Černý kašel si v Česku vybral první oběť. Byla ve věku 55 až 64...
V Česku letos zemřel první pacient nakažený černým kašlem. Byl ve věku 55 až 64 let, uvedl to dnes [18.3.] Státní zdravotní ústav, aniž by informaci blíže specifikoval. Černý kašel od začátku roku Ústav eviduje již u více než 3 101 lidí.
Týden testování nabídne testy na HIV, žloutenku i syfilis
Příští týden začíná Evropský týden testování na infekci HIV a žloutenky. Jde o kampaň, která upozorňuje na rizika přenosu těchto onemocnění. V týdnu od 20.11. do 27.11. se mohou lidé v riziku bezplatně otestovat na HIV, žloutenky i syfilis.
Atak migrény mi spustí i emoce. Smutné i radostné
„U mě je hlavním spouštěčem migrény stres. Ale i cestování, když jedu dál než 100 kilometrů. Je to i menstruační cyklus, velká horka, změny počasí, ale i emocionální výkyvy," říká Rýza Blažejovská z Migréna-help.
Pediatři vydali postupy pro nemoc covid u dětí
Děti s příznaky akutního onemocnění nelze dle lékařů hodnotit stejně jako u dospělých. Podle lékařů se covid-19 u dětí projevuje často bez příznaků a riziko nákazy dalších je u nich nižší než u dospělých.
Bezinfekčnost na covid-19 platí po 21 dnech od 1. dávky
Bezinfekčnost covid-19 se s platností od pondělí 24. května uznává po třech týdnech od aplikace první dávky vakcíny proti covidu-19. Plně tak nahrazuje negativní výsledek testu nebo dobu po onemocnění covid-19, která se od 24. května prodlužuje z 90 na 180 dnů.
Kamila Zikmundová je Sestra roku v ošetřovatelské péči
Sestra roku v přímé ošetřovatelské péči se stala Kamila Zikmundová z nemocnice Ostrov. Z 358 nominovaných sestřiček ji v pátek 29.4. v pražské Lucerně vybrala odborná porota.
FaF MU otevřela zbrusu nový obor Kosmetické prostředky
Farmaceutická fakulta brněnské Masarykovy univerzity získala akreditaci pro nový studijní program Kosmetické prostředky. Jde o první obor svého druhu v Česku. Zájemci už se hlásí.
Lidé z LGBTQ vykazují více rizik, že se u nich rozvine cukrovka
Lesby, gayové a další členové LGBTQ skupiny vykazují vyšší rizika, že se u nich rozvine cukrovka 2. typu. Za rozvojem diabetu u nich stojí častější stres, nadváha, tabakismus a někdy užívané hormony, které vedou k nárůstu hmotnosti.
Lidé se restauracím vyhýbají často i kvůli špíně a jídlu v nich
Loni hostinskou činnost v Česku ukončilo skoro 22 tisíc podnikatelů. Jako důvod uvádějí vysoké náklady a neochotu lidí utrácet. Důvod ale může být i jinde. Třeba ve špatné hygieně, nabídce nekvalitních pokrmů a sílící nedůvěře zákazníků.
Kvůli černému kašli zůstávají v nemocnicích hlavně kojenci
V minulém týdnu se černý kašel potvrdil u 1 604 osob, to je mezitýdenní nárůst o 129 případů a letošní nejvyšší týdenní přírůstek. Nejvíce nakažených je stále mezi teenagery. V nemocnicích ale zůstávají hlavně kojenci do jednoho roku věku.
Letošní jaro probouzí riziko šíření spalniček, varují zdravotníci
Od loňského února do konce letošního ledna se v zemích EU potvrdilo přes 32 tisíc nákaz spalničkami. Osm z deseti nakažených bylo bez očkování. Nejvíce se nemoc šířila v Rumunsku, tam na spalničky zemřelo 18 osob.
