Ztráta sluchu přináší násobně víc komplikací než ztráta zraku

0
928
ztrata_sluchu
Ilustrační foto: Freepik.com

„Ztráta sluchu je pro člověka víc zatěžující než ztráta zraku. Z laického pohledu se to může zdát zvláštní, ale je tomu tak,“ říká prof. Jan Plzák, předseda ČSORLCHHK ČLS JEP a přednosta Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol.

Odborníci hovoří dokonce o násobně větších dopadech na pacienta, které mu přináší ztráta sluchu v porovnání se ztrátou zraku. Jedním z argumentů je, že i nevidomý člověk s lidmi dokáže komunikovat, fungovat ve společnosti a rozvíjet se.

„Člověk je tvor bytostně sociální a pro svou sociální interakci potřebuje řečovou komunikaci více než zrak,“ říká prof. Plzák.

Připomíná rovněž, že sluch je zásadní i pro rozvoj řeči, myšlení, a tedy celé osobnosti. Což mimochodem koresponduje i se slovy řeckého filozofa Aristotela ze Stageiry. Ten ve svém pojednání O duši uvádí, že pro rozvoj rozumu je daleko důležitější řeč než zrak.

Avšak zpátky do současnosti. Profesor Plzák upozorňuje, že neslyšící lidé se například podstatně častěji zraní, jsou v podstatně vyšším riziku pádů. Mimo to neslyšící lidé upadají do samoty, depresí a často se u nich v porovnání se slyšícími lidmi častěji rozvine demence.

„Bez sluchu se nevyvine ani řeč. A pak máme nekomunikujícího člověka,“ upozorňuje na následky poruchy sluchu profesor Plzák.

Porucha či ztráta sluchu se léčí už u novorozenců

Dobrá zpráva ale je, že současná medicína, a to i ta v Česku dostupná a ze zdravotního pojištění hrazená, má nástroje pro úspěšnou kompenzaci slabého sluchu. A u některých pacientů dokáží specialisté, otorinolaryngologové, poškozené sluchové ústrojí i plně uzdravit. To ale za podmínky, že o porouchaném sluchovém ústrojí u pacienta vědí. Což je nejsložitější odhalit u malých dětí, novorozenců. Přitom právě u nich je včasná léčba pro další vývoj úplně nejzásadnější.

„Pokud nebude dítě s poruchou sluchu dostávat impulzy, tak ta sluchová centra postupně zaniknou a sluch už není možné zrehabilitovat. U dítěte se nevyvine ani řeč,“ vysvětluje profesor Plzák.

A i to je důvod, proč je potřeba s léčbou poruchy sluchu u dítěte začít co nejdříve, ideálně v prvních týdnech po narození. Tomu v Česku napomáhá i v českých porodnicích už několik let zavedený plošný screening sluchu u novorozenců.

Pravidelné nošení sluchadel prodlužuje délku dožití

Vyšetření provádí proškolená zdravotní sestra na novorozeneckém oddělení druhý až třetí den po narození dítěte. Nejběžněji se matky při vyšetření svých dětí setkají s měřícím přístrojem pomocí otoakustických emisí, který zjišťuje odpověď zevních vláskových buněk ve vnitřním uchu na zvukové podněty, šumy.

„Vyšetření je neinvazivní a novorozence nijak nezatěžuje, provádí se při běžném spánku nebo v klidovém odpočinku,“ říká k jen několik minut trvajícímu preventivnímu výkonu profesor Plzák.

Při pozitivním výsledku dostane rodič novorozence doporučení k dalšímu podrobnějšímu vyšetření do ordinace ORL a k foniatrovi. Při potvrzení poruchy přechází novorozenec do péče specialistů, kteří zváží další léčbu poruchy sluchu. Například pomocí sluchadel. Při vážnější poruše pak přistupují lékaři k chirurgickému výkonu, kdy dítěti implantují takzvaný kochleární implantát.

I vyšetření sluchu dítěte v pěti letech lékaři doporučují

Zatímco novorozenecký screening sluchu dosahuje účasti kolem 94 procent, tak druhé preventivní vyšetření sluchu v pěti letech věku dítěte už se takovému zájmu u rodičů ale netěší. Jeho význam by rodiče u svých předškolních dětí ale neměli rovněž podceňovat, upozorňují specialisté na léčbu poruch sluchu.

„Toto vyšetření by měl každý dětský praktický lékař rodičům doporučit. A je na rodičích, aby se o vyšetření zajímali, a aby tu prohlídku s dítětem absolvovali,“ říká profesor.

Ušní šumy či tinnitus vyvolá i stres a psychické napětí

Důvody jsou podle něj nasnadě. Vyšetřením se ověří, zda nedošlo v prvních pěti letech věku u dítěte k rozvoji sluchové vady. Dále se zjistí, zda dítě při novorozeneckém screeningu nevyhodnotil přístroj falešně negativně. Vyšetření v pěti letech věku je i správně načasované. To v době, než dítě započne školní docházku, kdy by porucha sluchu mohla dopadat na jeho prospěch a bránila mu v rozvoji a vzdělávání.

„Screening sluchu u dětí ve věku pěti let je v ČR nepochybně nastaven správně. Nicméně stále je prováděn u méně než poloviny dětí,“ podotýká prof. Plzák.

V roce 2023 se ho podle dat Národního screeningové centra [NSC] účastnilo necelých 45 procent dětí předškolního věku. Vůbec nejslabší účast na vyšetření sluchu v pěti letech věku dítěte vykazuje podle dat NSC Karlovarský kraj, kde se do něj loni zapojilo ani ne 20 procent tamních dětí ve věku pěti let. Účast mezi 20-30 procenty vykazuje Plzeňský, Liberecký a Zlínský kraj. Naopak více než 40 procent dětí v této věkové kategorii podstoupilo loni toto vyšetření v Jihočeském kraji, v Kraji Vysočina. Dále i v Pardubickém a Královéhradeckém kraji.

Záleží hlavně na rodičích

Slabou účast na screeningu sluchu u dětí v pěti letech si vysvětluje předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Alena Šebková tím, že už záleží skutečně jen na rodičích, zda se na vyšetření s dítětem objednají. A i na něj přijedou.

„Když ale nejsou přesvědčeni, že to vyšetření dítě potřebuje, tak často nechtějí jezdit za vyšetřením i desítky kilometrů daleko,“ říká.

Systém pediatrické péče skončí, varuje za dětské praktiky Šebková

Novorozenecký screening sluchu u novorozenců podle ní funguje výborně. Avšak vyšetřit sluch novorozence v ordinaci dětského lékaře už není podle jejích zkušeností jednoduché. Což dokazují jak zkušenosti praktiků, tak i otorinolaryngologové.

Veronika Táchová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here