Konopí stojí za 30 procenty závislostí v EU, tvrdí OSN

0
170
v_EU
Ilustrační foto: Pixabay.com

Konopné drogy, jako je marihuana a hašiš, jsou důvodem asi 30 procent případů léčby drogových závislostí v zemích Evropské unie. A spotřeba konopných látek v EU roste, což zvyšuje tlak i na zdravotnická zařízení.

O rostoucí spotřebě konopí v unijních zemích a s tím i vyšší poptávce po pomoci ze strany zdravotnických zařízeních informuje ve své zprávě Úřad Organizace spojených národů [OSN] proti drogám a zločinu [UNODC].

Zástupci OSN upozorňují, že na trhu se objevují čím dál silnější konopné drogy. Což v kombinaci s pravidelným užíváním vede k růstu závislostí a pacientů trpících duševním onemocnění, a to především v západní Evropě.

„S jistou mírou zjednodušení lze říci, že zneužívání jakékoli návykové látky zvyšuje riziko zneužívání jiné látky. Vysoký počet dospívajících v Česku zneužívajících marihuanu například mimo jiné může být důsledkem vysoké spotřeby alkoholu,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz psychiatr a emeritní primář PN Bohnice Karel Nešpor.

Vyjmenoval i zdravotní rizika, jež se váží k marihuaně:
  • Rizika pro duševní zdraví, například komplikované průběhy intoxikací, psychotická onemocnění, depresivní poruchy, zhoršení existující duševní poruchy, poruchy paměti a riziko recidivy závislosti na pervitinu nebo opiátech.
  • Hrozba pro kardiovaskulární systém včetně srdečních infarktů.
  • Rizika pro dýchací systém, například bronchitis, nádorová onemocnění a zhoršení jiného existujícího onemocnění.
  • Častější úrazy a násilí.
  • U těhotných poškození plodu.
  • Interakce kanabis a léků nebo kanabis a alkoholu.
  • Zneužívání kanabis je spojeno s vyšší úmrtností, na níž se podstatným způsobem podílejí násilné příčiny smrti.

„V praxi se často setkáváme s tím, že lidé závislí na drogách ze zdravotních nebo finančních důvodů přecházejí k alkoholu. Okamžitě ho pijí závislostním způsobem,“ upřesnil.

Konopí je v EU, ale i Česku drogou číslo jedna

Podle výstupů z loňské Národní konference o nelegálních návykových látkách jsou v Česku nelegální drogou číslo jedna konopné látky. Podle Národního výzkumu užívání návykových látek z roku 2020 u nás přibližně čtvrtina až třetina dospělých osob starších 15 let má zkušenost s užitím konopných látek. Téměř deset procent dospělých užití konopných látek potvrdilo v posledních dvanácti měsících. Což odpovídá přibližně 600 až 800 tisícům osob.

„Prevalence užití konopných látek je vyšší mezi muži a v mladších věkových skupinách,“ uvedla na konferenci vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti [NMSDZ] při Úřadu vlády ČR Pavla Chomynová.

Léky „na štěstí“ užívá 15,8 % Čechů. Hlavně ženy 65+

Odborníci na zmiňované konferenci potvrdili, že Česko je v mezinárodním kontextu region charakteristický problémovým užíváním pervitinu. Hlavním opioidem mezi problémovými uživateli drog je v Česku buprenorfin. Ten má unikat ze systému legálního využití na nelegální trh. A roste i uživatelů opioidních analgetik.

Konopí jako cesta k tvrdším drogám, tvrdí OSN

Obavy zástupců OSN panují i z toho, že po konopí si i silnější drogy najdou své uživatele.  Případy zadržení zásilek kokainu totiž ukazují, že pašování této drogy se šíří z hlavních distribučních oblastí, jako je Severní Amerika a Evropa, dále i na africký a asijský kontinent. Podle UNODC v roce 2020 užilo nějaký druh drogy ve světě 284 milionů mladých lidí a dospělých. To je v porovnání s rokem 2010 o 26 procent více.

Většina uživatelů drog jsou muži. Ženy oproti nim častěji užívají syntetické amfetaminové stimulanty [ATS]. A navíc ve srovnání s muži podstatně méně vyhledají odbornou pomoci při řešení závislosti, uvedla představitelka UNODC Angela Meová.

EMCDDA: Do Evropy proudí rekordní množství kokainu

Meová rovněž vyzvala k podrobnému monitorování situace v Afghánistánu. V roce 2021 se v zemi vyrobilo 86 procent světového opia. Vůdce tamního islamistického hnutí Tálibán, které nad vedením země převzalo moc, letos v dubnu vydal plošný zákaz pěstování máku.

„Uvidíme, jestli to povede k zásadnímu snížení, anebo se vzhledem ke společenským a ekonomickým podmínkám v zemi naopak ilegální pole rozšíří,“ uvedla expertka z UNODC.

Meová dále varovala, že k rozšíření nezákonné výroby drog by mohla negativně přispět i válka na Ukrajině.

„Zprávy z Blízkého východu a jihovýchodní Asie naznačují, že konflikty mohou sloužit jako magnet pro produkci syntetických drog,“ píše OSN.

V Česku rizikově užívá drogy až 44 tisíc lidí

V Česku je dle zástupců NMSDZ odhadem 44 tisíc lidí užívajících drogy rizikově. To jsou dlouhodobí či pravidelní nebo injekční uživatelé drog opiátového či amfetaminového typu.

„Tři čtvrtiny tvoří uživatelé pervitinu, přibližně čtvrtinu uživatelé opioidů. Mírně roste zneužívání buprenorfinu a opioidních analgetik, celkové odhady počtu osob užívajících drogy rizikově dlouhodobě mírně rostou,“ konstatuje Chomynová.

Drogově závislí umírají i zvyšují náklady na péči

Míra injekční aplikace mezi lidmi užívajícími drogy rizikově je v Česku nad evropským průměrem, dosahuje 90 procent. Dlouhodobě roste počet injekčních uživatelů drog v kontaktu s nízkoprahovými adiktologickými službami. Průměrný věk těchto uživatelů se zvýšil na 34 let.

„Díky dostupnosti výměnných programů a rostoucímu počtu vyměněného injekčního materiálu se v České republice daří udržovat relativně nízkou míru výskytu infekčních onemocnění mezi uživateli drog,“ uvádí odbornice.

Na předávkování nelegálními drogami v Česku podle NMS ročně umírá 40 až 60 osob. Dalších 130 až 150 případů úmrtí ročně je způsobeno vlivem nelegálních drog z jiných příčin než předávkování. To je nejčastěji z důvodu nemocí, nehod nebo sebevražd.

–VRN/ČTK–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here