„Náš cíl je poskytovat v regionech uzavřený systém zdravotní péče. Od akutní péče, přes následnou péči až po domovy se zvláštním režimem,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz ředitelka skupiny Penta Hospitals CZ Barbora Vaculíková.
Za příklad dává situaci v Karlovarském kraji, kde Penta Hospitals provozuje dvě z tamějších čtyř velkých nemocnic. Je to Nemocnice Sokolov a Nemocnice Ostrov. Nemocnice Sokolov se specializuje na akutní, tedy neplánovanou péči.
„Ale i v tomto případě se snažíme o to, abychom pacienta poté, kdy u nás prodělá nějaký akutní zákrok, doléčili do okamžiku maximálního zdraví. Abychom mu zajistili následnou péči, rehabilitační péči, a nakonec ambulantní péči. Aby pacient z naší nemocnice neodešel a nemusel hledat další péči sám,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz Barbora Vaculíková.
Jmenuje i Nemocnici Ostrov, která jako jediná v Karlovarském kraji provozuje akutní lůžkové psychiatrické a psychoterapeutické oddělení. Na něj nově navazuje oddělení gerontopsychiatrie. Což je oddělení následné psychiatrické péče pro pacienty, kteří sice nepotřebují akutní zákrok, přesto ale vyžadují péči psychiatra.
„A rádi bychom zřídili i Centrum duševního zdraví. Tedy ambulantní péči pro pacienty, které jsme třeba propustili z nemocničního lůžka na psychiatrickém oddělení,“ přibližuje Barbora Vaculíková.
Jako další příklad uvádí rozšíření služeb u domovů se speciálním režimem pro pacienty s Alzheimerovou chorobou a dalšími neurodegenerativními nemocemi. Kolem nich plánuje vybudovat síť praktických lékařů. Současně chce nabídnout odbornou ambulantní péči a předpokládá i vstup do domácí ošetřovatelské péče.
Spoluúčast na zdravotní péči nás nemine
Podle Barbory Vaculíkové je přímá finanční spoluúčast pacientů na zdravotní péči nezbytná. V dohledné době nás dle jejích slov nemine. Zavedení přímých plateb nebo nějaké formy připojištění urychlí současná inflace a růst cen vstupů u poskytovatelů zdravotní péče.
„Myslím, že se to dá udělat tak, aby tím nebyla dotčena ta dostupná zdravotní péče pro všechny. Avšak ti, kteří mají tu možnost a chuť si připlatit za zdravotní péči nějakou formou připojištění, by tu příležitost měli dostat,“ tvrdí.
Ona sama by jednoznačně volila cestu připojištění ke zdravotnímu pojištění. A i by vyjmula z úhrad zdravotních pojišťoven některé typy zákroků, na které mají dnes nárok všichni.
„Samozřejmě se to musí udělat citlivě, odborně, musí o tom být odborná diskuze. Podle mě je to ale jediná možná cesta, jak zachovat náš zdravotní systém v té kvalitě a dostupnosti, jako ho máme teď,“ vysvětluje.
V této souvislosti se v podcastu ZdraveZrpavy.cz vyjadřuje k současné praxi, kdy lidé už běžně platí u stomatologů. Dle jejího názoru je to zřejmá ukázka toho, že lidé jsou s to akceptovat přímou finanční účast na zdravotní péči. Stejně jako to, že zdravotní pojišťovny zdravotní péči mnohde již nepokrývají v plné výši.
„Problém ale je, že zde ani přímé platby stomatologům ze strany pacientů nezpůsobily to, že by se stala tato péče dostupná. A proto ten systém dle mě není nastaven správně,“ říká.
I lidé v regionech si zaslouží dostupnou zdravotní péči
Česká republika má dle jejího názoru stále velmi kvalitní a velmi dostupnou zdravotní péči. Zároveň ale dodává, že ona dostupnost není v rámci republiky plošně stejná.
„V regionech, kde třeba my máme nemocnice, to jsou ty horské oblasti, oblasti u hranic, tak ta dostupnost péče je diametrálně odlišná kupříkladu ve srovnání s Prahou. I proto se snažíme péči v těchto regionech nabízet,“ vysvětluje s tím, že politika Penta Hospitals spočívá v aktivním vyhledávání potřeb pacientů, které se snaží maximálně uspokojit.
