Plazma léčí pacienty s vrozenou i získanou poruchou imunity

0
368
plazma
Foto: Archiv Zdravé Zprávy

„Potřeba produktů z plazmy je pro nás imunology k léčbě protilátkových deficitů opravdu obrovská,“ říká k příležitosti Světového dne vzácných onemocnění [29.2.] Marta Sobotková, lékařka z Ústavu imunologie 2. LF UK a FN Motol.

Medicína totiž stále nemá žádný recept na přípravek, který by plně nahradil krevní plazmu, respektive imunoglobuliny a další bílkoviny, které jsou důležité i pro léčbu pacientů s poruchami imunity. Mnohé z nich se mezi pacienty objevují vzácně, proto spadají do skupiny vzácných onemocnění.

„Krevní plazma není jen pasivní transport buněk, ale obsahuje spoustu bílkovin, které mají svoji funkci. Existují onemocnění, kde pacientům tyto bílkoviny chybí,“ říká k lékům vyrobených z plazmy doktorka Sobotková.

V praxi to chodí tak, že se z darované krevní plazmy následně odebírají potřebné složky a cíleně se podávají pacientům, kterým kvůli genetické či získané poruše imunity v těle chybí.

„V imunologii jsou to například imunoglobuliny, tedy protilátky, jež se doplňují pacientům, kteří je nemají. Nebo v případě hereditárního angioedému se doplňuje C1 inhibitor, jelikož pacientům s touto chorobou chybí,“ vysvětluje na příkladech imunoložka.

Imunodeficity vrozené a imunodeficity získané

Primárním imunodeficitem se rozumí vrozená porucha imunity v důsledku genetické mutace. Pokud se organismus nemůže kvůli této poruše vnějším vlivům bránit, pak lékaři hovoří o imunodeficienci. K poruchám imunity ale dochází i v průběhu života. Například po chemoterapii nebo i při diabetu.

„Například je to právě produkce protilátek, které můžeme vzít od dárců, jimž se tyto protilátky tvoří správně. Doplníme je těm, u nichž se netvoří, a tím dokážeme imunodeficit léčit,“ vysvětluje fungování léčby u pacientů s imunodeficity, tedy oslabenou obranyschopností, doktorka Sobotková.

Primární imunodeficity, tedy vrozené poruchy imunity, se podle ní u pacientů objevují vzácně. Oproti tomu poruch získaných během života [sekundární imunodeficity], například po lékařském zákroku, u pacientů stále roste.

„Tím, jak se rozvíjí naše léčebné možnosti, kupříkladu u nádorových onemocnění nebo autoimunitních onemocnění, danému člověku lékaři pomohou, ale zároveň u něj vzniká imunodeficit,“ vysvětluje důvody nárůstu pacientů s imunodeficity.

Světový den OSN poprvé udělila vzácné nemoci DMD

A stejně jako pacienti s vrozenými, ale i ti se získanými poruchami imunitního systému potřebují léky, za kterými je krevní plazma. Tu zatím nedokáží farmaceutické firmy nahradit žádnou jinou synteticky vyrobenou látkou.

„Ta potřeba pro nás imunology k léčbě protilátkových deficitů je opravdu obrovská. Zatím nemáme nic, co by se dalo synteticky vyrobit a nahradilo to imunoglobuliny,“ říká lékařka.

Plazma se nedá stále ničím nahradit

I když se farmaceutické firmy roky snaží o výrobu imunoglobulinů, zatím nehlásí úspěšný výsledek. Ve svých výzkumných centrech se ale už pokouší například smíchat uměle vytvořené monoklonální protilátky. I přesto zatím zůstávají přirozeně získané protilátky, které si nesou dárci tím, že se v životě setkávají s patogeny, stále nenahraditelné. Pacient tak v léku dostává plazmu od tisíců dárců.

„Takže i spektrum protilátek a ochrana proti různým nemocím je široká a odráží to, co v populaci právě koluje,“ podotýká lékařka.

Navíc se léky vyrobené z plazmy ve většině případů podávají pacientům bez ohledu na jejich věk, těhotenství nebo třeba i kojení. Jde totiž o přirozeně vytvořené látky, které tělo dobře snáší. A po jejich podání se obvykle nedostaví žádné lékové interakce.

Péče o vzácné pacienty naráží v Česku na finanční problémy

Jediné riziko představují krví přenosná onemocnění, ale i tomu dnes výrobci léků z krevní plazmy předcházejí a riziko dostávají na minimum. Jednotliví dárci se ještě před samotným odběrem plazmy vyšetřují. Při výrobě léků z ní se navíc inaktivují případné viry nebo bakterie, které by se v plazmě mohly objevit. Druhým rizikem, které se ale váže ke všem lékům, je alergická reakce.

„To se ovšem může stát třeba, i když sníte jablko. A je pravdou, že se zmíněnými dvěma problémy jsem se ve své dlouholeté praxi příliš nesetkala,“ říká závěrem specialistka na léčbu imunodeficiencí Marta Sobotková, lékařka Ústavu imunologie 2. LF UK a FN Motol.

–VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here