V nutričním značení potravin se Česko řadí mezi východní země, když odmítá zavést v praxi odzkoušené takzvané Nutri-Score. Pětibarevný semafor už na obaly potravin dávno zavedly v Belgii, Francii, Německu, Švýcarsku a dalších státech.
I v Česku podporují zavedení potravinového semaforu, Nutri-Score, na obaly potravin zdravotní instituce. Jako například Státní zdravotní ústav [SZÚ] nebo Česká obezitologická společnost. Avšak na vládní úrovni zatím nedošlo ani k doporučení jeho zavedení do praxe.
„Nutri-Score [na obr. vpravo] je jednoduchý, srozumitelný a účinný nástroj, který napomáhá zlepšit jídelníček celé populace, včetně dětí a lidí, kteří se běžně o výživu příliš nezajímají. Potvrdila to řada studií i zahraniční praxe,“ říká lékařka, odbornice na výživu a členka Kabinetu Ministra zdraví Eliška Selinger.
I kvůli vysokému podílu dětí a dospělých s nadváhou a obezitou, kterých už je v české populaci více než 60 procent, by měl stát podle Selinger zavádění takových opatření jednoznačně podpořit. To i s ohledem na vysoké počty lidí s cukrovkou 2. typu, vysokým krevním tlakem a dalšími takzvanými civilizačními nemocemi. Jejich vznik úzce souvisí právě i se špatným stravováním.
Nutri-Score nově zahrnuje i umělá sladidla
Nutri-Score někdy známé jako potravinový semafor umožňuje porovnání potravin stejné kategorie pomocí barev a písmen od A do E. To od výživově nejvhodnějších po nejméně vhodné potraviny. Užití takového semaforu je podle odborníků dobře srozumitelné a v obchodech snadno rozeznatelné na první pohled. Potraviny například s vyšším obsahem vlákniny či bílkovin směřují k písmenu A a zelené barvě, oproti tomu potraviny s vysokým obsahem cukrů nebo tuků naopak míří k písmenu E v červené barvě.
„Díky němu mohou spotřebitelé bleskově v obchodě porovnat například různé typy sýrů, jogurtů či nápojů mezi sebou a vyhodnotit, jak vhodné jsou potraviny v dané kategorii pro jejich zdraví,“ upozorňuje na přednost značení potravin pomocí Nutri-Score Eliška Selinger.
Na světě žije osm miliard lidí. Více než miliarda jich je obézní
Tím naráží i na častý argument odpůrců takového značení potravin, kdy například zástupci potravinářů často tvrdí, že Nutri-Score rozděluje potraviny pouze na dobré, nebo špatné. Jak vysvětluje Selinger, potravinový semafor ale neslouží pro srovnání potravin napříč kategoriemi. Nedají se hodnotit stejným měřítkem například slazené nápoje s jogurty nebo máslem. Pomocí nutričního štítku se srovnávají pouze produkty stejné kategorie. Například jenom jogurty, kdy štítek pomůže spotřebiteli rozeznat, který z nabídky v obchodě má nižší obsah přidaného cukru nebo méně nasycených tuků, vysvětluje odbornice na výživu.
Průmyslově zpracované potraviny zvyšují riziko infarktu a mrtvice
Do algoritmů pro výpočet nutriční hodnoty potravin pro Nutri-Score navíc podle Selinger jeho tvůrci nedávno zahrnuli informace o náhradních sladidlech. I jejich užívání doporučují lékaři omezit. V řešení je aktuálně i zavedení značení, zda jde o průmyslově zpracovanou potravinu, či nikoliv. V budoucnu by mohly být vysoce průmyslově zpracované produkty označeny černým rámečkem s nápisem „vysoce průmyslově zpracováno“. Jejich nadměrná spotřeba podporuje rozvoj chronických nemocí, nadváhy a obezity.
Česko se staví na stranu východních zemí
Na nutnost zavedení potravinového štítku Nutri-Score i v Česku upozorňují hlavně zdravotní instituce. To po vzoru západních zemí, kde se takové značení potravin osvědčilo. Nutri-Score podporují vlády v Belgii, Francii, Německu, Španělsku, Portugalsku, Nizozemsku, Švýcarsku a Lucembursku. A jak uvádí Selinger, spotřebitelé si na takové označení potravin zvykli a těší se oblibě. Nicméně Česko patří mezi ty státy, které na úrovni EU vystupovaly proti jeho zavedení, společně s Maďarskem, Rumunskem a Itálií.
„V Česku přitom Nutri-Score dlouhodobě podporuje Státní zdravotní ústav, Česká obezitologická společnost, ale také organizace dTest nebo STOB. Cílem je zlepšit informovanost spotřebitelů, posílit prevenci a usnadnit kontrolu nad jejich stravováním,“ shrnuje důvody pro zavedení Nutri-Score Eliška Selinger.
Za zavedení potravinového semaforu se staví i Mezinárodní agentura pro výzkum nádorů WHO a Evropská asociace veřejného zdraví. I jejich zástupci tvrdí, že jednoduché a jasné značení potravin zlepšuje stravovací návyky a zvyšuje povědomí o složení potravin.
–VRN–
