Experti: Onkologii by prospěla svižnější modernizace

0
249
a
Lineární urychlovače na onkologické klinice FN Motol, které zkracují dobu ozařování pacientů / Foto: FN Motol

O onkologické pacienty je dle odborníků v Česku dobře postaráno, tvrdí odborníci. Přesto je co zlepšovat. Upozorňují na systém včasného záchytu nádorů, zlepšení práce s daty, online komunikaci i rozšíření odborností v některých onkocentrech.

„Česká onkologie je v dobré kondici,“ zhodnotila obecně dostupnost a kvalitu zdravotní péče pro onkologické pacienty v Česku předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP a přednostka Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol Jana Prausová.

Včasnost a kvalitu zdravotní péče v oblasti onkologie, která se pacientům v Česku dostává, pak přisuzuje především dobře fungující síti komplexních onkologických center [KOC]. Do nich se soustřeďuje specializovaná péče o onkopacienty.

Určitou mezeru Jana Prausová ale spatřuje v onkochirurgii. Její centralizace, třeba jen do některých KOC, by dle ní zlepšila jak dostupnost, tak i kvalitu péče o pacienty s onkologickým onemocněním, jež vyžadují chirurgický zákrok. Situaci by dle ní vyřešila specializovaná centra s týmy chirurgů, kteří by se v nich zabývali velmi závažnými diagnózami a složitými chirurgickými přístupy.

„A nikde není psáno, že to musí být ve všech KOC,“ upřesnila na kulatém stolu o nerovném přístupu k onkologické péči Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP].

Zmiňované týmy by se dle ní akreditovaly podle odbornosti v nich zastoupených chirurgů. Šlo by o specialisty, kteří dokáží navázat následnou postchirurgickou péčí, především v oblasti anesteziologicko-resuscitačních a rehabilitačních týmů. Podle Prausové se zaváděním takového přístupu odborníci již začali.

„Děje se tak například u pneumoonkochirurgických center nebo u onkogynekologických center,“ uvedla.

I onkologii by prospěla svižnější digitalizace

Nevyužitý potenciál, který by vedl ke zefektivnění i zlepšení onkologické péče v Česku docentka Prausová spatřuje v digitalizaci. Právě díky ní se dá propojit komunikace mezi jednotlivými pracovišti. A to při velké úspoře času.

„Chceme-li zdokonalit, aby se lidé dostali do center a nezůstávali na periferii s neadekvátní léčbou, musíme použít datovou schránku, datové prostředí, digitalizaci a propojení pracovišť. Není to nic složitého. Je to jen ochota jít tomu naproti,“ řekla s dodatkem, že však musí jít o data stručná, přehledná a zpracovaná.

I v onkologické praxi pak lékaři narážejí na problémy vyvěrající z absence propojení sociálního a zdravotního systému. Kdy, jak podotkla Prausová, zdravotní stav pacienta dokáží mezi sebou lékaři sice zhodnotit i vykomunikovat virtuálně, samotné ošetření a zákrok už ale podmiňuje jeho fyzická přítomnost ve zdravotnickém zařízení.

Pro sociální služby v CDZ vláda schválila 211 mil. Kč

I v takovém případě je dle ní třeba řešit sociální aspekty dané situace. Typickým nedostatkem je pak častá diskuze o tom, jestli je sanitka opravdu léčebný přístup. Anebo už jde o sociální potřebu. Otázka pak je, jak by se na úhradě a zajištění této služby měly podílet ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí. A kdo by takové služby platil.

„To vidím jako velmi, velmi závažnou skutečnost. A další, jak hradit ubytování pacienta v místě, kde probíhá ta speciální diagnostika a léčba,“ upozorňuje na další nedostatek s tím, že pacient nemusí trávit čas za každou cenu v nemocnici.

„To je velmi, velmi drahé lůžko,“ upozorňuje s tím, že pobývat může pacient v nějakém přidruženém zařízení, třeba i s podporou sociální dávky.

V této souvislosti není od věci připomenou slova ministra zdravotnictví Vlastimila Válka [TOP 09] v podcastu ZdraveZpravy.cz: „Česká republika je specifická. V evropských zemích totiž bývá zdravotní a sociální politika pod jedním ministerstvem. My to máme hodně rozlišené, a jinak se tyto služby hradí. A tak je vše komplikované, když sociální a zdravotní pomezí financujeme z různých stran.“

Ukrajinu napadl blázen. Musíme pomoci, říká ministr Válek

Upřesnil, že i v této oblasti se pod jeho vedením a ve spolupráci s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou [KDU-ČSL] „rodí“ plán na změnu: „Možná překvapíme a v dohledné době přijdeme s opravdovou revolucí.“

Národní onkologický program a evropské peníze

V organizaci i zavádění změn k lepšímu by dle Jany Prausové v onkologii pomohlo, pokud by dostaly odborné společnosti širší pravomoci. Především od Ministerstva zdravotnictví ČR. Důkazem toho, že se dokáží odborníci v nich nejen z onkologie, ale i dalších specializací mezi sebou domluvit je dle ní Národní onkologický program [NOP]. Tedy koncepční dokument, ze kterého by měli vycházet tvůrci zdravotní politiky v oblasti prevence a léčby nádorových nemocí.

Právě ten na požadavek vlády vypracovaly především odborné společnosti. Loni v dubnu je předaly ministerstvu zdravotnictví.

„Byli jsme schopni to posunout někam, kam já jsem ani nedoufala,“ připomíná Prausová.

Téma jednotné unijní léčby chronických nemocí se vrací

Za největší úspěch pak považuje, že u nás nedošlo dle jejích slov „k rozbití toho zlata, co máme“. Čímž myslí komplexní onkologická centra [KOC]. V původním NOP se totiž pracovalo s verzí postavit v prostorách Fakultní nemocnice Vinohrady jedno velké národní onkologické centrum. To by bylo centrem veškeré onkologické péče v Česku. Od toho se v důsledku personálních změn po sněmovních volbách na podzim 2021 nakonec upustilo. Pro úplnost dodejme, že k zavádění cílů NOP do praxe na MZ ČR funguje Národní rada pro implementaci NOP, kterou ustanovil bývalý ministr zdravotnictví.

Veronika Táchová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here