Čekání na účinný lék zkrátí příští rok nová legislativa

0
485
lek
Výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček / Foto: AIFP

Příští rok začne platit novela zákona o veřejném zdravotním pojištění. Ta mění způsoby vstupu léků do úhrad zdravotních pojišťoven. Pacienty by měla zbavit nejistoty, zda dostanou lék, který jim pomůže.   

„Novela odstraní současnou praxi, kdy pacienti se vzácnými chorobami, ale může se jednat i o chronické pacienty, musejí žádat přes své lékaře o účinný lék na svou nemoc přes paragraf 16,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz hlavní přínos novely výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] Jakub Dvořáček.

Novela podle něj již v příštím roce pomůže desítkám tisíc pacientů. A čím více se nový způsob vstupu takzvaných sirotčích léků [orphan drugs – léky na vzácná onemocnění, pozn. red.], ale i vysoce inovativních léků na další nemoci, zavede do systému, tím více pacientů z toho bude těžit.

„Významný dopad očekávám ve zlepšení přístupu k moderním lékům u pacientů s onkologickými onemocněními, hematoonkologickými či neurodegenerativními onemocněními. Zlepší se přístup pacientů ke genovým terapiím. To se týká například akutní leukémie a dalších obdobně závažných onemocnění,“ říká v podcastu Jakub Dvořáček.

Lék na paragraf 16: Zoufalé martýrium v zoufalé situaci

Aktuální a dlouhé roky zavedená praxe v českém zdravotnictví u léků, které nejsou běžně hrazeny zdravotními pojišťovnami, ale mohou zachránit lidské životy, je taková, že pacient o ně musí žádat prostřednictvím paragrafu 16. To je nástroj, který byl v minulosti zaveden jako krajní možnost pro tyto případy. Postupem času se ale z jiného důvodu [absence daných léků v systému úhrad, pozn. red.] stal jedinou cestou, jak se k lékům dostat.

V praxi to pro pacienty, kteří jsou kvůli své nemoci často vyčerpaní, značí opakovaně si žádat přes svého ošetřujícího lékaře o nasazení léku, o kterém ví, že mu může pomoci, ale pojišťovny ho běžně na jeho onemocnění neproplácejí. Žádosti přitom posuzuje revizní lékař pojišťovny i sama pojišťovna.

„Už to samo o sobě prodlužuje dobu, kdy pacient na lék čeká. Přičemž vůbec nemá jistotu, že lék pro něj pojišťovna nakonec schválí,“ vysvětluje Jakub Dvořáček.

Touto praxí jsou dnes nejvíce zasaženi lidé se vzácnými onemocněními, ale i pacienti, u jejichž nemoci je dostupná moderní účinná léčba, ale není v Česku standardně hrazena zdravotními pojišťovnami. V případě pacientů se vzácnými onemocněními pak novela zákona docela mění přístup k posuzování těchto léků.

Orpha.net nyní pomáhá vzácným pacientům i v češtině

Nově bude zohledňovat například přínos jejich užití pro život pacienta, nikoli pouze cenu. Na tom, které léky vstoupí do standardního systému úhrad, se budou podílet dokonce i samotní pacienti. A to prostřednictvím zastoupení pacientských organizací ve speciálních komisí Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR].

Co znamená lék v takzvané dočasné úhradě

Novela nemění zavedenou praxi jen u léků na vzácná onemocnění, ale také léků, které jsou v takzvané dočasné úhradě. V té jsou dnes hlavně nejnovější léky, takzvaná vysoce inovativní léčiva. Avšak ani to není úplně pravda, protože nástroj dočasné úhrady tak, jak byl doposud nastaven, přestal být podle Jakuba Dvořáčka efektivní.

„Jednou z hlavních změn u dočasných úhrad je, že se prodlužuje jejich doba ze tří let na pět let. To je velice důležité z několika důvodů. Jednak za tu dobu získáme o léku solidní data, která mu v případě, že bude účinný, jak má, umožní plynule vstoupit do standardního systému úhrad. Další přínos je, že se lék v čase více přiblíží vypršení patentu. Tím klesne jeho cena. A to opět usnadní jeho cestu do standardního systému úhrad,“ vysvětluje.

Důležitá změna pak podle něj je i to, že novela zákona stanovuje maximálně 24 měsíců, kdy je výrobce léků na své náklady povinen takzvaně doléčit pacienta v režimu dočasné úhrady. To dříve nebylo. Mnohé firmy kvůli absenci tohoto limitu odmítaly léky do systému dočasných úhrad dávat. Léky tak na českém trhu docela chyběly.

„Změny v nastavení takzvaných dočasných úhrad považuji z hlediska pacientů možná za ještě více přínosné než změny, které se týkají léků na vzácná onemocnění. Navíc není vyloučeno, že i léky na vzácná onemocnění se budou k pacientům po určitou dobu dostávat touto cestou,“ upřesňuje Jakub Dvořáček.

Zároveň odmítá názor, že snadnějším vstupem moderních léků do systému úhrad zdravotním pojišťovnám radikálně stoupnou náklady. To proto, že léky, které už jsou dnes předepisovány přes paragraf 16, v momentě svého přechodu do standardních úhrad klesnou na ceně o deset až 20 procent.

Přitom není žádná výjimka, když lék, o který se pro určitou nemoc musí žádat přes paragraf 16, je podstatně dražší než docela stejný lék od stejného výrobce, který už je v systému úhrad schválený na jiné onemocnění.