České děti se málo hýbou a přibývají na váze
České děti postrádají přirozený pohyb a tloustnou. Každé páté dítě přitom dnes už má určité omezení v hodinách tělesné výchovy. Před nárůstem hmotnosti by dětem stačilo 60 minut aktivního pohybu denně.
Revmatoidní artritida je dnes úspěšně léčitelná
Pacientů s revmatoidní artritidou v Česku přibývá, výjimkou mezi pacienty nejsou mladí lidé a děti. Počty nemocných se pohybují kolem 91 tisíc. Při současném trendu jich do pěti let může být až 140 tisíc.
Stát rozšířil úhrady u očkování. Platí pro děti i dospělé
Kolektivní imunitu v Česku mají od ledna 2022 posílit nové úhrady některých dobrovolných očkování i rozšíření skupin pojištěnců s nárokem na hrazené očkování ze zdravotního pojištění.
Do sportu jdou z veřejných peněz miliardy, děti ale pořád tloustnou
Do sportu jde v Česku z veřejných rozpočtů přes 43,3 mld. Kč ročně. Přesto ve srovnání s 90. lety násobně přibylo dětí s nadváhou a obezitou.
Migréna je neřád. Dá se však docela úspěšně léčit
Bolest hlavy může ukazovat i na hlubší zdravotní problém, jako je zánět nosních dutin, mozkových blan či nádor v mozku. Za bolestí ale často stojí i migréna, jež život komplikuje více než deseti procentům populace.
Pacientů s legionellou v Polsku přibývá, zdroj nákazy se stále hledá
Legionellou se v polském Řešově [Rzeszów] nakazilo 165 osob a infekce si vyžádala devatenáct životů. Hygienicky stále pátrají po zdroji nemoci a testují vzorky vod z potrubí s podezřením na výskyt bakterie.
Narušený karpální tunel mají až třikrát častěji ženy než muži
Dlouhodobé utlačování nervů v zápěstí a jejich následné nedokrvení vede k syndromu karpálního tunelu, často uznávané nemoci z povolání. A netrpí jí jen lidé pracující s klávesnicí a myší, ale i řidiči, číšníci, muzikanti a řemeslníci.
Nejenom návaly. Menopauza má i jiné příznaky
Menopauza neznamená jen stereotypní představu ženy, která v 50 letech trpí návaly. Příznaky se mohou projevit mnohem dříve. Crystal Burkeové trvalo pět let, než správně pojmenovala příznaky, kterými trpěla. A šlo o menopauzu.
Počty zemřelých loni v ČR vzrostly o 15 % na 129 tisíc
Loni v Česku zemřelo přes 129 tisíc osob, což je téměř o 17 tisíc více než v roce 2019. Nejvyšší nárůsty zemřelých byly podle předběžných dat Českého statistického úřadu v říjnu a listopadu.



