Únava a skepse Čechů z dalšího vývoje války na Ukrajině roste. Uvádí to aktuální průzkum STEM z června. Jeho autoři upozorňují, že lidé odpovídali na otázky v době, kdy USA ještě pozdržovaly dodávky zbraní na Ukrajinu.
Zatímco na začátku letošního roku Češi jednoznačně za nejpravděpodobnější scénář považovali ukončení bojů výměnou za ztrátu východních území ve prospěch Ruska spolu se získáním bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, nyní za nejpravděpodobnější považují scénář vleklé války s nižší intenzitou bojů.
„Zájem veřejnosti o vývoj konfliktu na Ukrajině neopadává. Zdá se, že se příliš nemění ani pohled na to, kdo za konflikt může. Co však klesá, je optimismus Čechů ohledně možného brzkého ukončení bojů. Což má zřejmě souvislost s faktickým krachem prvotních plánů nového amerického prezidenta Donalda Trumpa na rychlý konec války,“ říká analytik STEM Jiří Táborský.
Slučování rodin v ČR po konci války na Ukrajině nebude bez rizik
Aktuální postoj USA vůči válce představuje tvrdší přístup k Rusku jak z hlediska případných sankcí, tak zejména průchodu amerických zbraní na Ukrajinu. Jejich dodávky administrativa Donalda Trumpa v posledních týdnech zmrazila. Poté, kdy Ukrajina a následně západní evropské státy vyjádřily připravenost za tyto dodávky platit, Amerika začala na Ukrajinu zbraně opět posílat.
Česko znovu zašle miliony korun na Ukrajinu a podporu lidí v ní
Platí to hlavně pro nejpotřebnější střely systému Patriot. Ty Ukrajina potřebuje nejvíce, protože ji chrání před ruskými útoky drony a balistickými střelami. Obdobně útočí na ruské území i Ukrajina. Finanční závazky za americké zbraně převzalo Německo, Itálie a další země. Státy jako Česká republika a Francie uvedly, že mají vlastní iniciativy na vojenskou podporu Ukrajiny.
Vývoj na Ukrajině podle Čechů
Češi nejčastěji za nejvíce pravděpodobnou možnost ukončení války na Ukrajině nyní uvádí, že válka ještě mnoho let neskončí. Dále se v očích Čechů výrazně propadla šance Ukrajiny na vstup do NATO. Zatímco v lednu možnost ukončení bojů výměnou za vstup Ukrajiny do NATO a postoupení východních území Rusku označilo za pravděpodobnou 18 procent populace, nyní je to už jen deset procent.
Na velmi nízkých hodnotách, nyní osm procent, se drží ta část populace, která považuje za pravděpodobné, že Ukrajina zcela zvítězí a získá zpět celé své území.
Ukrajina se vylidňuje. Lidé tam umírají, ale i ze země odcházejí
Skepse ohledně dalšího vývoje ale neprovází pokles zájmu o válku jako takovou. Naopak se zájem stále drží nad 50 procent těch, kteří deklarují, že se o dění nějak zajímají. Od začátku války se prakticky nezměnil ani pohled na to, kdo je viníkem této války.
„Nadále jasně převažuje názor, že Rusko je hlavním viníkem války,“ říká Táborský.
Co si myslí lidé o vývoji války na Ukrajině
Průzkum potvrdil i takzvané „ruské narativy“. Část Čechů si myslí, že Ukrajina je umělý stát, jehož hranice nemají historické opodstatnění. Nebo že válku zavinily USA, především NATO [snaha o jeho rozšíření o Ukrajinu, pozn. red.], jelikož ohrožovalo a provokovalo sousední Rusko.
K oběma těmto narativům se kloní necelá třetina české populace. A i zde jsou posuny od začátku konfliktu minimální.
Počet Ukrajinců v ČR ještě stoupne, uvádí studie ministerstva práce
Postupující skepse se podle průzkumu promítá do klesající ochoty Čechů posílat na Ukrajinu vojenskou pomoc, uvádějí výzkumníci. Aktuálně dosahuje podíl té části populace, která naši vojenskou pomoc považuje za příliš velkou, bez jednoho procentního bodu 50 procent.
„Postupný pokles podpory pro posílání vojenské pomoci je nevyhnutelný výsledek zvyšující se skepse ohledně dalšího vývoje konfliktu. Jelikož v úplné vítězství Ukrajiny věří jen minimum lidí a čím dál tím méně lidí věří také v nějaké rychlé vyřešení situace, nespatřují v posílání vojenské pomoci přílišný smysl,“ shrnuje postoj veřejnosti Táborský.
V tomto ohledu výzkum zvýrazňuje názor vyslovovaný některými z politických činitelů, že válka na Ukrajině „nemá vojenské řešení“.
Jak moc lidé věří médiím
Průzkum STEM se zabýval i tím, jaká je důvěra české veřejnosti v různé mediální zdroje informací o konfliktu. Čímž se dotýká situace na mediální scéně, která vykazuje rozdělení na dva tábory: Média, která nekriticky podporují oficiální politiku vlády, a pak ta média, která jsou zas docela protivládní. Což odpovídá i rétorice politiků.
Ve výsledku to vede k tomu, že relativní informace se dostávají k veřejnosti se zpožděním, protože informování o válce má často „ideologický podtext“. V každém případě veřejná diskuze, jejímž znakem je vzájemné osočování názorových protivníků, brání k racionální debatě o válce na Ukrajině, jejích dopadech a možnostech řešení.
„Zda lidé informace o konfliktu z daného média považují za důvěryhodné, je nepřekvapivě podmíněno tím, zda věří danému médiu. Proto Češi v souvislosti s Ukrajinou upřednostňují veřejnoprávní média, která mají obecně nejvyšší míru důvěry,“ tvrdí Táborský.
Jedná se o zajímavé zjištění, protože veřejnoprávní média se podle jiného průzkumu společnosti STEM, co se týče důvěryhodnosti, propadají mezi ty nejméně důvěryhodné subjekty ve společnosti.
Z dubnového průzkumu STEM vyplynulo, že zcela jistě nedůvěřuje například České televizi [ČT] 29 procent veřejnosti. A dalších 29 procent veřejnosti jí „spíše nedůvěřuje“. Spíše jí důvěřuje 39 procent dotazovaných a devět procent jich ČT důvěřuje plně.
–DNA–