Vývoj moderních léků jde rychle dopředu

Podle Jakuba Dvořáčka ne vše půjde hned. Nové situaci se budou muset přizpůsobit také poskytovatelé zdravotní péče. Ty totiž pro využití orphan drugs a vysoce inovativních léků budou muset získat certifikaci od výrobců. A čím dříve ji získají, tím dříve začnou pacienty léčit. Přitom platí, že certifikace od prvního výrobce významně usnadňuje získání certifikace od dalších výrobců. Pokud ti nabízejí léky se stejnou či obdobou technologií.

„Bavíme se tady například o lécích na revmatoidní artritidu… Avšak v téměř každé terapeutické oblasti došlo v posledních letech k obrovskému pokroku,“ tvrdí Jakub Dvořáček s tím, že výjimku tvoří snad jen antibiotika, která i když ztrácejí svou účinnost, jsou z hlediska dalšího vývoje pro farma firmy ekonomicky velmi riskantní podnik.

Zároveň v podcastu ZdraveZpravy.cz odpovídá na otázku kolem současné praxe zdravotních pojišťoven. Ty totiž u mnoha nemocí požadují, aby pacient nejdříve podstoupil takzvanou standardní léčbu. A to přesto, že pacienti i lékaři často vědí, že by více pomohly moderní terapie. Ty ale pojišťovny zaplatí až tehdy, když standardní léčba nezabere.

V úhradách léků na plicní fibrózy panuje absolutní chaos

To se děje v mnoha případech i za cenu toho, že se zdravotní stav pacienta zhorší. A paradoxně právě zhoršený zdravotní stav pacienta jeho lékaře oprávní k tomu, aby mu předepsal pojišťovnou hrazená modernější a účinnější léčiva. Tento systém má své výhody i nevýhody. Ve chvíli, kdy zabere standardní léčba, pojišťovny ve veřejném zdravotním pojištění ušetří peníze. Avšak v momentě, kdy nezabere, nejenže náklady zvýší, ale má i přímé dopady na zdraví pacienta.

Na alergie jsou účinné léky, ale většině jsou nedostupné

Ředitel AIFP uvádí, že novela zákona o veřejném zdravotním pojištění tuto věc neřeší. Klíčová je zde dle jeho slov aktivita lékařů a rozpočty poskytovatelů zdravotní péče. Přičemž ty v této věci často hrají vůbec tu nejhlavnější roli.

Klinické studie v Česku

V podcastu ZdraveZpravy.cz Jakub Dvořáček upozorňuje na skutečnost, že Česku začíná ujíždět vlak v byznysu klinických studií. U těch, které se realizují v Česku, totiž klesají počty pacientů. Iniciativu v tomto oboru pak přebírá například Polsko, Německo a Rakousko. Stále významnější roli hraje také Čína. Klinické studie do českého zdravotnictví přitom dlouhodobě přinášejí miliardy korun ročně.

„U nás bohužel všechno dlouho trvá. Než dojde ke schválení a rozjetí klinické studie tuzemskou nemocnicí, uběhne bezmála rok. Což je problém, protože v jiných zemích to jde podstatně rychleji,“ vysvětluje.

Klinická hodnocení v roce 2019 přinesla přes 1,9 mld. Kč

Podle něj přitom nejde jen o aktuální zisky a přínos pro pacienty, pro které mohou být tyto klinické studie často poslední naději na zlepšení zdravotního stavu. Jde ale celkově o budoucnost farmaceutického průmyslu v Česku.

„Je konec s velkými chemickými továrnami, které budou ročně chrlit desítky miliony léků. Dnes se stává mnohem důležitější příprava léků. Pokud se totiž bavíme o moderních lécích, ty jsou a budou pacientům připravovány víc a víc na míru. A firma je bude spíše ´vyrábět´ tam, kde udělala dobrou zkušenost už v rámci své klinické studie. To znamená tam, kde tyto léky umějí připravovat a mají s nimi nějakou zkušenost,“ vysvětluje.

Pokud Česko tento trend nezachytí, pak se podle něj tradičně silná země v oblasti klinického výzkumu promění v zemi, která bude už jen nakupovat to, co jinde vymyslí, vyzkouší a vyrobí.

Proočkovanost proti covidu-19 v Česku je zázrak

„To, že u nás máme takovou proočkovanost proti covidu, jakou máme, považuji za malý zázrak,“ říká v závěru podcastu Jakub Dvořáček.

Podle něj za to lze děkovat zejména odpovědným lidem. Tedy těm, kteří, jak říká, pochopili, že tím, že se nechají naočkovat, pomohou nejen sobě a svým bližním, ale i českému zdravotnictví, ekonomice a celé společnosti.

NEJM: Pro úspěch očkování proti covidu je nutná důvěra

„Zázrak je to proto, že tady byla dlouhodobě nulová komunikace o přínosech očkování. Že jsme dlouhé roky žili z toho, že jsme dobře proočkovaní proti různým nemocem. Že v tom jsme na špičce Evropy. Ale to je pryč! Výsledek je, že dnes mnozí lidé paradoxně vnímají očkování jako něco, co je ohrožuje než něco, co je chrání,“ tvrdí.

V souvislosti s očkováním proti covidu-19 pak zdůrazňuje chabou komunikaci o přínosech očkování ze strany státu a problémy v distribuci vakcín. V závěru podcastu mimo jiné vysvětluje, proč ve výrobě vakcín proti covidu-19 uspěly hlavně americké firmy.

Daniel Tácha

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here