale důležitou roli hraje také tělesná konstituce. Lidé starší nebo s jinými zdravotními problémy mohou trpět vážnějšími symptomy, jelikož je jejich imunitní systém oslabený. V některých případech tělo bojuje s virem ještě dříve než se stačí rozmnožit do té míry, že se objeví příznaky. Anebo se s ním vypořádá tak rychle, že test ani nevykáže pozitivní výsledek. Existují rovněž silné důkazy, že očkování oslabuje průběh nemoci.

„Odborníci uvádějí, že je nejpravděpodobnější, že lidé, kteří nikdy nebyli nakaženi, jsou plně očkováni, pečlivě se chránili před nakažením pomocí masky a vyhýbali se velkým shromážděním lidí nebo pracují z domova,“ konstatují dále NYT.

Vědci zkoumali, co je biologicky mimořádného u lidí, kteří jsou vůči nákaze imunní. Avšak jediné, co zjistili, že mají zmutovaný leukocytní antigen. To je látka, která signalizuje imunitnímu systému, že jeho buňky napadl virus. Umožní proto zničit virus tak rychle, že je napadená osoba zcela asymptomatická.

Proč virus člověku působí potíže celé měsíce?

Jednou z teorií je, že vzácný případ vedlejšího účinku, souvisejících symptomů nebo dalších komplikací, které se mohou objevit za několik měsíců po počáteční fázi nákazy – takzvaný dlouhý covid – je způsobený částečně tím, že se reakce imunitního systému nezdařila.

Covid proniká do mozku i svalů. Následky vyřazují z běžného života

Lidé, kteří trpí takzvaným dlouhým covidem, mohou mít imunitní systém, který reaguje buď příliš agresivně, nebo naopak nedostatečně. Studie také zjistily, že se virus může v těle schovávat poté, kdy skončí hlavní infekce a může vyvolat průběžnou nízkoúrovňovou imunitní reakci a záněty.

Jiné důkazy předpokládají, že virus poškozuje výstelku cév a vytváří drobné sraženiny v těle. To může způsobovat přetrvávající bolesti kloubů, malátnost, chronickou únavu a závratě při rychlém vstávání.

Šíří se covid kašlem a kýcháním?

V počáteční fázi pandemie se myslelo, že je covid něco jako skákající ninja. Horečně jsme omývali potraviny a stále jsme si myli ruce a snažili se otevírat dveře lokty.

Studie dnes ale dokazují, že kontaminované povrchy jen stěží mohou přispívat k šíření viru. Pravděpodobnější je, že se šíří vzduchem, který dýcháme. Zvláště v kapénkách při kašli a kýchání. Proto zdravotníci na počátku pandemie radili udržovat rozestupy od ostatních lidí.

Mládež a mladí lidé jsou neukáznění, stěžují si hygienici

Pozdější výzkumy ale prokázaly, že se virus může šířit také aerosoly, malými částečkami, kterými se virus přenáší na mnohem větší vzdálenosti.

„Tyto částice fungují jako cigaretový kouř. Vznášejí se okolo nás neseny vzdušným proudem,“ říká Linsey Marr, environmentální inženýrka z Virginia Tech.

Doktorka Marr a další vědci zjistili, že drobné částice, o velikosti pěti mikronů, mohou přenášet více infekčního viru než velké kapky, protože vycházejí z hlubší oblasti plic. Jiné studie ukázaly, že se virus stále vyvíjí, aby se lépe mohl šířit vzduchem. Což potvrdil Vincent Munster, šéf sekce virového prostředí na National Institute of Allergy and Infectious Diseases´ Rocky Mountain Laboratories.

Jak dlouho vydrží ochrana proti covidu?

Obecně řečeno, infekce nebo očkování chrání podle Akikoi Iwasakiové, viroložky a imunoložky na Yale University, organismus několik měsíců. Ale imunita závisí i na věku, celkovém zdravotním stavu a na tom, zda virus nezmutoval a nezískal schopnost prolomit imunitu.

„Imunitní ochrana se skládá z mnoha prvků, včetně protilátek, které cirkulují v krvi a pomáhají virus detekovat a neutralizovat. B buňky, typ bílých krvinek, které produkují v případě potřeby protilátky a T lymfocyty, které se naučí rozpoznávat a předpovídat variace S proteinu vyskytujícího se na povrchu SARS-CoV-2,“ konstatuje viroložka z Yale.

