Přes 400 tisíc Čechů s CHOPN o nemoci neví a neléčí ji

0
11639
CHOPN
Ilustrační foto: Pixabay.com

Chronická obstrukční plicní nemoc neboli CHOPN se dá úspěšně léčit. Má to ale jednu podmínku. Nemocní o ní musejí vědět, což je v Česku problém. Jen každý třetí pacient s CHOPN o svém onemocnění ví a užívá předepsanou léčbu.

Chronická obstrukční plicní nemoc [CHOPN] vzniká podle lékařů v 90 procentech případů vdechováním tabákového kouře, a to i při pasivní expozici. K rozvoji nemoci přispívá i znečištěné ovzduší a spíše minimálně pak dědičné předpoklady. Podle pneumologů se u nás s CHOPN aktivně léčí zhruba 250 tisíc pacientů. V Česku ale podle odhadů žije více než 400 tisíc lidí, kteří o onemocnění CHOPN neví, a tak ho ani neléčí.

„Podle statistik je evidován a řádně léčen jen každý třetí nemocný s CHOPN. Proto u nás ve spolupráci praktických a plicních lékařů probíhá vyhledávání nemocných s cílem zajistit jejich včasné léčení,“ říká předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem [ČOPN] Stanislav Kos.

Nemoc CHOPN bude brzy třetí nejčastější příčinou úmrtí

Pacienti, kteří o svém onemocnění neví, podle Kosa trpí neustálým kašlem. Často jsou unavení, zadýchávají se i při menší fyzické námaze nebo dokonce i v úplném klidu. Tito lidé by dle něj proto neměli váhat a měli by se objednat na speciální pneumologické vyšetření buď přes svého praktického lékaře, nebo přímo na plicní kliniku.

Pádný důvod pro včasnou diagnózu, a tak i léčbu CHOPN, je i fakt, že pacienti s CHOPN jsou v porovnání se zdravou populací až v pětkrát vyšším riziku rozvoje rakoviny plic. Podle pneumologů probíhající pilotní program zaměřený na časný záchyt CHOPN ukázal, že u 55letých a starších osob s 20letou historií kouření cigaret a s dechovými obtížemi při běžné fyzické zátěži je nediagnostikovaná CHOPN přítomna v 54 procentech případů.

V riziku jsou i ženy a předčasně narozené děti

Obecně ve vyšším riziku rozvoje CHOPN jsou ženy než muži. Ženské plíce jsou totiž podstatně křehčí a k plicním nemocem proto náchylnější. Podle lékařů platí i to, že u žen, které kouří a zároveň jedí uzeniny, se pravděpodobnost výskytu CHOPN extrémně zvyšuje.

Ženy mají také trochu jinou mechaniku dýchání. Jsou menší, mají trošku nižší vitální kapacitu. Při kouření vdechují trošku jinak ten kouř než muži. Je tam spousta jiných faktorů. Zdá se, že i ta reakce u ženy je o něco rychlejší a rapidnější na dýchané škodliviny,“ vysvětluje přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové a vědecký sekretář ČPFS Vladimír Koblížek.

Ženy by kvůli CHOPN neměly vůbec kouřit. A i muži ne

I to jsou podle něj důvody, aby ženy nekouřily vůbec. Upozorňuje, že ve vysokém riziku CHOPN jsou také předčasně narození lidé. Jejich plíce se totiž nestačily plně vyvinout.

„U nich hrozí vznik CHOPN dokonce už v pubertě,“ upozorňuje.

Předčasně narození lidé dle jeho slov mají až 40% riziko rozvoje dlouhodobého postižení respiračního systému. CHOPN ale může, jak již bylo řečeno, vzniknout i u dosud zdravých, geneticky nezatížených lidí, kteří si ji přivodí kouřením. Vzniknout může i prací nebo dlouhodobým pobytem ve znečištěném prostředí. Těm, kteří mají k nemoci předpoklady z dětství, je podle něj kouření a rizikové prostředí o to více nebezpečné.

Screening plic zprvu osloví jen ty nejodvážnější kuřáky

Upozorňuje, že postup nebo rozvoj nemoci lze zastavit nebo oddálit, pokud se člověk vyhýbá rizikovým faktorům.

„Pacient sice nedokáže ovlivnit, co se mu stalo v minulosti, když byl malý. Ale to, jestli kouří a kde pracuje, ano. U 20 až 30 procent pacientů je nemoc CHOPN ovlivněna povoláním,“ říká s tím, že průměrný věk českých pacientů, u nichž lékař CHOPN potvrdí, je mezi 66 a 67 lety.

S léčenou CHOPN se dá normálně žít

CHOPN není sice v současné době zcela vyléčitelná, ale i pro české pacienty už mají pneumologové účinnou a zdravotními pojišťovnami hrazenou léčbu. Ta nejenže mírní obtíže a projevy onemocnění, ale dokáže také zpomalit jeho progresi. Pro nastavení takové léčby je ale třeba, jak již bylo zmíněno, vědět o nemoci a co nejdříve začít užívat předepsanou léčbu. V pozdní fázi už totiž není nemoc k léčení, upozorňují lékaři.

Podle Stanislava Kosa se u nás v léčbě CHOPN povedlo nastavit pravidla tak, že pacienti dostávají léčbu takzvaně na míru. U chronické obstrukční plicní choroby jsou prospěšné hlavně dlouhodobě působící inhalované léky a jejich kombinace.

„V brzké době očekáváme rozšíření možností biologické léčby u všech nejvýznamnějších chronických plicních onemocnění,“ dodává Kos.

Cíl léčby pacientů s CHOPN je prevence akutních vzplanutí nemoci, zabránění vzniku komplikací a prodloužení doby dožití pacientů. Analýza založená na populačních datech NZIS [Národní zdravotnický informační systém] ukazuje, že po roce 2017 se díky inovativní léčbě podařilo předejít více než pěti tisícům dříve ztraceným rokům života.

Při včasné diagnóze je CHOPN zvládatelnou nemocí. Inovativní léčba může odvrátit rychlou devastaci plicní tkáně, zabránit hospitalizacím, invalidizaci pacienta, odstranit jeho dušnost, zlepšit mu kvalitu života a prodloužit očekávanou dobu dožití,” potvrzuje výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] Jakub Dvořáček.

Podle Stanislava Kosa mezi novinky posledních let v léčbě CHOPN patří dlouhodobě působící inhalované léky, které pacient užívá jednou až dvakrát denně. Významnou roli mají také kombinace inhalovaných léků, které lékař volí podle typu CHOPN u konkrétního pacienta a podle typu inhalačního systému, jež danému pacientovi vyhovuje.

Moderní léky prospívají pacientům i systému zdravotnictví

Podle Jakuba Dvořáčka současná moderní léčba CHOPN zlepšuje zdravotní stav nemocných a zároveň také zajišťuje nemalé úspory ve zdravotním a sociálním systému. Což potvrzují data ze studie Inovace pro život.

„Úspory na nákladech spojených s kratší délkou pobytu v nemocnici mezi lety 2010 až 2017 vyčíslila poradenská společnost EY na 615 milionů korun a úspory na invalidních důchodech činí zhruba 1,1 miliardy korun,” uvádí Jakub Dvořáček.

Dodává, že díky inovativní léčbě chronické obstrukční plicní nemoci se podařilo na penzích a snížením hospitalizačních nákladů v českém systému ušetřit okolo 1,7 miliardy korun.

Veronika Táchová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here