Alzheimerova nemoc dnes podle neurologů trvá v průměru 30 let. V prvních dvaceti letech o nemoci většina pacientů neví. Až konečná fáze nemoci se nazývá demence a ta trvá v průměru pět let.
Některou z demencí má v Česku podle zdravotních dat diagnostikovanou přibližně 128 tisíc pacientů. A zhruba dvě třetiny z těchto neurodegenerací připadají na Alzheimerovu nemoc.
Jak ale upozornil na nedávném sněmovním semináři „Alzheimerova choroba – nemoc, na kterou si nebudeme pamatovat“ prof. Jakub Hort, vedoucí Kognitivního centra při Neurologické klinice UK, 2. LF a FN Motol, ne všichni pacienti s Alzheimerovou nemocí jsou diagnostikováni. A ne všichni již diagnostikovaní pacienti mají nemoc správně určenou.
„Já se obávám, že ta čísla jsou v dobré víře zadávána [vykazována v systému, pozn. red.], ale ti pacienti nejsou správně a dostatečně vyšetřeni,“ uvedl prof. Hort.
Alzheimerova nemoc a její správná diagnostika
Dříve specialisté většinu pacientů vykazujících znaky těchto neurodegenerativních onemocnění vyhodnotili jako pacienty trpící Alzheimerovou nemocí. S příchodem nových a přesnějších diagnostických nástrojů ale zjistili, že zhruba třetina z pacientů odeslaných na PET vyšetření nemají tento typ neurologického onemocnění. Nezanedbatelná část pacientů je tak nedobře diagnostikována, kdy u nich nejde o Alzheimerovu nemoc, ale často o frontotemporální demenci [FTD].
„A skutečně, těch pacientů s frontotemporální demencí je dle našich zkušeností daleko větší množství. Já odhaduji, že v České republice jich jsou vyšší jednotky tisíc,“ uvedl prof. Hort.
A to je zásadní informace především kvůli předepisování léčby těmto pacientům. I když jde v obou případech o nevyléčitelné nemoci, tak se nejedná o stejný přístup k léčbě, při níž se hlavně tlumí příznaky onemocnění. Navíc v příštím roce se dostane i v Česku do úhrad z pojištění první lék na Alzheimerovu nemoc, který ale nepřináší efekt pro pacienty s frontotemporální demencí [FTD]. To znamená, že už kvůli tomu je třeba pacienty správně diagnostikovat.
Medicína zná kolem 60 příčin demence
Podle profesora Horta zná současná medicína asi 60 příčin demence. To je stavu, kdy už má pacient velmi vážné potíže s pamětí, myšlením, řečí, orientací a sebeobsluhou a kdy se neobejde bez pomoci svého okolí.
„Nejčastější příčinou demencí je Alzheimerova nemoc, která zodpovídá asi za dvě třetiny případů,“ uvedl profesor.
Covid neskončil. Neurologové spekulují o pandemii neurodegenerace
Mimo Alzheimerovu nemoc patří k častěji diagnostikovaným cévní demence. Tu způsobuje poškození mozkových cév. To omezuje průtok krve do mozku a dochází ke ztrátě mozkových buněk. Dále zmíněná frontotemporální demence a demence s Lewyho tělísky. U posledně jmenované nemoci spatřuje profesor problém v tom, že pro ni nemají v systému vykazování přidělený samostatný kód. Toto rovněž zkresluje data o jejím výskytu, protože se často vykazuje jako Parkinsonova nemoc.
„Ale měla by být druhou nejčastější příčinou demence. Čili v České republice má Lewy Body demenci 10-15 tisíc lidí,“ uvedl profesor.
Podle něj je hlavním rizikem pro demenci a její nejčastější formu Alzheimerovu nemoc jednoznačně věk.
„Ten dramatický nárůst pacientů je po 65. roce věku a pak se růst dál zrychluje,“ uvedl profesor s tím, že se v následujících letech očekává nárůst pacientů s touto nemocí s tím, jak stárnou silné populační ročníky.
Alzheimerova nemoc provází seniory v Česku
Dnes je pacientů s demencí, těch nesoběstačných, asi jako obyvatel Plzně [cca 175 tisíc], ale kolem roku 2050 jich bude jako obyvatel Ostravy [cca 285 tisíc]. Proto za zásadní krok v léčbě těchto pacientů považuje jejich správnou, a především včasnou diagnostiku tak, aby vybraní pacienti s Alzheimerovou nemocí mohli dostat od příštího roku i v Česku z pojištění hrazený lék.
Ten sice dopady nemoci nenapraví ani ji zcela nezastaví, ale zmírní její progresi. A i to je důležité. Předepisovat tento preparát lékaři ale smějí jen těm pacientům, u kterých ještě nedošlo k nevratným změnám na mozku. Tedy tuto novou léčbu dostanou pacienti ve velmi raném stadiu nemoci. Podle odhadu neurologů by mohlo nový lék v příštím roce dostat přibližně 1 800 pacientů s Alzheimerovou nemocí.
Veronika Táchová