Odborníci věří, že vyšší hladina protilátek je přímo úměrná účinnosti ochrany. Studie ale i uvádějí, že hladina protilátek po třech měsících od nákazy nebo očkování prudce klesá. Proto bylo důležité přesně určit, kolik protilátek je zapotřebí k poskytnutí základní ochrany.

„Jelikož se stále objevují nové varianty,“ poznamenává Iwasaki.

T lymfocyty poskytují různou formu ochrany. A spíše snižují intenzitu příznaků, než aby zabraňovaly infekci. Výzkumy ukazují, že tato imunita může vydržet rok i déle.

Co se skrývá za tajemnými příznaky?

Na eliminaci viru je zapotřebí silné imunitní reakce a její nefunkčnost může být příčinou mnoha zvláštních vedlejších účinků covidu. Vědci například zjistili, že u lidí, u nichž se objevila porucha, nebo dokonce ztráta čichu, se virus navázal na receptory ACE2 v buňkách, které podporují určité nervy v nose. To vyvolá útok imunitních buněk, které produkují proteiny, aby infekci potlačily. V tomto procesu může dojít k nevratné změně genetické aktivity sousedících nervů, a tak dojde k poruše čichu.

Nos funguje jako vstupní brána do mozku a ostatních částí centrální nervové soustavy. Proto tato nadmíru agresivní imunitní reakce a následný zánět může být klíčem k porozumění dalších souvisejících neurologických dopadů covidu.

Johnson se ptal, zda by covid nezahnal „fénováním nosu“

„Jde o malátnost, bolesti hlavy, zvonění v uších, mravenčení nebo ochromení končetin, a dokonce i deprese,“ říká doktorka Maria Elena Ruizová, specialistka na infekční choroby z George Washington University.

U některých lidí se mohou vyvinout bolestivé otoky nebo změna barvy prstů na rukou a na nohou. Tyto jevy jsou zatím stále záhadou. Ale zprávy o těchto symptomech nejsou tak četné a je možné, že po infekci nebo očkování jsou méně pravděpodobnější u lidí, jejichž imunitní systém má poruchy.

Má covid sezónní výkyvy?

Když covid v zimě 2020 poprvé vypuknul, mnoho lidí doufalo, že si během letních měsíců alespoň v některých částech světa vybere volno. Pravdou je, že jsou zimní měsíce příznivější pro aerosolový přenos covidu. Lidé totiž tráví více času v interiérech.

Obydlí a domy jsou uzavřené před chladem, špatně větrané. Což vytváří možnost vyšší koncentrace patogenů v ovzduší. Některé studie tvrdí, že v těchto podmínkách zůstává virus déle aktivní a částice, které ho přenášejí, zůstávají v sušším vzduchu déle.

Vlastně jsme byli svědky toho, že v letních měsících kulminoval,“ říká doktorka Marr.

Odborníci se shodují, že by je nepřekvapilo, kdyby byl covid sezónně předvídatelný jako jiné respirační viry. Podle nich je však stále dokonce obtížné předpovídat, jestli tu bude dalších pár let nebo desetiletí.

Mají děti proti covidu tajnou zbraň?

Na počátku pandemie se lidé obávali zejména o děti, typické šiřitele bakterií a mikrobů. Obávali se, že budou snadnou kořistí covidu. Obávali se, že vážně onemocní, protože mají tendenci nejhůře prožívat chřipku a respirační syncyciální virus [RSV]. V případě covidu to ale, zdá se, neplatilo. A vážného onemocnění byly ušetřeny. Jen málo jich skončilo v nemocnici a ocitlo se v ohrožení života.

„Nyní už lépe známe důvod. Dětský imunitní systém je možná lépe připravený, protože je častěji vystavovaný benigním koronavirům, které způsobují nachlazení,“ říká doktorka Alpana Waghmareová, specialistka na infekční nemoci v Seattle Children´s Hospital.

Dětem jsme při pandemii ublížili nejvíc, říká psycholog

Studie navíc ukázaly, že další ochranný mechanismus, známý jako vrozená imunitní reakce, mají děti silnější, což jim pomáhá vzburcovat tělo proti cizím patogenům. Jako je i virus, který způsobuje covid.

Michal Achremenko

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here