SZÚ žádá o podporu na detekci viru z programu HERA

0
23
programu_HERA
Foto: Pixabay.com

Šance na posílení sekvenačních kapacit tuzemských laboratoří zejména na detekci viru SARS-CoV-2 zvyšuje žádost Státního zdravotního ústavu [SZÚ] o grant z evropského programu HERA. Výsledky se SZÚ dozví koncem srpna.

Z evropského programu HERA [Health Emergency Prepardness and Response] se rozdělí unijním zemím celkem 83 milionů euro [cca 2,12 mld. Kč]. Předpokládá se, že jednotlivé země si v programu požádají o podporu od dvou do 5 milionů euro [128 mil. Kč]. Úspěšným žadatelům Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí [ECDC] přispěje nejvýše 90 procent z požadované částky. Zbývajících deset procent příjemce podpory vyrovná z vlastních prostředků.

Inkubátor HERA zřídilo ECDC a generální ředitelství Evropské komise pro zdraví a bezpečnost potravin [DG SANTE] v reakci na pandemii covidu-19. Jeho hlavním smyslem je podpořit veškeré aktivity členských zemí, které pomohou lépe a včasně detekovat varianty koronaviru SARS-CoV-2.

SZÚ požádal o podporu z HERA v červnu

Český SZÚ se podáním žádosti zapojil konkrétně do v červnu vyhlášené výzvy na získání grantu, který má navýšit a zrychlit detekce mutací viru v zemích EU.

„Do tohoto programu mohou být zahrnuty investice do všech kroků nezbytných pro celogenomovou sekvenaci a PCR testování. Případně lze penězi podpořit i další technologie umožňující rychlou detekci mutací variant viru,“ popisuje ředitelka SZÚ Barbora Macková.

Vyšší sekvenace vzorků brání šíření mutací koronaviru

Za příklady dává systémy pro správu a archivaci laboratorních vzorků či pro analýzu dat. Grant podle jejích slov však podporuje především investice do přístrojového vybavení a do vybudování udržitelného systému. Úspěšní kandidáti mají být o výsledku řízení vyrozuměni kolem 31. srpna 2021.

„Realizace projektu pak musí proběhnout během 13 měsíců, předpokládaný termín ukončení je 30. září 2022,“ dodává SZÚ ve své zprávě.

Pouze jeden projekt za jednu unijní zemi

Každá unijní země smí podat pouze jediný projekt. Přičemž hlavní žadatel musí být instituce přímo řízená státem v oblasti ochrany veřejného zdraví. Za Českou republiku jde tedy o SZÚ. Do projektu se mohou dále zapojit i subjekty, které svým zaměřením splňují vědeckou a odbornou způsobilost pro řešení předloženého projektu.

Odborný garant a hlavní řešitel v aktuálně podané žádosti je vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková virová respirační onemocnění SZÚ Helena Jiřincová.

„Projekt by měl pomoci celkově v České republice zvýšit sekvenační kapacitu a zrychlit dobu odezvy jednotlivých laboratoří,“ uvádí k projektu hlavní řešitelka.

Dodává, že cílem je podpořit hlavně budování kapacit, materiální a technické sítě laboratorní infastruktury.

Odborní garanti a spoluřešitelé

Odbornými garanty a spoluřešiteli za SZÚ jsou dále Hana Orlíková a Monika Liptáková z Oddělení epidemiologie infekčních nemocí a také Alena Fialová z Oddělení biostatistiky.

Spoluřešiteli a odbornými garanty ve spolupracujících institucích jsou:
  • Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě: Eduard Ježo, Jakub Mrázek
  • Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem: Eduard Ježo, Vlastimil Král
  • Ústav molekulární a translační medicíny LF UP: Marián Hajdúch
  • Ústav molekulární genetiky AV ČR: Michal Kolář, Jan Pačes
  • Přírodovědecká fakulta UK BIOCEV: Vladimír Hampl, Ruth Tachezy
  • Biologické centrum AV ČR: Martin Kolísko
  • Centrum infekčních nemocí zvířat, Fakulta tropického zemědělství, ČZU: Jiří Černý

Infrastruktura, kterou se v případě úspěchu v žádosti o grant podaří vybudovat, nebude ale podle Jiřincové cílená pouze na detekci koronaviru SARS-CoV-2 a jeho variant. Vytvořenou infrastrukturu laboratoře podle ní dobře využijí i pro detekci dalších infekčních agens a pro vyšetřování antivirotické rezistence.

–VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here