Ročně v Česku zemře asi 113 tisíc lidí. A zdravotní stav více než poloviny z nich si žádá paliativní péči. Ne každému se ale dostává této pomoci v závěru života. Do paliativní péče by proto měli více vstoupit praktičtí lékaři.
Každý rok v Česku zhruba 65 tisíc nevyléčitelně nemocných, u nichž se očekává úmrtí, potřebuje paliativní služby. To znamená průběžné ošetření, medikaci, které zmírní jejich bolesti, a dále i spirituální a duševní podporu a útěchu. Dvacet tisíc z těchto umírajících si pak žádá specializovanou paliativu, jež zahrnuje odbornou komplexní péči v závěru života.
Aby se paliativní péče k těmto pacientům vůbec dostala, mají více pomoci praktičtí lékaři. Alespoň to předpokládá nový projekt Standardizace paliativní péče, na kterém pracuje Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR].
Lidé chtějí zemřít doma, ne v nemocnici, ví pražská záchranka
„Že jsou projekty jako nezbytné, je zřejmé i vzhledem k predikcím Českého statistického úřadu ohledně stárnutí české populace a s ním spojený vzrůstající počet chronicky nemocných, kteří v závěru života potřebují využít paliativní péči,“ řekl na dnešní tiskové konferenci [14.5.] ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09].
Resort chce v paliativě více vzdělat i praktické lékaře
Podle něj jde o tříletý projekt podpoření z Evropského sociálního fondu plus částkou 24 milionů korun. Projekt má pomoci vytvořit Strategii rozvoje paliativní péče pro dospělé a dětské pacienty do roku 2035.
Paliativa není “jen” péče o pacienta, který za pár dní zemře
Podle ředitelky odboru zdravotní péče MZ ČR Venuše Škampové chce resort v následujících třech letech vytvořit rovněž doporučené postupy pro praktické lékaře pro dospělé i pediatry tak, aby dokázali dobře vyhledat paliativní pacienty.
„Chceme ulehčit praktickým lékařům tu práci, aby dokázali u pacientů včas identifikovat potřebu této péče,“ uvedla Škampová s tím, že doporučení zahrnují nejen přístup k samotnému pacientovi, ale i k jeho blízké rodině.
Odborná metodika zpracovaná zvlášť pro pediatry a zvlášť pro praktické lékaře pro dospělé se podle ní nejprve otestuje v pilotním projektu. Následně resort zapracuje případné připomínky ze strany stakeholderů a vydá konečnou úpravu těchto doporučených postupů.
„Cílem je, aby si 80 procent praktických lékařů tento postup osvojilo a používalo ho v praxi,“ dodala Škampová.
Chybí paliativní ambulance i paliativní lůžka
Podporu paliativní péče vítá předseda České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP Ondřej Kopecký. Potvrdil, že lůžková, hospicová, a hlavně terénní paliativa není ve všech regionech Česka rovnoměrně dostupná. Což vysvětluje i tím, jak se na jejím zajištění podílely a stále podílejí samotné kraje.
„Regionální dostupnost paliativní péče se odvíjí i od toho, jak byla v kraji podpořena,“ uvedl Kopecký.
Ty kraje, které začaly s podporou paliativy dříve, mají portfolio těchto služeb obvykle pokryté lépe. Ne nevýznamnou roli v dostupnosti dětské i dospělé paliativy ale sehrává donátorství, upozornil.
„Kde tyto služby pokulhávají typicky ve své kapacitě jsou ambulance paliativní medicíny. A chybí akutní lůžka paliativní péče v nemocnicích,“ poukázal na některé z nedostatků segmentu Kopecký.
Tuto mezeru by mohla v příštích letech částečně napravit přeměna některých nemocničních oddělení s akutními lůžky na následnou a stacionární péči. O čemž nyní jednají poskytovatelé se zdravotními pojišťovnami.
Za další problém vnímá Kopecký i to, že není jasno v kompetencích mezi jednotlivými odbornostmi. I to by měla řešit a vyjasnit zmiňovaná strategie.
„Součástí projektu je kromě zlepšení dostupnosti a kvality paliativní péče ve všech regionech ČR snaha cílit na rozšíření tématu paliativní péče do obecného povědomí,“ dodal Ondřej Kopecký.
–VRN–
Jako… máme věřit tomu, že praktičtí lékaři zvednou zadek ze židle a budou skutečně vykonávat návštěvní službu? Protože bez návštěvní služby paliativní péče v domácím prostředí je jaksi neproveditelná. A zrovna tak je k pláči, když vám na pojišťovně (VZP) řeknou, že nemají páky na to, jak praktika donutit navštívit pacienta. Oni to mají kolikrát fakt už jen jako dobrej byznys.