Dle jejího názoru i menší regionální nemocnice mají v systému zdravotní péče v Česku své pevné místo. Pokud ale budou poskytovat jen takovou péči, kterou dokáží poskytnout v odpovídající kvalitě. U superspecializované péče by naopak měly spolupracovat s velkými a specializovanými nemocnicemi.
„Dostupnost superspecializované péče nemůže být regionální. Ta se prostě musí koncentrovat jak z pohledu know-how lékařů, tak z pohledu technologického, ale i z pohledu systému úhrad ze strany zdravotních pojišťoven,“ říká.
Zdůrazňuje, že i lidé v regionech by měli mít automaticky zajištěnou základní zdravotní péči v místě, kde bydlí. Anebo na krátkou dojezdovou vzdálenost. Její součástí by dle ní měla být i péče typu interních oddělení, protože i ta jsou, jak říká, v regionech potřeba.
„V případě reformy bych určitě podpořila komunitní nemocnice s plánovanou péči, ale i komunitní centra,“ říká s tím, že i v Česku se nemocniční síť optimalizuje prostřednictvím nastavení systému zdravotních úhrad.
S inflací se potýkáme, ne že ne
Barbora Vaculíková v podcastu ZdraveZpravy.cz vyjasňuje, že Penta Hospitals působí na českém zdravotním trhu přes pět let. A po vstupu na trh, který byl zkraje pomalý, dnes patří k jednomu z největších tuzemských privátních síťových poskytovatelů zdravotní péče.
„Soustředíme se jak na akutní péči v regionálních nemocnicích, tak i na následnou a dlouhodobou péči. Což je oblast, které bychom se chtěli i v oblasti akvizic dál věnovat. I zde totiž vidíme neuspokojenou poptávku. A obrovský potenciál vidíme i v ambulantní péči,“ popisuje strategii skupiny Barbora Vaculíková.
Upozorňuje i na to, že stejně jako jiná zdravotnická zařízení se i Penta Hospitals potýká s vysokou inflací. Největší problém jsou dle ní rychle rostoucí ceny potravin a hlavně energií.
„Počítáme s tím, že dojde k vytvoření systému kompenzací právě pro ta zařízení, která by se mohla při současném trendu, nárůstu cen energií, dostat do platební neschopnosti a vážných finančních problémů,“ tvrdí.
O kompenzacích zdravotnická zařízení nyní jednají i prostřednictvím Asociace krajů České republiky a Asociace českých a moravských nemocnic. Podpory by dle jejích slov měly přijít spolu s úhradovou vyhláškou ministerstva zdravotnictví a v podobě speciálních dotačních titulů. Dle ní je jasné, že více než 50% meziroční růst cen energií kompenzace nepokryjí, ale alespoň inflaci by vykrýt mohly.
„Já doufám, že se kompenzací dočkáme ještě během tohoto roku, protože jsou potřeba,“ říká s tím, že se nyní ale přesně neví, jak budou tyto kompenzace nastaveny.
Co se týče letošního dohodovacího řízení o úhradách na příští rok se zdravotními pojišťovnami, tvrdí, že je ráda, že nedošlo k dohodě na podmínkách zmiňovaných na začátku dohodovacího řízení.
„Věříme, že se dohodneme lépe, protože náklady jen rostou. A my musíme na současnou situaci reagovat nějakým navýšením mezd personálu, lékařům, sestrám a dalším pracovníkům, abychom zůstali konkurenceschopní. Také chápeme, že i jim výrazně stoupají náklady na život. Tedy i ten tlak na navýšení mezd zesílí a my je musíme mít z čeho zaplatit,“ vysvětluje.
Ukrajinci, které jsme zaškolili, nám odcházejí
V podcastu ZdraveZpravy.cz se Barbora Vaculíková vyjadřuje i k tomu, jak velký rozdíl je v řízení privátního zdravotnického zařízení a fakultní nebo krajské či městské nemocnice.
