Uvolnění očkování v lékárnách zvýší zájem lidí o něj a stát navíc ušetří za léčbu, očkovací látky a firmy nepřijdou o pracovní sílu. Ročně může jít o úsporu nižších desítek miliard korun. Lékárníci chtějí pro očkování férové podmínky.
Analýza think tanku Ministr zdraví ukázala, že každá investovaná koruna státu do očkování proti chřipce v lékárnách se mu vrátí více než šestinásobně. U očkování proti pneumokokovým onemocněním pak hovoří o více než pětinásobné návratnosti a proti RS virům jsou náklady a přínosy zhruba vyrovnané, spíše s mírnou převahou přínosů.
„Abychom měli konkrétní data pro Českou republiku, vypracovali jsme za náš think tank analýzu nákladů a přínosů očkování v lékárnách a také analýzu proveditelnosti. Tedy za jakých podmínek by tento krok byl možný a s jakými dopady,“ vysvětluje Petr Smejkal, hlavní epidemiolog IKEM a člen think tanku.
Možnosti očkovat proti některým respiračním onemocněním v lékárnách se nebrání ani samotní farmaceuti. Podle průzkumu České lékárnické komory [ČLnK] z roku 2022 by se do očkování zapojila zhruba polovina z nich. Podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv [SÚKL] u nás funguje asi 2 650 lékáren.
Očkování v lékárnách a nastavení pravidel
Jak ale upozorňuje Stanislav Havlíček, farmaceut, člen představenstva ČLnK a člen Ministra zdraví, záleží i na tom, jak stát nastaví podmínky pro podávání vakcín v lékárně.
„Vstupní náklady pro lékárny se mohou pohybovat kolem 50 tisíc korun. Ministr zdraví vypočetl, že při standardní odměně 250–300 korun za očkování, kterou dnes dostávají lékaři, se lékárníkům investice začne vracet zhruba po 167 podáních vakcíny,„ nabízí ekonomický pohled na věc.
Vyjasňuje dále, že očkování v lékárnách v Česku stále brání legislativa, která jej dovoluje pouze praktickým lékařům, některým specialistům a zdravotním sestrám. Důvodem je ustanovení o takzvaném porušení integrity kůže.
„Další oblastí, která potřebuje úpravu, jsou požadavky na technické vybavení. Ty by měly být nastaveny realisticky. Tak, aby očkování mohlo probíhat ve většině lékáren, nejen ve velkých nemocničních,“ říká Havlíček.
O otevření očkování v lékárnách se v minulém období ve Sněmovně mluvilo několikrát a uskutečnilo se i několik odborných seminářů na toto téma. A zazněla i podmínka vyčlenění speciální místnosti pro podání vakcíny. Což by ale, jak říká farmaceut Havlíček, lékárny od nabídky očkovat často odradilo.
„Pokud by zákon vyžadoval samostatnou místnost, očkování by bylo v praxi pro mnoho lékáren neproveditelné,“ hodnotí postoj lékáren.
Očkování proti chřipce může snížit riziko Alzheimerovy choroby
Lékárníci počítají s tím, že pokud by se zapojili do očkovacího programu, tak by absolvovali školení zaměřené na podávání vakcín. Stejně tak by se proškolili ve vedení zdravotní dokumentací. Obdobně to podle Havlíčka funguje v mnoha evropských zemích, kde už v lékárnách farmaceuti běžně očkují [Velká Británie, Irsko, Francie, aj.].
„Každá z těchto překážek je buď vyřešena nebo řešitelná, nejde o žádný náročný rébus. Mnozí kolegové mají zkušenost se zadáváním provedeného očkování do Informačního systému infekčních nemocí. A já z vlastní zkušenosti vím, že lékárník může a umí podat vakcínu,“ uvedl Havlíček.
Vyšší proočkovanost značí méně výdajů zdravotnictví
Závěry analýzy proveditelnosti ukazují, že otevření očkování v lékárnách, pokud se pro to v českém prostředí nastaví vhodné podmínky pro všechny zapojené strany, zvýší proočkovanost proti sezonním nemocem jako chřipka, covid-19 nebo zmíněné RS viry. A to podle Smejkala až na úroveň vytýčenou v národní strategii.
„Proočkovanost populace [proti chřipce, pozn. red.] u nás zůstává na pouhých sedmi procentech. Hlavním důvodem přitom není cena, ale složitá dostupnost – pacient se musí domluvit se svým lékařem, ten vakcínu objedná a následně stanoví termín očkování,“ pojmenovává jednu z překážek zvýšení proočkovanosti epidemiolog Smejkal.
Očkování šetří peníze všem, ale už ne tolik v Česku, říká David Kolář
Vyšší proočkovanosti se dá podle něj dosáhnout jedině tak, že se lidem očkování maximálně zjednoduší a zpřístupní. Tedy se rozšíří kompetence pro jeho podání.
„Lékárníci dnes běžně očkují a podílejí se na prevenci ve dvaceti evropských zemích. Je nejvyšší čas, aby se tím inspirovalo i Česko,“ upozorňuje Martina Bulánková, ředitelka Ministra zdraví.
Zdůrazňuje zároveň, že nejde o nahrazování praktických ani ambulantních lékařů. Ale o příležitost, jak nastavit spolupráci a zlepšit dostupnost zdravotní péče pro pacienty.
–VRN–
