Automaty na léky a chráněný distribuční kanál, který zavádí povinnost výrobců dodat léky distributorům, sněmovní Výbor pro zdravotnictví nepodpořil. Ani jeden z pozměňovacích návrhů novely o léčivech tak nejspíš Sněmovnou neprojde.
Oba pozměňovací návrhy do ve Sněmovně projednávané novely zákona o léčivech načetl poslanec Jan Kuchař [STAN]. V případě zavedení automatických výdejen některých volně prodejných léků poslanec argumentuje, že takové automaty řeší špatnou dostupnost lékáren především v regionech, na vesnicích.
„Návrh počítá s tím, že registraci k prodeji bude vydávat Státní ústav pro kontrolu léčiv,“ upřesnil před poslanci Jan Kuchař.
Svůj návrh na zavedení automatů na léky poslanec Kuchař obhajoval i tím, že by se v nich prodávaly jen léky, které mají lidé běžně ve svých domácích lékárnách. Jako jsou například léky na tlumení bolesti nebo snížení teploty.
„Automaty jsou vlastně schránky první pomoci,“ vysvětlil.
Ministerstvo zdravotnictví a automaty na léky
Návrh na zavedení automatů na léky nepodporuje Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR]. Jelikož v něm podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka chybí podstatné parametry. Jako je zajištění jejich fungování po technické stránce, provozní doba. A neřeší ani to, jak zabránit tomu, aby si v automatech léky kupovaly děti.
„My nerozporujeme myšlenku výdejního boxu na léky, ale to, jak je ten návrh koncipován, nám ho nedovoluje podpořit,“ vysvětlil důvody Jakub Dvořáček.
Rovněž zmínil, že součástí tohoto pozměňovacího návrhu není ani výslovné zmocnění k vyhlášce. Tudíž by ministerstvo nemohlo provádět v této věci ani úpravy.
Náměstek zmínil, že i u vybraných volně prodejných léků s přívlastkem „vyhrazené“, které se dají prodávat mimo lékárny [například v drogeriích, na čerpacích stanicích, pozn. red.], fungují jasná bezpečnostní opatření. Například základní proškolení personálu.
„A jsou tam i speciálně menší balení tak, aby se zamezilo předávkování,“ dodal Dvořáček.
Čerpací stanice plánují rozšířit prodeje léků podle nové vyhlášky
Se zavedením lékových automatů nesouhlasí ani člen Výboru a pražský primátor Bohuslav Svoboda [ODS]. I podle jeho slov hrozí riziko, že si v něm nakoupí léky malé děti. Ale nekontrolované množství léků si z něj pořídí třeba i dospělé osoby, a to z různých důvodů.
„A některá látka může být použita i jako prekurzor drog, i to se tady v minulosti objevilo,“ připomněl.
Poslanec Kuchař na tato slova argumentoval, že se dá do návrhu i zasahovat. A zavést výdej léku z automatu například oproti oskenování občanského průkazu a pouze s jedním výdejem léku za určité období.
Chráněný distribuční kanál a petice lékárníků
Ani druhý z pozměňovacích návrhů poslance Kuchaře do novely zákona o léčivech, který by znovu zavedl chráněný distribuční kanál [CHDK], ministerstvo zdravotnictví nepodpořilo.
Návrh jde podle náměstka Dvořáčka proti novele zákona o léčivech platné od letošního roku. Ta do praxe zavádí opatření, nástroje na snížení rizik nedostupnosti, výpadků některých léků. A přináší i mechanismy, které mají zaručit lékárnám rovnoměrné závozy léků podle jejich obvyklých výdejů.
„A návrh vypouští z novely identifikátor, který umožňuje sledovat dané léčivo z distribuce do lékárny,“ zmínil náměstek.
Dále by podle něj v případě zavedení CHDK došlo na znemožnění sledování informací o dodávkách léků do lékáren. Podle Kuchaře je ale smyslem znovuzavedení CHDK zajištění dostupnosti léků pro všechny pacienty ve všech lékárnách.
„Je to záležitost, která by v zákoně být měla a měla by být ochráněna,“ uvedl poslanec.
„A nejedná se o riziko reexportu. V mém návrhu je přímo zákaz reexportů, které jsou exportovány tímto CHDK, který má zabezpečit veřejný zájem,“ dodal.
David Kolář vyvrací mýtus o chráněném distribučním kanálu léků
Poslanci Výboru dostali ve věci znovuzavedení chráněného distribučního kanálu petici, kterou podepsali lékárníci z více než 600 lékáren. V petici žádají, aby se uzákonil CHDK a zajistil se tím rovný přístup všech lékáren k lékům vydávaných na lékařský předpis, nikoliv centrových léků, upozornili zástupci petentů.
Podle pod peticí podepsaných lékárníků některé léky nedodávají distributoři do především menších lékáren v objednaném množství. Upřednostňují velké síťové lékárny, tvrdí.
CHDK nedoporučují do praxe vrátit výrobci léků ani ÚOHS
Zavedení CHDK na druhou stranu odmítají například výrobci léků. Jedním z důvodů, proč nechtějí jeho znovuzavedení, je to, že by jeho obnova podnítila praxi takzvaných reexportů léků, tedy vývozy léků do zahraničí za vyšší ceny. Hlavní argument proti pak zní, že CHDK jde na ruku distributorům a rozhodně neprospěje samotným pacientům ve zlepšení dostupnosti léků.
A zastáncem zavedení CHDK není ani Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [ÚOHS], podle kterého by šlo v krátkém čase o další regulaci vztahů mezi tržními subjekty, distributory a lékárnami. Zástupci úřadu počátkem ledna pro Zdravé Zprávy k CHDK uvedli, že v nedávné době byly zavedeny novelou zákona o léčivech dva nové instituty chránící lékárny před případnou diskriminací ze strany distributorů. Na což na Výboru upozornil i náměstek Jakub Dvořáček.
Jedná se o zákaz zvýhodňování lékáren obecně [§ 77 odst. 1 písm. h) ZoL]. Ten jde dokonce nad rámec § 11 odst. 1 ZOHS, neboť se týká ochrany i před jednáním nedominantních soutěžitelů. A dále o omezení objednávek lékáren u léčiv s omezenou dostupností [§ 82 odst. 3 písm. h) ZoL].
„S ohledem na nedávné přijetí novely funkčnost obou opatření a jejich dopady na trh zatím nemohly být ověřeny v praxi,” uvedl pro Zdravé Zprávy mluvčí antimonopolního úřadu Martin Švanda.
Veronika Táchová