![Atak migrény mi spustí i emoce. Smutné i radostné Bolest hlavy nemusí být vždy způsobena pouze změnou počasí nebo deficitem spánku. Bolest hlavy může ukazovat i na hlubší zdravotní problém, jako je zánět nosních dutin, mozkových blan či nádor v mozku. Za bolestí hlavy ale často stojí i migréna, která z běžného života vyřazuje více než deset procent naší populace. S bolestí hlavy se setkává až 80 procent lidí po celém světě. Může za ni změna počasí, migréna nebo i takzvaný cluster headache. To je syndrom nakupených bolestí hlavy, který se projevuje opakující se jednostrannou bolestí v některé části obličeje. Při bolestech hlavy je ale třeba myslet i na jiné vážnější nemoci, u nichž je bolest hlavy průvodním jevem. V tomto případě jde o takzvané sekundární bolesti hlavy. Ty mohou být způsobeny jak nějakým vážným onemocněním, jako je nádor nebo zánět mozku, tak například i vysokým tlakem, zánětem dutin, chřipkou nebo i onemocněním oka. „Při bolesti hlavy je nutné odlišit nebezpečnou sekundární bolest hlavy, jež je způsobena jiným onemocněním, od té primární bolesti hlavy. Jako je je migréna, cluster headache, které jsou velmi nepříjemné, ničí život, ale neohrořují člověka na životě,“ vysvětluje členka výboru Czech Headache Society a primářka Neurologické kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice Jolana Marková. Kdy si vzít lék na bolest a kdy už navštívit lékaře Podle lékařů je na místě vyhledat lékaře vždy, když člověk poprvé zažije dosud nepoznanou velmi intenzivní a trvalou bolest hlavy. Tedy bolest kterou nezná a třeba ji doprovázejí i vysoké horečky. V takové situaci je podle odborníků na místě zvážit i přivolání zdravotnické záchranné služby a následným podrobnějším vyšetřením zjistit, co stojí za bolestí hlavy. „Na moderních zobrazeních, na CT vyšetření mozku či magnetické resonanci, nenajdeme u primární bolesti hlavy žádný patologický nález, jsou tam normální nálezy. U sekundárních ale vidíme mozkový nádor, krvácení do mozku a jiné stavy přímo působící v centrálním nervovém systému,“ popisuje diagnostické metody Jolana Marková. Jiný případ podle ní pak je, když se silné bolesti hlavy odeznívají, ale opakují se vracejí. Tehdy by měl člověk navštívit svého praktického lékaře a poradit se s ním. Praktický lékař by přitom také měl umět rozpoznat o jakou bolest hlavy jde a pacienta odkázat na další odborná lékařská pracoviště. Praktik by měl ale umě také rozpoznat základní znaky migrény. V tomto případě pak pacientovi předepsat běžné léky [včetně typických antimigrenik], aby ataky bolesti hlavy byly méně četné a silné. V tomto případě pak postačí, když člověk zůstane v péči svého praktika. Je to migréna a co dál V případě častějších a intenzivnějších ataků migrény, případně pokud jde o pacienta s aurou, by měl pak praktik předat pacienta do péče neurologa kvůli vyloučení jiného postižení. Neurolog následně zváží nasazení preventivní profilaktické léčby migrény. Pokud ano to nepomůže, přicházejí na řadu specializovaná centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy. Těch je v ČR dnes celkem 30. „V těchto centrech je lékař – specialista, který se zabývá léčbou migrény a diagnostikou ostatních primárních bolestí hlavy, které nejsou tak časté. Jako je například již zmíněný cluster headache,“ říká Jolana Marková. Upozorňuje přitom na příklady z praxe, kdy není diagnóza dlouho stanovena a cesta pacienta k té správné léčbě je dlouhá. Přitom dle jejích slov existuje specifická léčba, která by pacientům od bolesti velmi pomohla. Jaké léky se užívají na migrénu Ke zmírnění méně častých a mírnějších forem migrény lékaři doporučují užít volně prodejná analgetika. Když ta nezaberou, pacientům mohou pomoci nesteroidních antirevmatika, případně specifická antimigrenika, což jsou takzvané triptany. „Triptany jsou léky, které uleví při migréně, ale u žádné jiné bolesti nepomohou,“ vysvětluje Jolana Marková. Pokud