Za náhradní mateřství se neplatí, ale náklady jdou do statisíců

0
3552
nahradni_materstvi
Foto: Pixabay.com

Za náhradní mateřství neboli odnošení dítěte neplodnému páru se v Česku nesmí s ohledem na platnou legislativu náhradní matce nic zaplatit. Má jít o nezištnou pomoc druhému. Přesto se ale náklady v těchto případech šplhají do statisíců korun.

Náhradní mateřství spočívá v tom, že lékař do dělohy náhradní matky zavede embryo biologických rodičů. Tedy těch, kteří se s náhradní matkou kvůli jejich neplodnosti na odnošení dítěte domluvili. Náhradní matka dítě odnosí, porodí a poté ho předá jeho rodičům. I přesto, že celý proces zní vcelku jednoduše, jednoduchý není. Nejde totiž pouze o medicínský výkon. Do náhradního mateřství vstupuje i legislativa, ale i nemalé finanční částky. Byť nabízení náhradního mateřství za finanční odměnu česká legislativa jasně zakazuje.

„V České republice neexistuje možnost komerčního náhradního mateřství. Zde má institut náhradního mateřství altruistický základ, kdy náhradní maminka odnosí dítě bez nároku na odměnu,“ potvrzuje ředitelka reprodukční kliniky Repromeda Kateřina Veselá.

Přesto podle ní musí žadatelský pár počítat s pokrytím nákladů na léčbu. Dále s výdaji na kompenzaci ušlé mzdy a dalšími náklady vydané směrem k náhradní matce.

„Dvojice tak financuje doplňky stravy, úkony nehrazené z veřejného pojištění, cvičení, pomůcky a oděv pro těhotné, cestovné a podobně. Částka se různí, obvykle se jedná o statisíce korun,“ přibližuje náklady spojené s náhradním mateřstvím Kateřina Veselá.

Zavedení spermií při IUI se nepočítá do úhrady cyklů IVF

Dodává, že i přes poměrně vysoké náklady na odnošení miminka náhradní matkou se o takovou formu pomoci zajímá stále více neplodných dvojic. Jak říká, náhradní mateřství pro ně znamená poslední možnost mít vlastního potomka.

Náhradní mateřství ale není pro každého

Pomoci náhradní maminky se může v Česku podle Veselé dovolávat jen pár, u kterého žena skutečně nemá ze zdravotních důvodů šanci otěhotnět a děťátko donosit. To často kvůli vrozeným vadám nebo chybějící děloze. Anebo třeba i nízké děložní sliznici, která znemožňuje zahnízdění nebo donošení plodu. Jinými důvody jsou kardiovaskulární, onkologické nebo neurologické zdravotní problémy. Avšak ještě před samotným procesem náhradního mateřství muž a žena musí zvážit i své finanční možnosti. Tedy to, jestli na takovou pomoc mají dostatek finančních prostředků. Co ale také naplatí vždy. Zdaleka ne pokaždé se náhradní matkou stává cizí žena.

„Velmi často je to třeba sestra či dobrá přítelkyně. Jindy je to třeba maminka menšího dítěte, která v náhradním mateřství spatřuje možnost zůstat se svým potomkem delší čas doma,“ přibližuje Kateřina Veselá.

Muži mohou kvalitu spermií zlepšit vlastním přičiněním

Uznává, že i když česká legislativa nedovoluje odměnit přímo samotný akt odnošení dítěte, některé ženy mohou k náhradnímu mateřství vést právě finanční náhrady za ušlý zisk nebo mzdu. Co se týče nároků na náhradní matku pak říká, že ta by měla být v ideálním případě v dobré kondici a nanejvýš ve věku do 39 let. Neměla by být bezdětná a nejlépe vdaná.

Biologický otec se k otcovství hlásí už po oplodnění

Z medicínského pohledu je náhradní matkou žena, která odnosí a porodí dítě jeho biologickým rodičům. Jak již bylo řečeno, často jde o osobu, kterou prospívá dobré věci. Pomáhá životu, který by bez ní nevznikl. Pomáhá svým blízkým. Na druhé strany i v těchto případech platí, že “cesta do pekel bývá dlážděná dobrými umysly.”

A proto: Po dokončení formálních příprav na náhradní mateřství a nalezení vhodné náhradní matky uzavírají obě strany dohodu, která upravuje celý proces odnošení dítěte biologickým rodičům jinou ženou. V ní se náhradní matka zavazuje, že se po porodu dítěte vzdá ve prospěch biologických rodičů. Dále i to, jak a kdy budou probíhat smluvené finanční kompenzace, v jaké výši a způsob úhrady nákladů.

Po podepsání dokumentu přichází na řadu oplodnění vajíčka ženy z neplodného páru spermií muže z tohoto páru. A vhodné embryo se následně zanese do těla náhradní matky.

„Jakmile náhradní matka otěhotní, biologický otec uzná otcovství a stává se tak tatínkem se všemi právy i povinnostmi. Tím se po porodu zajistí hladší průběh předání novorozeného miminka, které si následně osvojí již jen biologická maminka,“ uzavírá Kateřina Veselá.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here