Syndrom karpálního tunelu patřil i loni k nejčastěji uznaným nemocem z povolání, za jejichž vznikem stojí fyzikální síly. Loni těchto nemocí do registru přibylo celkem 318. Nemocem z povolání stále vévodí covid-19, o čtvrtinu ho ale ubylo.
Vůbec prvně do Národního registru nemocí z povolání v roce 2024 přibylo chronické onemocnění bederní páteře v důsledku dlouhodobého přetěžování těžkou fyzickou prací.
„Toto onemocnění je novou položkou seznamu nemocí z povolání, a to od 1. 1. 2023. Další desítky případů jsou ovšem v procesu posuzování tohoto onemocnění,“ říká vedoucí Centra hygieny práce a pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu [SZÚ] Vladimíra Lipšová.
Loni prvně a zatím jedinkrát přibylo onemocnění bederní páteře do registru, kdy šlo o stavebního dělníka. Stejně jako v předchozích letech patří k nejčastěji uznávaným nemocem z povolání, za jejichž vznikem stojí fyzikální faktory, syndrom karpálního tunelu z dlouhodobého nadměrného a jednostranného přetěžování. V roce 2024 šlo o 106 případů. Syndrom karpálního tunelu z práce s vibrujícími nástroji uznaly posudkoví lékaři v 79 případech a onemocnění šlach a kloubů z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování končetin ve 101 případech.
„Tato čísla se meziročně mění jen minimálně“ dodává Lipšová.
Narušený karpální tunel mají až třikrát častěji ženy než muži
Dále šlo u nemocí z povolání vzniklých fyzikálními faktory například o kochleární vadu sluchu způsobenou hlukem, kterou pracovní lékaři uznali u osmi pracovníků. Ti pracovali v riziku hluku v různých profesích a odvětvích.
Syndrom karpálního tunelu z přetěžování v práci
Práce s vibrujícími nástroji loni způsobila stovku nemocí z povolání. V této kategorii onemocněli hlavně zámečníci, svářeči a brusiči kovů. Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z práce s vibrujícími nástroji se prokázal a do registru loni přibyl v šesti případech.
Poškození periferních nervů horních končetin z práce s vibrujícími nástroji připadá na 85 případů. Z toho syndrom karpálního tunelu byl uznán 79krát a poškození ulnárního nervu v oblasti lokte šestkrát.
Onemocnění kostí a kloubů rukou, zápěstí nebo loktů z práce s vibrujícími nástroji uznali lékaři devětkrát. Nemoci z přetěžování končetin uznali celkem 209krát. Nejčastěji onemocněli montážní dělníci a operátoři výroby. Dále zámečníci-svářeči a prodavači v supermarketech.
Zaprášené plíce z pracovních nemocí mizí, přicházejí ale jiné
Nemocí šlach, tíhových váčků nebo úponů svalů či kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování končetin přibylo do registru celkem 101krát.
Artróza kloubů z přetěžování končetin byla uznána 32krát a epikondylitida kosti pažní 28krát. Nemoci periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování byly hlášeny celkem 108krát – syndrom karpálního tunelu 106krát a léze ulnárního nervu u lokte dvakrát.
Nemocem z povolání dominuje covid-19, ale ubývá ho
Celkem v roce 2024 přibylo do NRNP 5 290 onemocnění u 4 530 osob. Z toho u 3 651 žen a 879 mužů. V meziročním srovnání klesl počet hlášených onemocnění o čtvrtinu, přesně o 1 711 nemocí. Za téměř čtvrtinovým poklesem v letech 2023 a 2024 stojí covid-19.
„Onemocnění covid-19 bylo hlášeno v roce 2024 výrazně méně než v roce 2023 – jde o 4607 případů v roce 2024 ve srovnání s 6265 případy z roku 2023,“ říká Vladimíra Lipšová.
Navíc přes 99 procent hlášení v roce 2024 pocházelo z předchozích čtyř let. Případy, které vznikly v roce 2024, se na celkovém počtu podílejí 32krát.
„Statistika totiž zahrnuje všechny uznané případy dle data vydání lékařského posudku o uznání nemoci z povolání, nikoliv data jejich zjištění,“ vysvětluje.
Onemocnění covid-19 se i loni týkalo převážně oblasti zdravotní a sociální péče. V ní došlo k uznání 4 336 případů. Ve zdravotnictví a sociálních službách onemocněly covidem-19 nejčastěji zdravotní sestry [47,1 %]. Dále pak sanitáři-ošetřovatelé [15,3 %], pracovníci sociálních služeb a pracovníci přímé obslužné péče v sociálních zařízeních [11,7 %]. Dále i lékaři [8,4 %], záchranáři a řidiči zdravotnické záchranné služby [4,3 %]. Dalších 239 případů loni uznaných nemocí z povolání kvůli covidu-19 připadá na vzdělávání.
Nižší jednotky případů hlásí vychovatelé ve vězeňství, vojáci z povolání, uklízečky nebo strážníci městské policie a ošetřovatelky v domácí péči.
–VRN–
