Lidé využívají umělou inteligenci i k řešení osobních potíží

0
625
umelou_inteligenci
Ilustrace: Pixabay.com

Chatovací robot ChatGPT, jenž v očích mnohých představuje svébytnou umělou inteligenci, zastane i funkci psychologa, psychiatra a osobnostního kouče. Tuto možnost, a hlavně praktické zkušenosti s chatem rozebírá server televize Al-Džazíra.

Zadáte-li do ChatGPT větu: “Trpím úzkostí”, průkopnický robot společnosti OpenAI poháněný umělou inteligencí se okamžitě pustí do práce.

„Je mi líto, že trpíte úzkostí. Může to být náročný zážitek, ale existují strategie, které vám mohou pomoci zvládnout vaše příznaky,” objeví se vzápětí na obrazovce. Pak následuje seznam očíslovaných doporučení:

  1. Pracujte na relaxaci.
  2. Zaměřte se na spánek.
  3. Omezte kofein a alkohol.
  4. Zbavte se negativních myšlenek.
  5. Vyhledejte podporu přátel a rodiny.

Ačkoliv to nejsou zrovna originální rady, připomínají to, co by nejeden pacient uslyšel v ordinaci terapeuta, případně si přečetl na internetu v článku o úzkosti. A tak podle serveru TV Al-Džazíra umělá inteligence může způsobit revoluci v oblasti duševního zdraví. Tento způsob léčby ale vyvolává i nejednu etickou a praktickou obavu.

Spáchej sebevraždu, poradil robot

Tak například začátkem letošního roku údajně spáchal sebevraždu Belgičan poté, kdy ho k tomu nabádal chatbot Chai s umělou inteligencí. Sloupkař deníku The New York Times zase popsal, že ho chatbot Bing od Microsoftu nabádal k opuštění manželky.

Sám ChatGPT upozorňuje, že není náhradou za psychologa nebo poradce. To však některým lidem nebrání v tom, aby platformu používali jako svého terapeuta. V příspěvcích na online fórech, jako je Reddit, uživatelé popisují zkušenosti se systémem, který požádali o radu ohledně osobních problémů a těžkých životních událostí. Jako je třeba rozchod nebo rozvod. Někteří uvádějí, že jejich prožitky s chatbotem jsou stejně dobré nebo lepší než tradiční terapie.

Nadšenci do umělé inteligence vidí největší potenciál chatbotů v léčbě lehčích, běžnějších stavů, jako je úzkost a deprese. Ta většinou spočívá v tom, že terapeut pacienta vyslechne a nabídne mu praktické kroky k řešení jeho problémů.

Terapie pomocí umělé inteligence teoreticky nabízí i rychlejší a levnější přístup k podpoře než tradiční služby duševního zdraví. Ty trpí nedostatkem personálu, dlouhými čekacími lhůtami a nejsou levné. Také by pacientům s duševními problémy mohla umožnit vyhnout se pocitu studu, zejména v těch částech světa, kde duševní nemoci zůstávají tabu. Za příklad Al-Džazíra dává asijský region. I tam jsou služby psychologů přetížené a stigmatizované. Jde i o lidnaté regiony, kde si kvalitní péči o duševní zdraví nemůže dovolit každý.

Umělou inteligenci medicína využívá běžně

Pozoruhodná schopnost ChatGPT napodobovat lidskou konverzaci, píše server Al-Džazíra, tak přímo svádí k využití obdobných systémů k léčbě. Podle Amelie Fiskeové, výzkumné pracovnice z Technické univerzity v Mnichově, ale nemusí jít o situace buď, anebo. Umělá inteligence by se například mohla využívat ve spojení s běžným terapeutem.

Jiní odborníci se zase domnívají, že technologie může najít nejcennější využití při provádění výzkumu nebo jako pomoc psychologům při hodnocení pokroku jejich pacientů. To značí, že zpracovává určitá data. Problém ale je, že i tato data je nutné nejen matematicky zpracovat, ale i správně vyložit a interpretovat. To nedávno potvrdil na konferenci o sdílení zdravotnických dat v EU i ředitel českého Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Podle něj už nyní umělá inteligence dokáže mnohá data utřídit z různých datových zdrojů. Prvotní výstup ale bývá podle jeho slov z hlediska praktického použití v drtivé většině případů nepoužitelný.

ČEZ využil ChatGPT pro tiskovou zprávu. Tady je výsledek

Na druhou stranu AI již uplatnění v medicíně, stejně jako v mnoha jiných dalších oborech, našla. Využívají ji moderní zdravotnické prostředky, systémy v nemocnicích a ordinacích. Jsou neocenitelnou pomocí, i když například online systémy a přístroje v nemocnicích se mohou stát snadným terčem kyberútoků.

Vyhlídka toho, že umělá inteligence rozšíří, nebo dokonce povede léčbu duševních onemocnění, vyvolává nesčetné etické a praktické obavy. Například, jak ochránit osobní údaje a zdravotní záznamy. To se ale dostáváme do roviny skutečného využití umělé inteligence ve zdravotnictví. Vraťme se proto raději k chatbotům.

AI jako součást léčby duševních poruch

Pozoruhodná schopnost ChatGPT napodobovat lidskou konverzaci, píše server Al-Džazíra, vyvolává i otázky z hlediska bezpečnosti. I když se technologie, která stojí za ChatGPT, snaží vyrovnat lidem, v reakci na určité pobídky může poskytovat nepředvídatelné, nepřesné až znepokojivé odpovědi.

Využití umělé inteligence v aplikacích specializovaných na duševní zdraví se zatím omezuje na systémy “založené na pravidlech”, jako je Wysa, Heyy a Woebot. Přestože tyto aplikace napodobují některé aspekty terapeutické léčby, na rozdíl od ChatGPT a dalších systémů založených na umělé inteligenci, které vytvářejí vlastní reakce, používají přesný počet kombinací otázek a odpovědí, které vybral znalý člověk.

Cyril Höschl: Štěstí je, že jsem si nezapomněl vzít boty

Všechny tři aplikace vycházejí z kognitivně behaviorální terapie. Tedy standardní formy léčby úzkosti a deprese, která se soustředí na změnu myšlení a chování pacienta. Jejich zakladatelé zdůrazňují, že se nesnaží nahradit terapii, ale doplnit tradiční služby a poskytnout nástroj v počáteční fázi psychologické léčby.

–ČTK/DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here