Zdravotní péče o děti se v ČR rozpadá. Upozorňuje na to už i ÚZIS

0
2555
pece
Ilustrační foto: DPN Opařany

Polovina pediatrů je podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS] v penzi. Ještě horší situace panuje v péči o děti v oblasti psychiatrie. Ta podle šéfa ÚZIS profesora Ladislava Duška v některých regionech už prakticky neexistuje.

Podle dat ÚZIS za pět let ubylo skoro 400 ordinací pediatrů a očekávají se další odchody těchto lékařů do důchodu. Potřeba bude 1 100 úvazků. Podle dat ÚZIS ale ubývá i diabetologů nebo chirurgů. Naopak praktických lékařů pro dospělé do dvou let začne přibývat. Včera [21.5.] o tom na konferenci České lékařské komory [ČLK] promluvil ředitel ÚZIS profesor Ladislav Dušek.

„Pokud jde o úvazky lékařů, jsme mírně nad průměrem Evropy,” uvedl.

Problém podle něj ale spočívá v tom, že populaci lékařů máme „neoptimálně distribuovanou mezi segmenty“. A dále v tom, že populace lékařů zestárla a čeká ji velké množství odchodů do důchodů. Česko tak podle Duška čeká propad lékařských kapacit, a tak i nevyhnutelná restrukturalizace péče. Docela kritická situace panuje podle šéfa ÚZIS v oblasti pediatrie a dětské psychiatrie. Ta podle něj v některých regionech přestala prakticky existovat. Ve vážných potížích jsou podle prezidenta ČLK Milana Kubka i další lékařské obory.

„Problém s nedostatkem lékařů nemá jenom pediatrie. Personálně zdevastované jsou interny a chirurgická oddělení po celé republice. V nich pracuje velké množství cizinců,” uvedl již dříve v podcastu Zdravé Zprávy prezident ČLK.

Lékařská péče o děti se v Česku rozpadá

Avšak zpátky ke zdravotní péči o děti. Ladislav Dušek ilustroval aktuální situaci na vývoji stavu praktických lékařů pro děti a dorost. Polovina z nich je podle něj v současné době v seniorním věku.

„Regulérně hrozí, že se v některých regionech ta péče rozpadne,” uvedl s tím, že nového praktického lékaře si v posledních pěti letech muselo najít asi 390 000 dětí.

O tom v nedávném podcastu Zdravé Zprávy podrobně hovořila šéfka Odborné společnosti praktických dětských lékařů [OSPDL] ČLS JEP Alena Šebková.

„Ministerstvo zdravotnictví si závažnost situace uvědomuje, ale konkrétní výstupy, které by vedly ke zlepšení, od něj nevidíme,“ uvedla a dodala: „Přestože jsme dali návrhy ministerstvu, jak situaci řešit, tak od února letošního roku [2023, pozn. red.] se dál neděje nic. Žádná konkrétní opatření přijata nebyla. A já se velmi obávám, že pokud se nestane něco zásadního, tak systém poskytování pediatrické péče, jak ho známe, u nás skončí.“

Systém pediatrické péče skončí, varuje za dětské praktiky Šebková

Věkový průměr praktiků pro děti a dorost je podle ní 60 let. A třetina praktiků „může zítra zavřít ordinaci“, protože je v penzi. Řešení podle ní spočívá v přijetí několika kroků. Mezi ně patří zrychlení systému akreditací nebo audit dětských oddělení v českých nemocnicích. V nich totiž, jak ukazuje praxe, je mnoho lékařů, kteří ale chybějí v ordinacích.

Vůbec nejhůře je na tom v ČR psychiatrická péče o děti

Chybějící dětští praktičtí lékaři podle profesora Duška dnes navíc přijímají pacienty od přetížených specialistů, zejména dětských psychiatrů. Těch je v celé ČR jen 157. A více než třetina z nich je podle něj také v důchodovém věku.

„Je naprosto evidentní, že v mnoha regionech dětská psychiatrie prakticky neexistuje,” uvedl profesor Dušek.

Neblahou situaci dokresluje i další údaj. Česko má například jen 25 soudních znalců v dětské psychiatrii. Navíc počet dětských pacientů, kteří potřebují odborníky na léčbu duševního zdraví, výrazně roste. Rodiče ale mají často smůlu, protože takového lékaře prostě nenajdou. Praxi v podcastu Zdravé Zprávy blíže popisuje Alena Šebková.

„Čekáme na intervenci, ať už je to psychiatr, psychoterapeut, psycholog, tři čtyři měsíce. A to ještě v tom lepším případě,“ uvedla, jak to vypadá, když některý z jejích dětských pacientů potřebuje pomoc od zmíněných specializací.

Legalizace konopí prohloubí krizi v psychiatrii, varují odborníci

Alarmující situace je i v dětských psychiatrických nemocnicích. Tu popsal v rozhovoru pro Zdravé Zprávy ředitel Dětské psychiatrické nemocnice Opařany Michal Goetz.

„Každý den chodí deset a více žádostí o lůžko u nás. Jsou to žádosti akutní. Je opravdu velmi těžké číst dopisy rodičů, které referují o naprosto zoufalé situaci, kdy se skutečně bojí ne o zdraví svého dítěte, ale o jeho život. My je musíme zařazovat do pořadníku na čekací listinu. A tak jsou na tom, bohužel, úplně stejně všechny dětské psychiatrie v České republice,“ řekl.

