Nutkání pracovat během lockdownu přímo z postele je silné. Zahraniční tisk má pro to již speciální termín WFB, čili Working From Bed. Avšak výměna pracovního stolu za matraci může odstartovat zdravotní potíže – psychické i fyzické.

Na Instagramu [#WorkFromBed] jsou tisíce fotografií lidí, jejichž pracovním úborem je pyžamo, pracovní nástroj počítač a jako doplněk káva a snídaně na podnosu. Průzkum z listopadu loňského roku dokonce ukázal, že 72 procent Američanů během pandemie pracuje z postele. To je o polovinu více než na počátku krize. Jeden z deseti dotázaných uvedl, že většinu svého pracovního týdenního úvazku [24 až 40 hodin] odpracuje z postele. Praktikují to zejména mladí lidé.

Češi trpí nespavostí hlavně kvůli práci, penězům i rodině

Podle BBC ve Velké Británii nepracují od stolu hlavně lidé ve věku 18 až 34 let, dokonce dvakrát více než starší ročníky. Důsledky práce z postele mohou být zdravotní problémy, které se neprojeví okamžitě. V dlouhodobější perspektivě však mohou být zdrojem permanentních potíží.

Počítač v posteli: Noční můra ergonomů

Odborníci upozorňují, že z ergonomického hlediska je práce z postele velice nevhodná. Pro tělo je totiž důležité měnit pozice a zátěž orgánů tak často, jak je to jen možné. Šíje, záda a boky jsou při poloze na měkké podložce ve stálém napětí.

„A to není dobré. Postel neposkytuje podporu polohy vhodné pro práci,“ uvedla Susan Hallbecková, ředitelka zdravotního systému na Mayo klinice, jedné z největších výzkumných institucí v USA.

Spánek je důležitý pro zdravou činnost mozku

Mladí lidé, jak zdůrazňuje, se obětí těchto špatných návyků stávají nejčastěji, protože necítí problémy bezprostředně. Přitom bolest je už na cestě. Po roce praktikování špatného návyku už vyplave na povrch. Záleží to na individuální kondici každého, jisté však je, že s přibývajícím věkem už může být na řešení potíží pozdě.

„Je nutné se špatnými návyky skončit co nejdříve. Pokud už musíte pracovat v posteli, častěji relaxujte ve vzpřímené pozici na židli, aniž byste zatěžovali jednotlivé části,“ doporučuje Hallbecková.

Radí srolovat polštář a podložit si jím spodní část zad, dát si polštář pod kolena, vzdálit displej od klávesnice, pokud je to možné. Vhodné je umístit displej minimálně do výše očí, raději ještě výš. Cokoliv, jen se vyhnout poloze na břiše. Ta nadměrně zatěžuje záda i lokty.

Prací v posteli trpí i mozek

„Jako odborníci na zdravý spánek doporučujeme, že postel má sloužit jen třem věcem: spánku, sexu a při nemoci,“ říká Rachel Salasová, profesorka neurologie a odbornice na zdravý spánek na Univerzitě Johnsna Hopkinse z Marylandu.

Dodává, že při práci v posteli netrpí pouze tělo. WFB má negativní vliv na samotnou produktivitu a spánkový režim.

Čím více pracujete z postele, sledujete televizi z postele a hrajete v posteli videohry místo spánku, mozek se začíná učit „aha, to všechno můžeme dělat v posteli“. A začíná si tyto asociace zabudovávat, což vede k trvalému návyku,“ varuje Salasová.

Upozorňuje na výzkumy, které potvrzují, že rozhození spánkového režimu může vést k chronickým onemocněním, jako jsou rakovina, diabetes, obezita aj.

Spánek snižuje riziko rozvoje civilizačních nemocí

Zdůrazňuje „spánkovou hygienu“, tedy běžné rutinní praktiky, které souvisejí s ulehnutím a přípravou na spánek. Oblečení pyžama ve správný čas je její součástí, protože sdělí tělu, že je čas ke zvolnění.

„Brouzdání na internetu a odesílání mailů je jejím pravým opakem. Svítící obrazovka tělu brání spojovat postel s odpočinkem. To je hlavní důvod, proč pandemie vede ke „coronanespavosti,“ odhaluje Salasová stížnosti na nespavost, která pandemii doprovází.

Mozek se totiž udržuje v aktivním stavu. Při snaze o spánek, pak mozek vyšle signál „moment, co se děje? Vždyť pracuji“. A pokud to trvá rok, vede to k nespavosti a k poruchám životních cyklů.

„To znamená, že nedbáme na biologické hodiny, když nám říkají, že je čas jít spát. Probdělé noci a bolesti snižují výkonnost, kreativitu a práce začíná bolet,“ říká Salasová.

Platí to pro všechny?

Někdo výše uvedené chápe hned, jiný nad tím mávne rukou, protože s prací z postele nemá problém. Podle odborníků v tom hraje roli genetika, prostředí, rozsah špatných návyků, jak dlouho jsou praktikovány, ale také věk.

„To všechno ovlivňuje míru, do jaké je pro jedince práce z postele škodlivá. Neexistuje přímá úměra mezi délkou práce a jejími následky,“ upozorňuje Hallbecková.

Za poruchy spánku může i modré světlo z telefonů

Avšak i zde platí, že tak dlouho se chodí s džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Je důležité si uvědomit, že tělo a mozek na WFB nereagují okamžitě. Ale jednou možná.

„Je to další negativní důsledek covidové pandemie. Jestli jsme se během ní o něčem poučili, pak o tom, že o zdraví se musíme starat, abychom později nelitovali. Pokud necítíte žádné problémy, je to dobře. Ale tak to nemusí být v budoucnosti,“ uzavírá Salasová.

–AM–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here