Dialyzační střediska v ČR se chystají na nápor pacientů v důsledku migrační vlny z Ukrajiny. Zvládnout by měla nárůst zhruba o 500 pacientů na hemodialýze. A do péče již přijala první uprchlíky, dokonce došlo na transplantaci ledviny.
Do programu náhrady funkce ledvin, jako je léčba dialýzou či transplantace, je na Ukrajině zařazeno necelých jedenáct tisíc jejích obyvatel. Což je podle zástupců České nefrologické společnosti [ČNS] téměř stejné číslo jako v České republice. Ukrajina má však čtyřikrát více obyvatel, přesněji pak 44 milionů.
„To vypovídá o tom, jak nefrologická péče na Ukrajině probíhá,“ okomentovala data předsedkyně ČNS profesorka Romana Ryšavá na konferenci ke Světovému dni ledvin.
Dodala, že tuzemská síť dialyzačních středisek se již připravuje na očekávaný nárůst pacientů s potřebou hemodialýzy. A nejde jen o úroveň nefrologické péče. Profesor Vladimír Tesař, přednosta Nefrologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice [VFN], v souvislosti s migrační vlnou zmínil reálně vyšší riziko návratu šíření koronaviru v Česku. Už třeba proto, že druhou dávku vakcíny na Ukrajině dostalo 35 až 40 procent obyvatel.
Česko zvládne až 500 nových pacientů s poruchou ledvin
Dialyzační péče v Česku je na vysoké úrovni. A tak lze podle předsedkyně ČNS očekávat, že i uprchlíci z Ukrajiny s narušenou funkcí ledvin spíše zamíří do naší země.
„Náš hrubý odhad je, že to může být 300 až 400 pacientů,“ řekla s jakými čísly zevrubně lékaři aktuálně pracují.
Kapacitním limitem pro tuzemská dialyzační střediska je podle Ryšavé nárůst o maximálně 500 pacientů. Pak už začnou řešit, jak se o nefrologické pacienty postarat i mimo standardně fungující síť středisek.
„Dialyzační kapacita je nyní dostatečná,“ řekla Ryšavá s tím, že vytíženost pracovišť se za dobu dvouleté pandemie covidu výrazně uvolnila.
„Úmrtnost pacientů na dialýze je výrazně vyšší než v běžné populaci,“ dovysvětlila i proč Romana Ryšavá.
Lékaři pečují o první pacienty na hemodialýze z Ukrajiny
To, že ve věci nárůstu počtu pacientů na dialýze a s poruchou funkce ledvin nejde o plané predikce, potvrzuje již i praxe. Podle vyjádření lékařů si u nás tuto péči vyžádal zdravotní stav prvních uprchlíků z Ukrajiny. Prvním z nich byla dle lékařů paní Olga ze Zakarpatské Ukrajiny. Ta do Česka dorazila za svou dcerou. V jejím případě nebylo zprostředkování hemodialýzy nijak složité.
Podstatně horší situaci na útěku před válkou ale prožil v minulých dnech pan Oleg. Do Česka cestoval vlakem z východní Ukrajiny s přestávkou na hemodialýzu v ukrajinském Lvově. Dobrá zpráva je, že Oleg nejenže náročnou cestu zvládl, ale v tuto chvíli už je i po transplantaci ledviny.
„Lidé z Ukrajiny jsou v bezvýchodných situacích,“ uvedl člen vedení Skupiny B. Braun, která v Česku provozuje dialyzační střediska, Martin Kuncek.
„Nedovedeme si v našich podmínkách představit, čím si ti lidé procházejí,“ dodal s tím, že Češi by na tyto a podobné případy měli nahlížet velkoryse a s pochopením.
Nicméně, jak upozornil primář Dialyzačního střediska Bulovka Vladimír Vojanec, takových pacientů v následujících dnech strmě přibyde. I na jeho oddělení již zdravotníci pečují o ukrajinskou pacientku na dialýze. Upřesnil, že jeho tým je na zajištění zdravotní péče i pro tyto pacienty plně připravený. Zmínil zkušenosti z minulosti, kdy zvládli pečovat i o pacienty jiné státní příslušnosti. Byť šlo o program prázdninových dialýz.
„Nyní ale jde o efektivní využití kapacity,“ upozornil Vladimír Vojanec.
Poukázal také na fungování mezinárodní spolupráce v oblasti nefrologie. Ta umožňuje kontakt s lékaři na Ukrajině a jedná se i o dodání dialyzačních přístrojů do zdravotnických zařízení, ve kterých je poničila ruská armáda.
Světový den ledvin a projekt paliativní dialýzy
I přes upření pozornosti většiny veřejnosti k migrační vlně z Ukrajiny, připomínají nefrologové i Světový den ledvin. Ten letos připadá na 10. března. K jeho příležitosti zorganizovali několik edukačních akcí a webinářů mířených především na laickou veřejnost. Zaměřit se totiž odborníci letos chtějí na rozšíření povědomí o ledvinách a jejich fungování.
„Zhruba 50 procent jedinců asi ví, jestli má onemocnění ledvin, jen 20 procent z nich s tím něco dělá, tedy chodí k lékaři,“ upozornila na přístup české veřejnosti Romana Ryšavá.
Zmínila i rozjednaný projekt paliativní dialýzy. Díky němuž by nedocházeli někteří pacienti, především ti ve starším věku, na dialýzu třikrát do týdne. Ale třeba jen dvakrát.
„Průměrný věk dialyzovaného pacienta je kolem 70 let a křehkých pacientů přibývá,“ uvedla profesorka Ryšavá.
Právě pro tyto pacienty je dle ní plná dialyzační péče velmi náročná. Standardně ji totiž pacient absolvuje třikrát do týdne, k tomu často i několik hodin čeká na sanitu. To by měl vyřešit právě koncept zvaný paliativní dialýza, který by snížil počty dialýz u některých pacientů. Právě starší pacienti totiž dle Ryšavé nepotřebují pro kvalitní život dialýzu třikrát do týdne, ale jak bylo řečeno, stačí ji provést jen dvakrát.
Veronika Táchová
