Česká školní inspekce [ČŠI] spolu s dalšími institucemi letos na podzim otestuje tělesnou zdatnost žáků českých základních a středních škol. Testem projde cca 250 tisíc dětí a bude to poprvé po 30 letech.
Do testů tělesné zdatnosti se zapojí žáci z šesti tisíc základních a středních škol v Česku. Informaci zveřejnili zástupci ČŠI v tiskové zprávě.
„V měsících říjnu a listopadu 2022 provede Česká školní inspekce testování tělesné zdatnosti žáků 3. a 7. ročníků základních škol a 2. ročníků středních škol,“ uvádí školní inspekce ve zprávě.
Získaná data dle ní poslouží k vytvoření doporučení pro všechny školy. V něm odborníci pedagogům poradí, jak dětem správně „ordinovat“ pohybové aktivity a rozvíjet jejich pohybové dovednosti.
Výsledky testů ČŠI oznámí na začátku příštího roku. Podle jejích zástupců testem projde asi 250 000 žáků. Přičemž každý z nich absolvuje čtyři motorické testy. Žáci základních škol udělají sedy-lehy, skok z místa, vytrvalostní běh a běh na 80 metrů. Žáci středních škol nepoběží 80 metrů, ale provedou shyby, dívky předvedou výdrž ve shybu. Pro každý sportovní úkon jsou dány časové parametry, které musejí žáci v ideálním případě splnit.
České děti se málo hýbou, to není žádná novina
Podle zástupců ČŠI je důvodem testů zjistit, jaké jsou pohybové dovednosti české mládeže. Ze statistik a vyjádření lékařů totiž jasně vyplývá, že české děti se málo hýbou a čím dál více trpí nadváhou a obezitou. Důvod je nezdravý životní styl, nezdravá strava a nedostatek pohybu. Podle lékařů by dětem postačilo 60 minut aktivního pohybu denně. To však splní jen málokteré z českých dětí. Stále více se jich navíc omlouvá z tělocviku ve škole. Což potvrdily i výsledky studie Univerzity Palackého v Olomouci mezi 13 tisíci dětmi.
Podle nich každé páté dítě v Česku má určité omezení v hodinách tělesné výchovy ve škole. Úplně je z hodin tělocviku omluveno pět procent školou povinných dětí. Nějaké omezení v hodinách tělocviku dále má až třináct procent českých žáků. Přičemž počet žáků s nějakým omezením v hodinách tělesné výchovy roste s přibývajícím věkem. Například u 11letých má něčím limitovanou účast na tělocviku každý čtvrtý žák.
Na dětech se podepsaly i dva roky covidu
Fyzickou i duševní kondici českých dětí zhoršily i dva roky covidu. Česko patřilo k zemím, které v reakci na pandemii uzavřelo školy na vůbec nejdelší dobu. Vysoce znepokojující fakt je, že druhá nejčastější příčina úmrtí dětí v Česku je sebevražda. A sebevražedných pokusů a dokonaných dětských sebevražd přibývá. Podle psychiatrů za tím často stojí neléčená deprese. Česku ale chybí dětští psychiatři, stejně jako psychologové na školách.
Podle odborníků se počet dětí s depresivními poruchami za poslední rok zvýšil o deset procent. Příčin je samozřejmě více. Avšak z hlediska opatření proti covidu k nim patřilo například odříznutí dětí a mládeže od vrstevníků. Absence tělocviku i nejednotná kvalita distanční výuky a po jejím konci rychlá snaha učitelů dohnat s žáky zameškané učivo.
„Žáci, kteří byli pozadu, se začali školy víc bát, někteří mohli začít být depresivní, nebo dokonce vykazovali sebevražedné sklony. Objevilo se také více případů dětí s poruchou příjmu potravy. Právě v této době výrazně přibylo dokonaných sebevražd,“ popsala pro ZdraveZpravy.cz své zkušenosti z praxe pedopsychiatrička Jana Schmidtová.
–DNA–
