Riziko nádoru slinivky zvyšují její záněty i genetická mutace

0
1224
nadoru_slinivky
Ilustrační foto: Pixabay.com

Zpomalit růst počtu pacientů s rakovinou slinivky břišní má cílené vyhledávání osob ve vyšším riziku nemoci. Ročně u nás lékaři odhalí nádor slinivky u 2 400 lidí, asi 2 200 jich umírá. U některých se ale dá riziko odhalit a nádor včas léčit.

Podle odhadu odborných společností se stávající počty pacientů s karcinomem slinivky do roku 2050 až zdvojnásobí. Do roku 2030 se pak zhoubný nádor slinivky stane druhou nejčastější onkologickou nemocí, na kterou se umírá, to po karcinomu plic.

„V roce 2030 bude rakovina slinivky druhou nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění. Snažíme se nalézt nemocné ještě předtím, než se u nich začnou objevovat první obtíže,“ říká k očekávanému vývoji pacientů s nádorem slinivky prof. Ondřej Urban, přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické FN Olomouc.

Specialisté přišli na to, že dokáží v populaci vyhledat část osob v riziku rozvoje zhoubného nádoru slinivky. Tuto skupinu pacientů pak preventivně sledují. V případě, že se u nich objeví příznaky přednádorového onemocnění, dokáží jim díky včas nasazené léčbě prodloužit život až o šestinásobek oproti pozdě diagnostikované fázi nemoci. Tyto pacienty, u nichž je celoživotní riziko této rakoviny vyšší než pět procent, lékaři od loňska zapojují do screeningu karcinomu slinivky.

„Rizikoví jsou ti, kteří mají dva a více přímých příbuzných s rakovinou slinivky, trpí opakovanými akutními záněty či chronickým zánětem slinivky břišní. Ohroženi jsou také nositelé genetických mutací, které dokážeme identifikovat u osob i s jinými nádorovými onemocněními,“ přibližuje rizikovou skupinu osob prof. Urban.

Rakovina slinivky patří mezi nejčastější zabijáky. Dá se jí i předejít

O tom, jak proti rakovině slinivky břišní bojovat, diskutovali minulý týden v Olomouci gastroenterologové a lékaři jiných specializací na dvou mezinárodních akcích. A sice XXII. pankreatologickém dni a XIX. Olomouc Live Endoscopy [OLE 2024].

Léčba raného stadia nádoru slinivky prodlužuje život

U nemocných zachycených až v případě pokročilého stadia rakoviny se podle profesora urbana průměrná doba dožití pohybuje kolem 1,5 roku. Pokud se podaří odhalit pacienty včas, mohou žít až šestkrát déle.

„Naděje dožití je v takovém případě 9,5 let. Proto vznikl program včasného záchytu karcinomu pankreatu, který je koordinován Českou gastroenterologickou společností. Nejvíce osob zatím sledujeme ve Fakultní nemocnici Olomouc,“ říká profesor s tím, že kontrolovaných pacientů postupně přibývá po celé republice.

Nemocnou slinivku nahradí i vlastní Langerhansovy ostrůvky

Lidé zařazení do screeningu dochází na preventivní vyšetření jednou ročně do jednoho z osmnácti specializovaných center. Do screeningu je doporučují praktičtí lékaři, gastroenterologové, chirurgové, onkologové nebo genetici. To ale jen v případě, že pacienta sami vyhodnotí z hlediska vzniku karcinomu slinivky jako rizikového.

Pak praktici vyplní na webových stránkách České gastroenterologické společnosti [ČGS] speciální dotazník. Což ale neznamená, že jimi doporučený pacient ihned spadá do screeningu. Z údajů uvedených v dotazníku specialisté z ČGS ještě rozhodnou, zda daného pacienta do programu zařadí, či nezařadí.

„Na webu naší společnosti je kromě dotazníku zveřejněný seznam 18 pracovišť, která jsou aktuálně do programu zapojena. Jedná se o centra vysoce specializované péče pro digestivní endoskopii,“ říká doc. Ilja Tachecí, předseda České gastroenterologické společnosti a přednosta II. interní gastroenterologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové.

Česko otevřelo další screening, tentokrát rakoviny slinivky břišní

Osoby ve vyšším riziku rakoviny slinivky specialisté v těchto centrech pravidelně vyšetřují magnetickou rezonancí a endoskopickou ultrasonografií. K dostupnosti těchto pracovišť docent Tachecí říká, že aktuálně ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví pracují na tom, aby se počet těchto center navýšil na třicet. Dále i na personálním a přístrojovém vybavení takových pracovišť.

„Pro pacienty jsou velmi důležitá i z toho důvodu, že v nich jejich nejlepší možnou léčbu posuzuje tým odborníků z různých specializací. Získají zde komplexní péči,“ doplňuje.

Do center jde polovina pacientů s nádorem pankreatu

Na určité mezery v systému specializované péče o pacienty s karcinomem slinivky ukazují nízké počty pacientů v nich ošetřovaných. Z dat Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze, na nichž spolupracuje s Kanceláří zdravotního pojištění, vyplývá, že k týmům do specializovaných center se dostává jen asi polovina pacientů s rakovinou pankreatu.

„Přesto jsme v rámci naší pilotní studie týkající se cesty nemocných s karcinomem slinivky za péčí zjistili, že počet pacientů léčených ve specializovaných centrech narůstá,“ tvrdí doc. Aleš Tichopád, vedoucí týmu CzechHTA Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT.

Zvládnout boom rakoviny pomůžou v Česku regionální onkocentra

Podle profesora Urbana to ale souvisí i s odhalováním nádoru pankreatu u nemocných často v jeho pozdním stadiu.

„Centra už jim v této fázi často nemohou pomoci. Nemocní jsou mnohdy v takovém stavu, že je pro ně návštěva, zejména vzdálenějších zařízení, velkou komplikací,“ vysvětluje.

Pokud se v praxi osvědčí v úvodu zmiňovaný program včasného záchytu, pak se podle něj zvýší i podíl pacientů léčených v těchto centrech.

„Celosvětovým trendem je tedy posilovat roli specializovaných center s garantovanou kvalitou péče, adekvátním personálním a špičkovým přístrojovým vybavením. Tímto směrem cílí priority a aktivity České gastroenterologické společnosti v dané oblasti,“ uzavírá doc. Tachecí.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here