Zhruba procento plicních hypertenzí, zvýšeného tlaku v plicních cévách, připadá na plicní arteriální hypertenze. Jde o vážné onemocnění, kdy má pacient problém i jen vyjít několik schodů nebo vložit prádlo do pračky.
Bez nasazené léčby, která cílí na rozšiřování cév v plicích, pacienti s plicní arteriální hypertenzí [PAH] brzy umírají. Jejich srdce totiž nezvládá zvýšenou námahu a postupně selhává. Co stojí za vznikem onemocnění lékaři se zatím přesně nevědí. K příznakům nemoci patří dušnost a zadýchávání se i při jen velmi mírné námaze. Někteří pacienti mají potíže vyjít jen několik málo schodů. Navíc u nich hrozí, že vyčerpáním až omdlí a ublíží si.
„Úplně jsem zmodrala, přestala dýchat a svíjela se v křečích. Manžel mi volal sanitku. Měla jsem štěstí, že se hned přišlo na příčinu: plicní arteriální hypertenze,“ popisuje svůj stav před sedmi lety, kdy právě vycházela schody a o nemoci ještě nevěděla, dnes čtyřicetiletá Denisa z Ostravy.
Zdravotníci ji odvezli do olomoucké fakultní nemocnice, kde pacientce diagnostikovali PAH, při němž dochází k abnormálnímu vzestupu krevního tlaku v plicních cévách. A jak vzpomíná, ani s léčbou to nebylo zprvu jednoduché.
„První rok jsem si aplikovala lék, který sice pomáhal, ale moje tělo ho špatně tolerovalo,“ říká mladá pacientka.
Plicní arteriální hypertenze vylučuje namáhavou práci
Specialisté jí nasadili jiné terapeutikum, ale ani to nebylo bez vedlejších účinků. Denisa po něm měla velké bolesti, které tlumila opiáty. Po třech měsících jí lékaři opět změnili léčbu. Zavedli jí do břicha malou pumpičku pro vnitřní podání léčiva. Teprve tato terapie u ní funguje bez vážných vedlejších příznaků. Nicméně k původnímu životu už se pacientka kvůli plicní arteriální hypertenzi nevrátila a asi už ani nevrátí. Opustila i práci kadeřnice a závislá je na pomoci druhých a invalidním důchodu.
„Nemůžu vykonávat náročné fyzické aktivity. Zadýchám se a rozbuší se mi srdce jen při naplňování pračky prádlem. To samé se mi děje i při změnách počasí,“ popisuje Denisa.
Její dosavadní zkušenosti navíc ukazují, že onemocnění lidé moc neznají, to často ani zdravotníci.
„Byla jsem v nemocnici kvůli něčemu, co s plicní arteriální hypertenzí nesouviselo, a když jsem svoji nemoc lékařce zmínila, ptala se v souvislosti s ní na další podrobnosti,“ říká.
Uvízlá krevní sraženina se z plic odstraní i chirurgicky. Snadné to není
A snadné to nebylo ani s vyřizováním invalidního důchodu, respektive dokládání dokumentů svědčících o její snížené pracovní schopnosti.
„Potřebovala jsem doložit obrovské množství lékařských zpráv, aby mi invalidní důchod přiznali. A musím každé dva roky dokládat, že touto nevyléčitelnou nemocí stále trpím,“ dodává s trpkým úsměvem.
Většina pacientů s PAH pobírá invalidní důchod
Plicní arteriální hypertenze postihuje podle prof. Pavla Jansy z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze muže i ženy všech věkových skupin.
„Nemoc významně ovlivňuje kvalitu života pacientů, kteří jsou často odkázáni na pomoc druhých. Péče o ně je podobná jako o nemocné se závažnými formami rakoviny,“ říká.
Mimo zdravotní komplikace přináší nemoc i finanční a společenská omezení. Zhruba 80 procent pacientů s PAH v produktivním věku pobírá invalidní důchod, dvě třetiny z nich v nejvyšším, tedy třetím stupni. Jen necelá třetina pacientů s nemocí chodí do práce a pouze 14 % z nich pracuje na plný úvazek.
K léčbě plicní arteriální hypertenze prof. Jansa dodává, že se léčí kombinací léků, které vedou především k rozšiřování plicních cév.
„Vývoj ve farmakoterapii PAH směřuje i k možnosti ovlivnit přestavbu malých plicních cév. To v kombinaci s účinkem stávající terapie představuje zcela zásadní pokrok,“ vysvětluje.
V Česku fungují tři specializovaná centra pro léčbu plicní hypertenze. Do nich docházejí i pacienti s PAH. Jde o II. interní kliniku – klinika kardiologie a angiologie VFN v Praze, Kliniku kardiologie IKEM a I. interní kliniku – kardiologickou, FN Olomouc.
„Léčba tohoto onemocnění je komplexní a nákladná. Proto je nutné soustředit péči o pacienty do specializovaných center,“ uzavírá prof. Jansa.
–RED–