pacient trpí častějšími záchvaty, většinou více než pět dnů s migrénou do měsíce, pak lékaři doporučují již zmíněnou preventivní profylaktickou léčbu. „Jde o denní užití léku, o kterém je prokázáno, že sníží počet frekvencí záchvatů alespoň o polovinu. Sníží intenzitu bolesti a délku trvání záchvatu,“ vysvětluje Jolana Marková. Dodává, že je prokázáno, že pozitivní efekt mají i léky ze skupiny antidepresiv. Dalšími jsou blokátory kalciových kanálů, které reagují spíše na cévy, anebo metablokátory. „Těmito léky ovšem disponuje pouze neurolog. V centrech také nasazují i novou biologickou léčbu migrény, která působí na jeden mediátor bolesti. A buď obsadí receptor, tak že ten mediátor se nezachytí a ten proces nerozběhne, anebo obsadí ten mediátor a ten se nemůže uvázat na ten receptor,“ vysvětluje princip biologické léčby migrény. Dodává, že zkušenosti z klinických studií jsou zhruba za dva roky, ale i tak výsledky této léčby vypadají dle jejích slov nadějně. Zabírají i režimová opatření K farmakologické léčbě migrény je nutné dodržovat i určitá režimová opatření, která jsou ale velmi individuální. Jedno je však společné vše a tím je odbourání stresu. Ten je totiž dle lékařů i zkušeností pacientů jedním z největších spouštěčů migrény. „Pomáhá duševní vyrovnanost a spokojenost sama se sebou,“ tvrdí Jolana Marková s tím, že každý si musí zjistit a vypozorovat, co mu neprospívá. Velmi často spouští migrénu například alkohol s bublinkami, noční flámování a kouření. Za zmínku pak stojí i takzvané víkendové migrény, ke kterým dochází u některých pacientů změnou spánkového režimu. Stačí například, že pacient v týdnu vstává pravidelně v šest hodin ráno, ale o víkendu si přispí a vstane v 8 hodin. Pak u některých migreniků dochází k ataku. Tolerance bývá podle zkušeností lékařů tak hodina až hodina a půl. O migréně jen krátce Pro migrénu je typické, že mimo její ataky je pacient zcela bez obtíží. Migréna se projevuje náhlou pulsující bolestí hlavy, která narůstá až do silné tlakové bolesti hlavy. Často ji doprovází přecitlivělost na světlo, zvuky, vůně a pachy. Pravidelným příznakem pro migrénu je nevolnost a někteří pacienti zvrací i s použitím tabletky. Některým se po zvracení uleví, některým nikoliv. Za zmínku stojí i to, že někteří pacienti trpí migrénou s aurou. Jde o příznaky, jež předcházející vlastní bolesti hlavy v čase zhruba 5 až 60 minut. Projevují se poruchou zraku, typické jsou svítící rozvlněné barvy, někdo má výpadek zorného pole. Migrénu podle klasifikace členíme na migrénu s aurou a bez aury a dle frekvence na epizodickou [do 14 dnů v měsíci s bolestí hlavy] a chronickou [15 a více dnů bolesti v měsíci]. Migréně mohou předcházet i takzvané prodromy, což je období do 24 hodin před samotnou bolestí hlavy. Při níž má někdo žízeň, někdo úzkost, někdo chuť na sladké či často močí. Tyto příznaky podle lékařů často zůstávají po celou dobu života, proto dokáží pacienti přicházející atak odhadnout. Migréna rozhodí člověku běžné fungování i na několik dní U migreniků je si třeba uvědomit, že i poté co bolest hlavy odezní, tak není pacient zcela v pořádku. Někdy potřebuje i několik dní k tomu, aby se dostal zpět do své normy. I to je důvod, proč je potřeba především tu častou a silnou migrénu léčit. Časté ataky totiž mají dopady do soukromého života, i profesního života nemocného. Přitom se dá říci, že i zbytečně, protože je tu léčba, která minimálně počet ataků udrží na stejné úrovni, sníží, docela odstraní nebo zmírní jejich dopady. „Nutné je proto najít adekvátní léčbu rychle tak, aby nebyl pacient diskriminován v práci a nepřišel o zaměstnání. Migréna je nejen bolest, ale zatěžuje i psychiku, protože se pacient bojí, kdy to na něj přijde a bojí se i o své zaměstnání,“ uzavírá Jolana Marková. Veronika Táchová](https://www.zdravezpravy.cz/wp-content/uploads/2019/08/Ryza-bydžovská-e1591775074348-218x150.jpg)




























