Inzulín slaví sto let v léčbě diabetu. Dál je nezastupitelný

0
59
inzulin
Ilustrace: Pixabay.com

Inzulín zůstává pro diabetiky prvního typu i mnohé pacienty s diabetem druhého typu nenahraditelný i po sto letech od jeho objevení. Nové technologie totiž zatím mění jen formy jeho aplikace a měření hladiny cukru v krvi.

V léčbě diabetu prvního a druhého stupně sehrává i dnes nezastupitelnou roli inzulín. Shodují se na tom odborníci na diabetes přednosta Centra diabetologie Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze [IKEM] Martin Haluzík a Zdeněk Šumník z Pediatrické kliniky 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice v Motole.

„Inzulín je pro diabetiky prvního typu a řadu diabetiků druhého typu stále nenahraditelným lékem. Zdokonalují se spíše formy aplikace – předplněná pera s velmi komfortní možností podání,“ říká Haluzík.

Někteří pacienti už dnes podle něj používají pera s automatickou pamětí nebo dokonce schopností pacientovi připomenout, že si má inzulín podat či naopak.

Podkožní senzory neboli umělá slinivka

Obrovský pokrok v diabetologii přinášejí takzvané glykemické senzory, které se zavádějí do podkožní tukové tkáně a měří pacientům hladinu cukru prakticky nepřetržitě. V případě výchylky začnou pod kůží vibrovat. Propojit se dají také s inzulinovými pumpami, které pak dokáží dávkování inzulínu přesně řídit.

„To je největším pokrokem léčby posledních let,“ uvádí Haluzík s dodatkem, že tomuto spojení se také někdy říká umělá slinivka.

Podkožní senzory pro diabetiky prvního typu jsou od listopadu 2019 v plné úhradě zdravotních pojišťoven.

Podkožní senzory pro diabetiky značí průlom v léčbě

„Právě spojení moderních inzulínů s plnou znalostí dynamiky glykémií představuje největší změnu, která se v diabetologii udála a která umožnila, že dnešní generace osob s diabetem mají obrovskou šanci prožít život bez pozdních diabetických komplikací,“ souhlasí se svým kolegou Zdeněk Šumník.

Inzulín a diabetes mellitus 2. typu

V české populaci žije podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] z roku 2019 přes jeden milion lidí s cukrovkou. Jejich počet se od roku 2010 zvýšil asi o pětinu. Většina z nich trpí diabetem druhého typu, který vyvolá především nezdravý životní styl, konkrétně nedostatek pohybu, přejídání se, nevyvážená strava a stres. Mezi diabetiky je zhruba stejně mužů jako žen. Nejvíce cukrovkářů je dle dat ÚZIS ve věku 60 až 75 let.

Vývoj počtu pacientů s diabetem v letech 2010 až 2019
Rok Počet pacientů
2010 862 933
2011 884 224
2012 902 575
2013 918 697
2014 939 600
2015 958 445
2016 981 847
2017 1 000 416
2018 1 017 468
2019 1 045 583

[Zdroj: ÚZIS]

Léčba diabetu 1. a 2. typu není stejná

Diabetici prvního typu, kterých v Česku žije asi šedesát tisíc, se hned od počátku diagnózy léčí podáváním inzulínu. U nich se totiž nemoc rozvinula v důsledku autoimunitní reakce, která zničila takzvané beta buňky produkující inzulín.

„Diabetes prvního stupně se musí řešit jenom inzulínem. To je jediná možná léčba. A jde o velmi labilní onemocnění. To znamená, že se může jevit jako velmi uspokojivé a náhle se změní ve velmi špatný stav,“ říká člen výboru České diabetologické společnosti, diabetolog III. Interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] a 1. LF UK v Praze Jan Šoupal.

Základem úspěšné léčby je proto aplikace inzulínu přesně stanovenými dávkami. Což pacientovi dokáží zajistit již zmiňované podkožní senzory.

Oproti tomu u diabetiků druhého typu je podle Haluzíka základní problém snížená citlivost na inzulín v důsledku obezity. Tito pacienti nejprve dostávají preparáty, které zlepšují citlivost na inzulín nebo stimulují beta buňky k větší aktivitě. Léčba tabletami však postupně ztrácí účinnost. Pak i u těchto pacientů přichází na řadu podávání inzulínu.

„Velkým pokrokem poslední doby je dostupnost léků, které kromě zlepšení kompenzace cukrovky snižují hmotnost a krevní tlak a také chrání před kardiovaskulárními komplikacemi a snižují riziko postižení ledvin při diabetu,“ vysvětluje Haluzík.

Moderní léky zlepšují situaci mnoha diabetiků

Doplňuje, že nejúčinnější metoda léčby diabetu druhého typu je operace zmenšující objem žaludku nebo vynechávající část tenkého střeva z kontaktu s potravou. Některé z těchto zákroků je možné dělat endoskopicky přes trávicí trubici.

„Základem léčby však stále zůstává dieta vedoucí ke snížení hmotnosti a zvýšení fyzické aktivity,“ upozorňuje.

I léčba pacientů s cukrovkou druhého typu se dle jeho slov neustále vyvíjí. Začínají se používat například inzulíny s podáváním jednou týdně. Ve vývoji jsou také senzory a inzulínové pumpy, které by se zaváděly jednou až dvakrát za rok a výrazně by zvýšily pohodlí pacienta. Pomáhá rovněž telemedicína a mobilní aplikace, které pacientovi pomohou s dietou, výpočtem dávek inzulínu a zvýšením fyzické aktivity.

U cukrovky prvního typu se pracuje na léčbě kmenovými buňkami, které by nahradily zničené beta buňky. Zatím však bez většího úspěchu.

Diabetes mellitus začali prvně léčit v Kanadě

Hormon inzulín objevili dva kanadští lékaři Frederick Banting a Charles Best. Poprvé ho použili v Torontu roku 1922 k léčbě dítěte, které umíralo na do té doby nevyléčitelnou nemoc diabetes mellitus [cukrovka, pozn. red.]. Diagnóza diabetes představovala ještě na počátku 20. století smrt. Objev inzulínu kanadskými lékaři se proto stal přelomem ve vývoji medicíny. Poprvé v dějinách lidstva bylo možné úspěšně léčit smrtelnou nemoc. Teprve o několik let později lékaři objevili například antibiotika, zavedli resuscitační péči, objevili léky na rakovinu a leukémii. A v podstatě teprve nedávno medikamenty na léčbu nemoci AIDS.

Moderní léky na diabetes 2. typu prospívají i státní kase

Původní inzulín získaný ze slinivky zvířat měl podle Šumníka mnoho nadbytečných látek, které snižovaly jeho účinnost a vyvolávaly nežádoucí reakce. Kvůli krátké době účinku museli tehdy pacienti léčení inzulínem vstávat i v noci, aby udrželi hladinu krevního cukru v rovině. S technologickým rozvojem se podařilo vytvořit celou škálu inzulínů s různou dobou účinku. Což podle diabetologů dnes umožňuje upravit inzulínové schéma na míru podle životního rytmu každého pacienta.

–ČTK/VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here