IROP nabízí dotace na podporu paliativy v regionech

0
326
v_regionech
Foto: Pixabay.com

Provozovatelé hospicové a paliativní péče mohou nově žádat o dotační podporu ze dvou nových výzev Integrovaného regionálního operačního programu [IROP]. Zařízením v regionech program nyní nabízí celkem 280 milionů korun.

O nových dotačních výzvách IROP pro paliativní a hospicovou péči informuje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [MMR], které dotační program administruje. Peníze plynou z Evropského fondu pro regionální rozvoj [EFRR]. Celkem se v aktuálně vyhlášených výzvách pro paliativu a hospicové služby v regionech nabízí více než 280 milionů korun.

  • Z 71. výzvy IROP uvolní na paliativní projekty v méně rozvinutých regionech přes 180 milionů korun.
  • Z 72. výzvy IROP uvolní přes 100 milionů korun na paliativní projekty zaměřené na podporu péče v takzvaných přechodových regionech.

Finanční prostředky úřad schválí žadatelům z regionů, kteří představí projekty na rozšíření nebo zavedení paliativních týmů v nemocnicích. Dále v zařízeních sociálních služeb a podpora má směřovat i do mobilních paliativních služeb a lůžkové paliativní a hospicové péče.

„Zároveň vzniknou nová hospicová či paliativní lůžka. A dojde k posílení vazeb na navazující poskytovatele sociálních nebo zdravotních služeb v regionu,“ uvádí MMR s tím, že bližší informace jsou dostupné na webových stránkách programu IROP.

Paliativa není „jen“ péče o někoho, kdo brzy zemře

Paliativní a hospicová péče zajišťuje nevyléčitelně nemocným důstojné a pokud možno bezbolestné umírání. Zdravotníci, sociální pracovníci i duchovní se snaží zachovat lidem na sklonku života důstojnost, zajistit kontakt s nejbližšími a to, aby umírající neodcházel osamocen a v bolesti.

„Ideálem je, aby člověk umíral bez bolesti fyzické, psychické, sociální i spirituální a s vděčností za život, který mu byl dán,“ popisuje paliativu Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče [APHPP], která u nás sdružuje zařízení s lůžkovou a mobilní hospicovou péčí.

Součástí paliativy je i péče o blízké osoby pacienta v době zármutku z jeho odchodu. Světová zdravotnická organizace [WHO] paliativní a hospicovou péči popisuje následovně.

„Jde o aktivní komplexní péči o pacienty, jejichž onemocnění již nereaguje na kurativní léčbu. Stěžejní je kontrola bolesti a dalších symptomů, psychologických, sociálních a duchovních potíží. Cílem paliativní péče je dosažení nejlepší možné kvality života pacientů a jejich rodin.“

Smrt není prohra, říká sekretář ČBK Stanislav Přibyl

Obecněji řečeno, paliativa je systém podpory, který pomáhá pacientům žít co nejaktivněji až do smrti. Současně pomáhá jejich rodinám zvládat období nemoci a odcházení blízké osoby. Paliativa se nezaměřuje na léčbu a vyléčení, ale na kvalitu posledních dnů a měsíců života.

Lidé nechtějí umírat v nemocnicích, ale umírají v nich

Dlouholetý problém je, že u nás lidé umírají nejčastěji v nemocnicích, i když si to nepřejí. Poslední dny či týdny života si obvykle přejí strávit v domácím prostředí, nejlépe se svými blízkými. Přesto v Česku ročně na lůžku v nemocnici umírá 65 procent z celkově zemřelých. Větší část pacientů je do nemocnic převezena na poslední dny a někdy i hodiny života.

I proto v českých nemocnicích vznikají týmy zaměřené na paliativní medicínu. Ve velkých nemocnicích péči potřebují až stovky lidí za rok, jak potvrzují zástupci Fakultní nemocnice Královské Vinohrady [FNKV].

„V průměru leží ve FN Královské Vinohrady 30 pacientů, kteří během hospitalizace zemřou. Denně jsou přijatí tři,“ popsal situaci v nemocnici s 1 100 lůžky primář 1. interní kliniky FNKV a 3. LF UK v Praze Martin Havrda.

Paliativa není „jen“ péče o pacienta, který za pár dní zemře

Ročně péči tamního paliativního týmu podle něj využijí asi čtyři stovky lidí. Dvě třetiny z nich mají rakovinu. Přibývá i ostatních nemocí, často selhání orgánů. Třetina z těchto pacientů umírá přímo v nemocnici, ostatní jsou propuštěni domů nebo do péče hospiců.

Součástí paliativního týmu je podle Havrdy kromě lékaře i zdravotní sestra, sociální pracovník a psychoterapeut či psycholog. Ti všichni se kromě mírnění příznaků nemocného starají také o jeho rodinu.

S paliativou pomáhají i nemocniční kaplané

Některé nemocnice pro umírající zajišťují i duchovní útěchu, kdy k pacientům dochází kaplan. I ti mají v českých nemocnicích své místo, jak potvrzuje nemocniční kaplan pražské Thomayerovy nemocnice [TN] Řehoř Jiří Žáček.

„Duchovních potřeb v nemocnici je mnoho, ale ta nejvíce v ohrožení je lidská důstojnost. Nemocnice je taková továrna. Kdo do ní přijde, zapadne do systému různých vyšetření. Léčí svou nemoc podle daných pravidel,“ říká.

V nemocnici je nejvíce v ohrožení lidská důstojnost

„Přitom se pacient potýká s věcmi, jako je třeba nedostatek zdravotnického personálu, který na něj má jen omezený čas,“ dodává s tím, že duchovní za umírajícími přicházejí i proto, že na ně mají čas, vyslechnou je a doprovodí je při odcházení.

–VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here