Pokud se nedaří dvojici počít dítě přirozenou cestou, řešení nabízejí moderní metody asistované reprodukce. Z nich nejčastěji využívanou je metoda IVF. Zdravotní pojišťovny umělé oplodnění hradí, ale ne vždy plně a kompletně.
Přesto na výkony asistované reprodukce významně přispějí. Například Česká průmyslová zdravotní pojišťovna [ČPZP] od roku 2020 zaplatila medicínskou pomoc související s početím více než 6 100 párům.
„Léčbu metodou IVF hradí zdravotní pojišťovna ze zákona na základě doporučení gynekologa ženám s oboustrannou neprůchodností vejcovodů. A to ve věku od 18 do dne dosažení 40 let. Ostatním ženám od 22 let do dne dosažení 40 let věku,“ říká mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.
Při léčbě pomocí metody IVF, neboli in vitro fertilizace, se oplodní vajíčka spermiemi mimo tělo ženy ve speciálních laboratorních podmínkách. Vzniklá embrya se po oplodnění kultivují několik dní a poté se nejkvalitnější embryo nebo embrya přenesou do dělohy ženy.
„Pojišťovny uhradí čtyři cykly, jen v případě, že bylo v prvních dvou cyklech přeneseno více než jedno embryo, jsou hrazeny pouze tři cykly,“ doplňuje mluvčí pojišťovny.
I přes určitá omezení si žádá úhrada metody IVF stovky milionů korun. Elenka Mazurová říká, že za posledních pět let jen její pojišťovna uhradila umělé oplodnění 6 119 párům za 260 milionů korun. To je v průměru 42 490 korun na pár.
Co obsahuje hrazený cyklus. A kdo je nejdražší
Největší díl hrazené péče, která souvisí s asistovanou reprodukcí, podle ní připadá na páry ve věku mezi 30 až 40 lety. Před čtyřmi lety jich ČPZP zaznamenala nejvíce, konkrétně 959 párů, přičemž počet cyklů IVF dosáhl 1 115.
„Na našich statistikách je vidět, že mladším párům se více daří přivést potomka na svět přirozenou cestou. Například loni jsme uhradili 188 cyklů metody IVF 172 párům do 30 let, ve věku od 30 do 40 let to ale bylo 1 000 oplodňovacích cyklů u celkem 870 párů,“ upřesňuje mluvčí ČPZP.
Hrazený cyklus zahrnuje veškerá vyšetření gynekologem, laboratorní vyšetření, léky ke stimulaci vaječníků [nikoliv doplatky za léky, pozn. red.], odběr vajíček, jejich oplození, základní kultivaci embryí a přenesení jednoho embrya, případně embryí do dělohy.
Vše ostatní, například pomocné metody jako třeba ICSI, což je laboratorní vpravení jediné spermie do vajíčka, prodlouženou kultivaci embryí či zmražení embryí, zdravotní pojišťovna už ale nehradí.
„Naopak použití darovaného vajíčka nebo spermií je hrazeno pojišťovnou. A umělá inseminace je z veřejných prostředků hrazena šestkrát za život,“ doplňuje mluvčí.
S přirozeným početím má problémy stále více lidí
S obtížemi při početí se potýká téměř každý pátý pár. To má souvislost s odkládáním mateřství do pozdějšího věku ženy. Po čtyřicítce u ženy dramaticky klesá schopnost přirozeného otěhotnění. Ovšem i u mužů se s přibývajícím věkem zhoršuje kvalita spermií. Což ovlivňuje nejen schopnost oplodnění, ale může dopadat i na zdravý vývoj embrya.
O pohlaví dítěte „rozhoduje“ výhradně muž, říká prof. Trávník
Rovněž upozorňuje, že na páry, které touží po děťátku nebo jej již počaly a přivedly na svět, ČPZP pamatuje také ve svých preventivních programech. Poskytuje například každému z páru příspěvek až 4 000 korun na genetické vyšetření před plánovaným těhotenstvím/rodičovstvím.
To znamená, že u ČPZP pojištěný pár získá až 8 000 korun. Příspěvek umožní proplatit genetickou analýzu závažných dědičných onemocnění, která vede k odhalení a minimalizaci rizik narození dítěte s těmito nemocemi.
„Dalších 5 000 korun může žena pro sebe a své dítě v období těhotenství nebo po porodu čerpat v rámci programů Manažerka mateřství, Žena po porodu, Zdravé dítě a Chůva 24,“ doplňuje nabídku preventivních programů pro těhotné a ženy po porodu Elenka Mazurová.
–RED–