Dětská psychiatrie v ČR: Rodiče se nebojí o zdraví dětí, ale o jejich životy

Doplnil, že mnoho dětí na místo v nemocnici čeká například na dětských odděleních, na pediatriích a na chirurgiích, kde jsou třeba po sebevražedném pokusu. Psychiatrických akutních lůžek je z celkového objemu asi 500 dětských lůžek v České republice jenom 143.

Co se týče financování psychiatrické nemocniční péče pro děti v Česku, pak se ředitel známé dětské psychiatrické nemocnice, která usiluje o navýšení kapacit a o modernizaci, omezil na toto konstatování: Je nezbytné, aby vznikl dotační program z národních peněz. A mně přijde úplně neuvěřitelné, že slyšíme, že to není v podstatě možné. Jde přece o české děti. Zajímá to premiéra?“

Praktiků pro dospělé přibude. A přijdou i sdílené ordinace

Podle profesora Duška se situace zlepšuje v psychiatrii pro dospělé, kde se podařilo navýšit počet mladých lékařů se zájmem o obor. O něco lepší výhledy pak nastínil i u praktických lékařů pro dospělé pacienty. I když v jejich případě je zhruba 40 procent lékařů v praxi ve věku kolem 60 let. Na druhé straně nyní ročně vstupuje do oboru asi 200 nových praktiků.

„Mírně se to zlepšuje, byť to negativní saldo zatím trvá. To se, doufejme, spraví do dvou let,” uvedl profesor Dušek.

Lepšící se trend u praktiků pro dospělé potvrdil v nedávném podcastu Zdravé Zprávy předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Svatopluk Býma. Situaci podle něj zlepší zavedení takzvaných sdílených praxí. Tam se ale čeká na to, jak zafinancují jejich vznik a provoz zdravotní pojišťovny.

Sdílené ordinace praktiků jsou budoucnost, říká Svatopluk Býma

Podle profesora Duška ale není ani tak vyhráno. Dokumentoval to na růstu pacientů s cukrovkou. Čeká se, že mezi roky 2020 a 2030 stoupne jejich počet o pětinu na více než milion. A diabetologů je podle dat ÚZIS přes 30 procent v důchodovém věku. Za posledních pět let ubylo 50 jejich ordinací.

„Tam, kde silně chybí diabetologové, jejich práci přebírají praktičtí lékaři pro dospělé,” řekl.

Velká část absolventů lékařských fakult navíc podle Duška míří do nemocnic. To znamená, že klesá podíl těch, kteří směřují do ambulancí. Chybí proto lékaři v dalších oborech. Například podle nedávné tiskové zprávy Sdružení ambulantních specialistů za šest let může chybět čtvrtina těchto specialistů, protože 43 procent z nich je už nyní v důchodovém věku.

Také polovina chirurgů je podle Duška v důchodovém věku. Každý rok jich absolvuje studium zhruba 50, přitom do penze do deseti let odejde přibližně tisícovka. Problematické jsou i obory alergologie, vnitřní lékařství, klinická neurologie, anesteziologie a intenzivní medicína nebo patologie.

Data o stárnutí lékařů ÚZIS prezentoval již v roce 2018. Tehdy Dušek varoval, že pokud se nic nezmění, bude v roce 2025 třetina veškeré kapacity krytá lékaři ve věku nad 60 let. Průměrný věk lékaře byl tehdy 49 let, praktického lékaře pro děti a dorost 59 let.

Počty studentů na lékařských fakultách rostou

Od té doby se podařilo navýšit počty absolventů oboru všeobecného lékařství, který musí absolvovat každý lékař před volbou konkrétního oboru, o téměř 30 procent každý rok. V současné době studuje na lékařských fakultách podle údajů ministerstva školství téměř 26 800 mediků. První absolventi těchto posílených ročníků ukončí studium v roce 2025. Ani to podle Milana Kubka ale neznamená, že vše běží tak, jak má.

Je to otázka peněz. Ale nešťastný je u nás i systém specializačního vzdělávání. Ten je u nás delší než v Evropské unii. Mladí lékaři si ho musejí platit. To se u nás moc neví. A velká část toho vzdělávání musí absolvovat ve velkých fakultních nemocnicích. Což vedením fakultních nemocnic vyhovuje. Mají levnou pracovní sílu. Ale zase to devastuje malé regionální nemocnice na okresech. Těm mladí lékaři chybí,“ řekl v podcastu Zdravé Zprávy.

To, co se stalo ve stomatologii, je šílená ostuda, říká Milan Kubek

V něm říká, že příspěvek státu na studenty medicíny, která patří mezi nejdražší studijní programy vůbec, je příliš nízký. Podle něj tak školský systém nestačí uspokojit potřeby praxe. Přesto, že každý rok v Česku absolvuje na osmi lékařských fakultách 1 700 mediků.

„Děkany lékařských fakult to motivuje k tomu, aby přijímali co největší počet studentů, kteří si studium sami platí v anglických programech. A samozřejmě, že nikdo z nich si neplatí desetitisícové školné, aby pak nastoupil za české peníze do českých nemocnic,“ vysvětlil Kubek s tím, že takových studentů u nás ročně absolvuje zhruba tři sta.

„A nezůstane tady ani jediný. Takže ze 1 700 absolventů máte 1 400. Z těch zbývajících 1 400 zmizí pak dalších cca 200,“ dodal.

Daniel Tácha, ČTK

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here