Pacientská rada VZP letos slaví šest let existence. Vyplácí se přitom jak Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR [VZP ČR], tak pacientům. Alespoň to tvrdí předsedkyně Koalice pro zdraví Jana Petrenko, která zprostředkovává kontakt pacientů a jejich organizací s největší českou zdravotní pojišťovnou.

Pacientská rada VZP umožňuje jednotlivým pacientům, jejich blízkým i pacientským organizacím vstoupit do přímého jednání s pojišťovnou. Ukáže-li se, že požadavky či náměty na zlepšení situace jsou oprávněné, pojišťovna hledá cesty k řešení problému.

Je to velice jednoduché. Pacientská organizace pošle svůj podnět, který já přeposílám do pojišťovny, aby se na to připravili, aby si zjistili statistiky, ověřili si postupy u odborných společností. A pak se o té věci jedná a hledá se řešení,“ vysvětluje Jana Petrenko s tím, že ona je hlavně koordinátorka, která se nemíchá do obsahu toho, co se řeší.

„Ještě se nestalo, že by tady v pojišťovně někoho odmítli,“ dodává pro ZdraveZpravy.cz.

Ze strany VZP ČR rada funguje tak, že v momentě, kdy pojišťovna obdrží podněty od pacientů a pacientských organizací zaslaných do Koalice pro zdraví, navrhne termín jednání o nich. Sama pacientská rada se schází minimálně dvakrát do roka a její složení není pevně dané. Na starosti ji má ve VZP ČR náměstek ředitele pro zdravotní péči David Šmehlík.

„My tu nenarážíme na žádné problémy. Obě strany jsou připraveny na diskuzi. Pan náměstek řekne, toto můžeme vyřídit od stolu, nebo řekne, že to nejde a vysvětlí se proč,“ popisuje spolupráci s ním Jana Petrenko.

Debaty o přístupu k moderní léčbě vedou

Jedním z hlavních témat pacientské rady je přístup pacientů k moderní a efektivní léčbě a zdravotní péči. Ta je totiž v Česku v případě moderních léků často něčím podmíněna. A to i v případech, kdy se pacientovi nabízí jediná léčba, která není hrazena ze zdravotního pojištění, případně je hrazena ale pro jinou diagnózu.

Praxe u paragrafu 16 ukazuje hned na několik problémů

„Stručně lze říct, že ve většině případů VZP zástupcům pacientských organizací vysvětluje systém českého veřejného zdravotního pojištění, role pojišťoven, ministerstva zdravotnictví a Státního ústavu pro kontrolu léčiv,“ popisuje mluvčí pojišťovny Vlastimil Sršeň, jak nejčastěji vypadají jednání rady.

Podle něj pojišťovna také vysvětluje postupy úhrad, nedostatek financí na jednotlivé druhy léčby pro zdravotnická zařízení nebo i odborností oprávněných předepisovat konkrétní léčbu. V neposlední řadě bývají podle mluvčího pojišťovny závěrem těchto setkání vyvolána jednání s odbornými společnostmi ohledně indikace a následné úhrady konkrétních léčiv.

Co se řeší na Pacientské radě VZP

Podle ředitele VZP ČR Zdeňka Kabátka je smyslem rady vždy najít řešení pro přednesený problém ze strany pacientů.

„Za předpokladu, že to nezruinuje rozpočet pojišťovny,“ jak ale upřesňuje pro ZdraveZpravy.cz, byť v jiné souvislosti.

Za svou dobu fungování se nejčastěji řešila témata:
  • Schvalování léčiv na základě § 16.
  • Předepisování nejrůznějších zdravotnických prostředků.
  • Nároky pacientů.
  • Stav konkrétních žádostí o zařazení určitých léčiv nebo zdravotnických prostředků do úhrad.
  • Legislativní změny.
  • Problémy konkrétních pacientů [vždy s jejich svolením].

Podle Zdeňka Kabátka pojišťovna v případech, kdy je to možné, vyřeší problém sama. Pokud řešení nezávisí pouze na pojišťovně, doporučí pacientským organizacím spolupráci s konkrétními odbornými společnostmi, SÚKLem nebo ministerstvem zdravotnictví. Pokud se projednávané téma týká probíhajících jednání o zařazení léčiv a prostředků do úhrad na SÚKL, vysvětlí svůj postoj a zdůvodní jej.

Co se podařilo za šest let fungování rady

Mezi nejznámější případy, kdy VZP ČR dokázala převést požadavky pacientů do praxe, patří podle jejích zástupců zajištění inovativní léčby pro pacientky s karcinomem prsu, Parkinsonovy choroby [úhrada přípravku Levopoda] či pacientům s dědičnými metabolickými poruchami. Dále navýšila úhrady u léčby přípravkem Duodopa.

„Celé to téma léčivých přípravků, moderní léčby bez úhrady, nás donutilo vytvořit nový systém u paragrafu 16. A podněty k tomu přicházely právě z rady. Pacienti chtěli moderní léky. Říkali, chceme se léčit, nechceme čekat,“ vysvětluje David Šmehlík.

VZP ČR spouští novou metodiku pro paragraf 16

Další úspěch, na jehož začátku byl podnět od pacientské rady, podle něj bylo rozšíření okruhu zdravotníků, kteří mohou předepisovat vybrané respirační pomůcky či zlepšení přístupu ke zdravotnickým pomůckám obecně. Na pacientské radě se řešily například i diety pro celiaky, kdy pojišťovna sáhla pro příspěvek pacientům do svého fondu prevence.

Pacientská rada VZP ČR není samozřejmost

Od roku 2014 Pacientská rada VZP ČR projednala 156 podnětů od pacientských organizací a pacientů. Přitom řešila i mnoho individuálních případů.

„Ten význam pacientské rady je samozřejmě i v tom, že samotný pacient nemá vždy sílu řešit svůj konkrétní problém s VZP ČR běžnými cestami, takže se může obrátit na pacientskou organizaci, která mu s jeho věcí může pomoci,“ vysvětluje Zdeněk Kabátek.

Jeho slova potvrzuje Jana Petrenko: „Vše je to o komunikaci. Stane se, že přijde rozhořčený pacient či organizace, že jim pojišťovna něco nechce dát. Zde je třeba ale vždy si věc nejdříve vysvětlit a v klidu uvážit další postup. Všechny žádosti mají své náležitosti. Je tedy třeba vědět, jak postupovat, zde my můžeme velice efektivně pomoci.“

Podle ní Pacientská rada VZP ČR není samozřejmost: „O založení něčeho na způsob pacientské rady jsem usilovala roky u předchozího vedení pojišťovny. A roky to nešlo. Když nastoupil Zdeněk Kabátek byla otázka zřízení pacientské rady věcí několika dní,“ tvrdí.

Podle náměstka ředitele VZP ČR Davida Šmehlíka je současné fungování rady obohacující pro obě strany: „Díky radě víme, co pacienty trápí, a můžeme na to zareagovat.“

–DNA–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here