„My musíme velice pečlivě plánovat do čeho investujeme a musí nám to vyjít. Musíme vědět, že to, co nakupujeme, budeme mít z čeho zaplatit. Musíme vědět, že když někde nabízíme novou službu, tak se nám investice do ní v nějakém časovém horizontu, který si spočítáme, vrátí. A to je obrovský rozdíl. Myslím, že to by měl umět každý. A to, že někdo za někoho uhradí dluh, ten systém dlouhodobě pokřivuje,“ říká.
Zároveň vysvětluje, že Penta Hospitals CZ je součástí holdingu Penta Hospitals International, který působí v Česku, Polsku a na Slovensku. Ten nyní masivně investuje nejen do obnovy zdravotnických zařízení, ale i do nákupu dalších zařízení v oblasti zdravotních a sociálních služeb.
Partneři holdingu na investice uvolnili 200 milionů euro [cca 4,87 mld. Kč]. Investiční strategie se schvalují každý rok a dále v pětiletých cyklech.
„Máme investičních peněz v tuhle chvíli dost,“ vysvětluje Barbora Vaculíková s tím, že v rámci Polska, Slovenska a Česka spatřuje největší akviziční a růstový potenciál v Česku.
Jako jeden z hlavních tuzemských problémů uvádí český trh práce. Říká, že neexistuje jednoduchý recept, jak dnes zajistit dostatečný počet zdravotních sester, lékařů a dalšího personálu do nemocnic. Naopak jde o mnoho činností a pobídek, jež se doplňují.
„Určitě to ale není tak, že bychom se neustále nesnažili najít nové kolegy. Je to třeba tím, že máme rozvojové projekty a na jedno oddělení tak potřebujete i 20 sester. A když otevíráte nové pracoviště, víte, že ho pacienti potřebují, máte smlouvu s pojišťovnou, ale je naprosto zásadní a klíčové, že tam budou pracovat kvalitní lidé a že jich budete mít dost. To znamená, že s hledáním lidí na trhu práce máme obrovské zkušenosti. A je to něco, co je náš každodenní chleba,” vysvětluje.
Zdravotnickým trhem práce v Česku dle ní zamíchala i válka na Ukrajině. Nikoli ve smyslu, že by ho podpořila novými zdravotníky z Ukrajiny. Ale naopak tím, že ti zdravotníci z Ukrajiny, kteří už tady byli, odcházejí do západních zemí. I ty jim totiž v důsledku války plně otevřely své pracovní trhy.
Daniel Tácha
—
Mgr. Barbora Vaculíková, MBA vystudovala gymnázium a poté dvouletou zdravotnickou nástavbu. Začínala jako porodní asistentka, pracovala i jako sestra na jednotce intenzivní péče. Při práci vystudovala bakalářský obor na 3. lékařské fakultě UK. Později přešla ke studiu zdravotnického managementu na Fakultě humanitních studií, následně získala titul MBA v oboru ekonomika. Skupinu Penta Hospitals CZ řídí od roku 2017. Skupina v Česku provozuje několik nemocničních zařízení, síť specializovaných center péče o pacienty s Alzheimerovou chorobou a několik poliklinik.
Je nutné opakovat rok 1948, cizáky a vlastizrádce tvrdě potrestat, jiné řešení neexistuje.
Paní říká otevřeně, že to bude drahé. Bude to tak drahé, že jeden zdroj příjmů zdaleka nebude stačit. Něco zaplatí pojišťovny, něco pacient, když na to bude mít (jinak je nám líto). A my víme již dopředu, že nám to stačit nebude. Proto budeme žádat dotace. A odkud se berou peníze na dotace? No přece z nějakých odvodů, které, když nebudou stačit, tak se odvody zvýší. Investiční bankéři jsou skutečně zdatnější, než úředníci. Ale nemají smysl pro únosnou míru. Z toho vyplývá, že na vydržování obojího prostě dost peněz nikdy nebude. Z toho logicky vyplývá: Propustit každého jalového úředníka. A s každým podnikatelem, který se neudrží, bez státní podpory, vyběhnout až za město. A ta ženská si klidně řekne, že jí Ukrajinky utíkají dál na západ. Tak ať nevyplácí dividendy, když nemá na “fixaci” personálu.